Aerolinky Smartwings podaly kvůli škodám za odstávku letounů Boeing 737 MAX žalobu na výrobce

Česká letecká skupina Smartwings podala v USA žalobu na výrobce letadel Boeing, uvedly  čtvrteční Lidové noviny (LN). Důvodem je podle deníku to, že skupina Smartwings zatím nedostala od Boeingu náhradu škod za nucenou odstávku letadel Boeing 737 MAX. Provoz těchto strojů byl celosvětově zastaven loni po dvou tragických haváriích letounů 737 MAX kvůli problému se softwarem. Skupina Smartwings letos v březnu uvedla, že jí odstávka způsobila škody za asi dvě miliardy korun.

Skupina podala podle deníku žalobu na Boeing na začátku srpna u soudu v americkém státě Illinois, kde má výrobce letadel sídlo. „Po dlouhém jednání, které trvalo rok a čtvrt a které bylo neúspěšné, jsme na výrobce letadel, společnost Boeing, podali žalobu,“ potvrdila LN mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Jak vysoké odškodnění Smartwings požadují, deník neuvedl. Letos v březnu mluvčí skupiny uvedla, že škoda způsobená odstávkou letadel Boeing 737 MAX přesáhla dvě miliardy korun. Smartwings mají sedm těchto letounů a dalších 15 měla skupina obdržet do letošního ledna.

Letadla Boeing 737 MAX byla ve vzduchu jen méně než dva roky. Zavedena byla do komerčního provozu v květnu 2017. V říjnu 2018 v Indonésii a březnu 2019 v Etiopii dva tyto stroje kvůli problému s palubním softwarem havarovaly, při nehodách dohromady zahynulo 346 lidí. Krátce po druhé ze zmíněných nehod byl provoz Boeingů 737 MAX na celém světě zastaven.

Firma Boeing loni v květnu připustila, že o softwarovém problému věděla zhruba rok, ale neinformovala o něm aerolinky ani regulační orgány. V prohlášení firma trvala na tom, že tento problém nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Kolik peněz může Smartwings získat od Boeingu?

Jak připomněl hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda, výrobce letadel Boeing se už v uplynulých měsících hned s několika aerolinkami na vyrovnání za loňské uzemnění problémových letadel 737 Max dohodl, včetně  menších provozovatelů.

„Například letos v červnu se s ním na vyrovnání dohodla největší evropská cestovní kancelář, německá Tui, provozující patnáct ,maxů‘, na přelomu roku pak turecké aerolinie Turkish Airlines, které v době uzemnění provozovaly tucet problémových strojů. Agentura Reuters tehdy citovala turecká média, jež vyčíslila hodnotu kompenzace na 225 milionů dolarů. To dle současného kursu odpovídá zhruba částce pěti miliard korun,“ konstatuje.

„Smartwings ve stejnou dobu měly sedm těchto letadel. Pokud by vodítkem pro výši kompenzace měla být právě turecká zkušenost a výhradně počet provozovaných problémových strojů, mohl by dopravce Smartwings pomýšlet na kompenzaci až takřka za tři miliardy korun,“ počítá Kovanda. A pokud by se řídil zkušeností brazilského dopravce GOL Linhas Aereas Inteligentes, který provozoval také sedm problémových strojů a letos na jaře se dohodl na kompenzaci v hodnotě 2,4 miliardy brazilských realů, pak by mohl získat částku větší než deset miliard korun.

V praxi však nelze výši kompenzace odvozovat jednoduše jen od počtu provozovaných problémových strojů. „Roli hrají i celkové podmínky kontraktu na dodání letadel a šíře celého kontraktu,“ připomíná Kovanda. 

Ke konci letošního února vyčíslil dopravce Smartwings celkovou škodu za uzemnění problémových strojů na sto milionů dolarů, což odpovídá dle aktuálního kurzu hodnotě 2,2 miliardy korun. „Realistické tedy je i na základě zkušenosti jiných dopravců předpokládat, že pokud bude po Boeingu v rámci své nynější žaloby požadovat sumu odpovídající 2,5 miliardy korun, má značnou naději se kompenzace opravdu dočkat. Od konce února se škoda z uzemnění zvýšila, současně ovšem platí, že nelze očekávat, že Boeing kompenzuje veškeré škody, které v souvislosti s uzemněním té či oné aerolince vznikly,“ uzavírá Kovanda.

Americká společnost Boeing loni kvůli problémům s letadly 737 MAX vykázala poprvé od roku 1997 ztrátu. Prodělala 636 milionů dolarů (14,6 miliardy korun), zatímco o rok dříve měla zisk 10,5 miliardy dolarů. Náklady, které způsobí vyřazení letadel z provozu, Boeing odhaduje na téměř 19 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek toho, co odhadoval v předchozím kvartálu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...