Analytici: Intervence pomohly exportu, oživení ale nespustily

Praha – Před rokem Česká národní banka (ČNB) zahájila devizové intervence. Analytici hodnotí tento krok spíš pozitivně. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. Analytici zároveň zdůraznili, že celkové oživení ekonomiky intervencím připsat nelze.

Vývoj v posledních 12 měsících podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dal za pravdu spíše ČNB než jejím kritikům. „Zásadní přínosem intervence ČNB je především snížení rizika deflace. Bez zásahu centrální banky by nejspíše nyní české ekonomika byla v deflaci se všemi jejími negativními dopady na vývoj ekonomiky,“ uvedl. 

Hrozba deflace spočívá podle odborníků především v tom, že lidé přestávají nakupovat, i když ceny klesají. Spotřebitelé totiž čekají ještě větší pokles cen. Firmy následně neprodávají své zboží, jsou nuceny propouštět a přestanou investovat. Poté začne růst nezaměstnanost, klesá poptávka po zboží a ekonomika začne klesat.

Intervence měly před rokem řadu kritiků

Třeba bývalý prezident Václav Klaus je označil za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“ jako zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu. „Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebujeme devizovou intervenci,“ napsal Václav Klaus.

Současný prezident Miloš Zeman zase před pár měsící vyjádřil názor, že skutečným důvodem listopadové intervence centrální banky mohla být snaha centrálních bankéřů oddálit vstup země do eurozóny. Ekonomičtí experti ale označili Zemanovy spekulace za nesmyslné. A nesouhlasil s nimi ani Klaus.

České hospodářství by letos mělo růst asi o 2,4 procenta. Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy nelze ale intervenci vnímat jako spouštěč současného oživení tuzemské ekonomiky. Trendy oživení v maloobchodu nebo u investic byly podle něj patrné již v polovině roku 2013. „Pokud intervence někomu pomohly, pak českým exportérům,“ uvedl.

Na zlepšení celkové ekonomické situace mělo podle Marka vliv více faktorů. Šlo zejména o příznivý vývoj v eurozóně, zmírnění skepse domácností, investiční aktivitu firem a obrat v rozpočtové politice.

Česká národní banka
Zdroj: ISIFA/VLP/Martin Divíšek

Vyšší vývoz z Česka podpořený slabší korunou i solidní zahraniční poptávkou je asi zatím nejviditelnější přínos slabší koruny, upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Letos i přes rusko-ukrajinských konflikt a vyšší ceny dovozu kvůli slabší koruně se můžeme těšit na další historicky rekordní přebytek v zahraničním obchodu,“ uvedla. Zároveň dodala, že nebýt intervencí, byla by na jaře inflace záporná, a to pod -0,5 procenta.  

Horská upozornila, že problémem může být způsob ukončení devizových intervencí. „Bude se jednat o jedinečný experiment. Například Švýcarsko se k tomuto kroku také ještě nedopracovalo,“ uvedla s tím, že čím později k tomu ČNB přistoupí, tím to bude lehčí. „Paměť trhu je krátká – možná že za rok dva si málokdo vzpomene, že se koruna před intervencí obchodovala za 25,60 za euro,“ dodala.

Elektronika je levnější, potraviny nezdražily

Ceny spotřební elektroniky v Česku navzdory intervencím meziročně klesly. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v září ceny mobilních telefonů meziročně snížily o 17,7 procenta, televizní přijímače zlevnily o 8,5 procenta. Ceny spotřebičů pro domácnost se oproti loňskému září snížily o 1,9 procenta.

K očekávanému nárůstu cen potravin v důsledku intervencí nedošlo, vyplývá ze statistik i z vyjádření výrobců a obchodníků. Zemědělcům díky oslabení koruny vzrostly dotace z Evropské unie, krok centrální banky jim navíc přinesl větší jistotu pro plánování budoucích investic.

Konec intervencí? Nejdřív za dva roky  

Samotná ČNB ve své studii z konce září uvedla, že bez zahájení intervencí by byla inflace v prvních dvou čtvrtletích výrazně záporná, a to hlouběji a dlouhodoběji, než naznačovaly analýzy ČNB v listopadu 2013. „V době psaní tohoto textu tak bylo riziko deflace v ČR prakticky uzavřené téma a docházelo k oživení zahraničního obchodu i domácí poptávky tempy dokonce rychlejšími, než ČNB očekávala,“ uvádí studie.  

Bankovní rada ČNB deklarovala, že neukončí režim intervencí dříve než v roce 2016. Ten spočívá ve snaze ČNB bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...