Dohoda bez příslibu peněz. Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, schválila vláda

Nahrávám video

Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.

„Uvědomujeme si, že proces dekarbonizace a navazující ekonomická transformace klade před český těžký průmysl velké výzvy,“ řekl Síkela. Podle něj bude možné díky spolupráci vytvořit nové investiční a rozvojové projekty. „Zaměří se na modernizaci výroby, která sníží energetickou náročnost, pomůže kraji se zaměstnaností, posílí naši konkurenceschopnost a lépe ochrání životní prostředí,“ podotkl Síkela.

„Memorandum není příslibem finanční podpory ze strany státu ani závazkem vypsat speciální dotační programy,“ vysvětlil Síkela. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) doplnil, že projekt může čerpat peníze ze standardních dotačních výzev.

Pro dekarbonizaci svého provozu, tedy snížení emisí oxidu uhličitého z výroby, mají Třinecké železárny zpracovaný transformační program GreenWerk, jehož cílem je do roku 2030 snížit emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Program počítá s využitím takzvané zelené energie v provozu a obsahuje zhruba dvacet projektů za více než čtyřicet miliard korun.

Jde například o vybudování nové nízkoemisní pece na výrobu oceli, novou přípojku velmi vysokého napětí, automatizaci výrobních procesů, modernizaci výroby nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů ve výrobě a využití dešťové vody. Kromě snížení uhlíkové stopy a optimalizace spotřeby energií program počítá také se vznikem minimálně sta nových pracovních míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance.

„Memorandum je vyjádřením společného postupu vlády, samosprávy Moravskoslezského kraje a naší společnosti k naplnění závazku k dosažení klimatické neutrality,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

Společnost Třinecké železárny je největším producentem oceli v Česku – loni jí vyrobila 2,4 milionu tun. Jde o sedmdesát procent celkové výroby oceli v tuzemsku, která loni činila 3,4 milionu tun. V roce 2022 Třinecké železárny dosáhly zisku 2,39 miliardy korun a tržeb 57,6 miliardy korun. Včetně odloučených provozů mají železárny téměř sedm tisíc zaměstnanců, i s dceřinými firmami je pracovníků okolo deseti tisíc.

Modernizace gripenů vyjde na 1,028 miliardy

Kabinet během středy rovněž projednal úpravu rozpisu služebních a pracovních míst na úřadech od 1. března nebo výběrové řízení na místo státního tajemníka na ministerstvu zdravotnictví. Vláda také dostala informaci o veřejné zakázce, která se týká modernizace letounů JAS-39 Gripen. Ta podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) vyjde na 1,028 miliardy korun.

Zakázka na modernizaci gripenů je nezbytná pro další provozování nadzvukových letounů v české armádě, sdělil mluvčí ministerstva obrany David Polák. „Týká se například systému identifikace, zabezpečené komunikace, schopnosti tankování za letu ve dne i v noci nebo možnosti využívání zbraňových systémů,“ dodal.

Česko si čtrnáct švédských letounů pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Pronájem končí v roce 2027. Česká vláda se Švédskem zároveň jedná o jeho prodloužení do roku 2035, kdy gripeny nahradí 24 amerických letounů F-35, jejichž nákup za 150 miliard korun vláda schválila loni v září a potvrdila podpisem na konci ledna.

„Zakázka bude realizována formou mezivládní dohody se Švédským královstvím, kdy bude uzavřen dodatek ke smlouvě,“ sdělilo ministerstvo obrany. Stejným způsobem se podle něj postupovalo i při předchozích modernizacích. Dodatek bude podle úřadu uzavřen v prvním pololetí letošního roku.

Pět kandidátů do orgánu kontroly tajných služeb

Vláda schválila také pět kandidátů do orgánu nezávislé kontroly tajných služeb. S pětičlenným nezávislým orgánem počítá legislativa od roku 2018, zatím však nebyl obsazen. Kvůli přísným požadavkům se nedařilo najít dostatek uchazečů. Ti jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu pěti let. Nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát za sebou a funkce je veřejnou funkcí.

Už v době návrhu mají mít kandidáti prověrku na přísně tajné, uvedl Hladík. Vláda podle něj vybrala do funkce bývalou soudkyni Ústavního soudu Vlastu Formánkovou, bývalou místopředsedkyni Ústavního soudu a poté šéfku Úřadu na ochranu osobních údajů Ivanu Janů, Jana Kudrnu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu Dušana Navrátila a někdejšího disidenta Františka Stárka, který působil ve zpravodajských službách v letech 1990 až 2007.

Změny pro dovážená antibiotika

Z výsledků jednání vlády vyplývá, že kabinet souhlasil i s dovozem dalších antibiotik ze zahraničí a jejich úhradou z veřejného zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) při příchodu na jednání řekl, že léků na českém trhu je nyní dostatek, jde proto o předcházení možnému výpadku.

„Připravujeme se na to, monitorujeme situaci v celé Evropě, kde hrozí nějaký výpadek, tak raději ať máme zásobu. V Česku se situace daří velmi dobře stabilizovat, odolnost českého trhu je velká,“ prohlásil Válek.

Léky dovezené ze zahraničí podle dřívějšího Válkova vyjádření nejsou pro systém veřejného zdravotního pojištění výrazně dražší než běžná léčiva dodávaná napřímo do Česka. Podle tiskové zprávy ministerstva stojí 150 až dvě stě korun za balení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 39 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 55 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 13 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.