Babiš čekal konec intervencí dříve, nebyl pro něho překvapením

Pro ministra financí Andreje Babiše nebylo ukončení invervencí žádným překvapením, byť je podobně jako jiní čekal dříve.

Je to dobře, že to ČNB ukončila, nebo byste volil jiné datum?

ČNB jasně avizovala už na počátku, že chce bojovat proti deflaci, a dnes máme inflaci a je logické, že to muselo skončit. Čekalo se to koncem kvartálu, tak mají týden zpoždění. Není to nic překvapivého a také se potvrzuje to, že vlastně nikdo netuší, jak se bude koruna pohybovat.

Intervence začaly v listopadu 2013. Pomohly české ekonomice, nebo jí spíše škodily?

Pro ministerstvo financí je hlavně důležité to, že jsme to čekali, že jsme to připravili a že jsme napůjčovali už dvě stě miliard korun za negativní či nulový úrok, v tomhle směru jsme byli aktivní a připravujeme se na splátku 11. dubna, kdy splácíme 90 miliard dluhopisů za 4 procenta, co nám napůjčovali naši předchůdci velice nevýhodně, tak my už peníze máme připravené.

Ještě dnes ráno jsme si půjčovali 30 miliard za minus 1,75 procent, na čemž jsme zase vydělali asi 130 milionů korun, takže z našeho pohledu je důležité, jakým způsobem může být ovlivněn dluhopisový trh, a tady nečekáme, že by ovlivněn byl, nicméně jsme na to připraveni. Ohledně těch dopadů, na to jsou různé názory, že to mělo být, nemělo být, některé studie mluví o tom, že to pomohlo exportérům, samozřejmě, lidem to nepomohlo, takže dnes je koruna uvolněná a uvidíme, co investoři s tím nadělají.

Vy jste říkal, že jste si půjčili ještě ráno 30 miliard, takže jste to uvolnění čekal v nejbližších hodinách? 

Ne, to je shoda náhod. Dnes byla příležitost si půjčit za minus 1,75, což bylo velice výhodné, tak jsme si půjčili.

Osobní názor, zda to pomohlo české ekonomice?

Určitě to české ekonomice pomohlo, pomohlo to exportérům, firmám a důležité je, že máme českou korunu, že nejsme v eurozóně, a i když teď nebudou intervence, tak pokud by přišla nějaká krize v budoucnu, tak je tady ČNB, která může nějakým způsobem pozitivně působit na vývoj naší ekonomiky.

Naznačil jste, že kurzový závazek pomohl levnějším dluhopisům pro stát. Jak to bude teď, po uvolnění toho závazku, změní se podle vašeho názoru nějakým způsobem procentuální výše, za které Česko prodává dluhopisy?

Ne, to jste nepochopil, nevidím vazbu mezi intervencemi a dluhopisy. My samozřejmě jsme si půjčovali, protože byla výhodná situace na trhu, a neočekáváme, že by to mělo nějaký vliv na dluhopisový trh, že by to zhoršilo nějak naši pozici. Ale preventivně byla možnost, tak jsme nakoupili, vydělali jsme, takže jsme teď v pohodě a my další splátku kromě toho 11. dubna budeme mít v červenci a podstatné je, že když já budu odcházet z funkce, tak státní dluh bude nižší, než když jsem nastupoval.

S dluhopisy se to nabízí. Když investoři očekávali zhodnocení koruny, tak že třeba byli ochotní kupovat i na nižší úrok, to jsem myslel.

To jsou ale jiní investoři. Ti, kteří spekulují na posilování či oslabování koruny, jsou jiní než ti, kteří nakupují náš státní dluh, který je velice atraktivní, a proto za něj dostávám peníze.

Rozpočet počítá s nějakým kurzem a počítá s tím i nějaká makroekonomická predikce. Máte nějaký výhled, jak by se měla koruna pohybovat do konce roku, částku se kterou počítáte?

Výhled tam je, ale náš problém je, že ministerstva nečerpají evropské fondy. A vlastně, že to má negativní dopad na rozpočet. Zálohově vydáváme peníze a inkaso je malé a naše ministerstvo ještě nevyčerpalo ani tu zálohu, na rozpočet to bude mít vliv, když budeme inkasovat z Bruselu. Tak to bude samozřejmě menší inkaso, pokud ten kurz posílí, to ale nikdo neví. V rámci rozpočtu to nehraje žádnou velkou roli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 7 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 12 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 13 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
včera v 15:57

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.