Babiš čekal konec intervencí dříve, nebyl pro něho překvapením

Pro ministra financí Andreje Babiše nebylo ukončení invervencí žádným překvapením, byť je podobně jako jiní čekal dříve.

Je to dobře, že to ČNB ukončila, nebo byste volil jiné datum?

ČNB jasně avizovala už na počátku, že chce bojovat proti deflaci, a dnes máme inflaci a je logické, že to muselo skončit. Čekalo se to koncem kvartálu, tak mají týden zpoždění. Není to nic překvapivého a také se potvrzuje to, že vlastně nikdo netuší, jak se bude koruna pohybovat.

Intervence začaly v listopadu 2013. Pomohly české ekonomice, nebo jí spíše škodily?

Pro ministerstvo financí je hlavně důležité to, že jsme to čekali, že jsme to připravili a že jsme napůjčovali už dvě stě miliard korun za negativní či nulový úrok, v tomhle směru jsme byli aktivní a připravujeme se na splátku 11. dubna, kdy splácíme 90 miliard dluhopisů za 4 procenta, co nám napůjčovali naši předchůdci velice nevýhodně, tak my už peníze máme připravené.

Ještě dnes ráno jsme si půjčovali 30 miliard za minus 1,75 procent, na čemž jsme zase vydělali asi 130 milionů korun, takže z našeho pohledu je důležité, jakým způsobem může být ovlivněn dluhopisový trh, a tady nečekáme, že by ovlivněn byl, nicméně jsme na to připraveni. Ohledně těch dopadů, na to jsou různé názory, že to mělo být, nemělo být, některé studie mluví o tom, že to pomohlo exportérům, samozřejmě, lidem to nepomohlo, takže dnes je koruna uvolněná a uvidíme, co investoři s tím nadělají.

Vy jste říkal, že jste si půjčili ještě ráno 30 miliard, takže jste to uvolnění čekal v nejbližších hodinách? 

Ne, to je shoda náhod. Dnes byla příležitost si půjčit za minus 1,75, což bylo velice výhodné, tak jsme si půjčili.

Osobní názor, zda to pomohlo české ekonomice?

Určitě to české ekonomice pomohlo, pomohlo to exportérům, firmám a důležité je, že máme českou korunu, že nejsme v eurozóně, a i když teď nebudou intervence, tak pokud by přišla nějaká krize v budoucnu, tak je tady ČNB, která může nějakým způsobem pozitivně působit na vývoj naší ekonomiky.

Naznačil jste, že kurzový závazek pomohl levnějším dluhopisům pro stát. Jak to bude teď, po uvolnění toho závazku, změní se podle vašeho názoru nějakým způsobem procentuální výše, za které Česko prodává dluhopisy?

Ne, to jste nepochopil, nevidím vazbu mezi intervencemi a dluhopisy. My samozřejmě jsme si půjčovali, protože byla výhodná situace na trhu, a neočekáváme, že by to mělo nějaký vliv na dluhopisový trh, že by to zhoršilo nějak naši pozici. Ale preventivně byla možnost, tak jsme nakoupili, vydělali jsme, takže jsme teď v pohodě a my další splátku kromě toho 11. dubna budeme mít v červenci a podstatné je, že když já budu odcházet z funkce, tak státní dluh bude nižší, než když jsem nastupoval.

S dluhopisy se to nabízí. Když investoři očekávali zhodnocení koruny, tak že třeba byli ochotní kupovat i na nižší úrok, to jsem myslel.

To jsou ale jiní investoři. Ti, kteří spekulují na posilování či oslabování koruny, jsou jiní než ti, kteří nakupují náš státní dluh, který je velice atraktivní, a proto za něj dostávám peníze.

Rozpočet počítá s nějakým kurzem a počítá s tím i nějaká makroekonomická predikce. Máte nějaký výhled, jak by se měla koruna pohybovat do konce roku, částku se kterou počítáte?

Výhled tam je, ale náš problém je, že ministerstva nečerpají evropské fondy. A vlastně, že to má negativní dopad na rozpočet. Zálohově vydáváme peníze a inkaso je malé a naše ministerstvo ještě nevyčerpalo ani tu zálohu, na rozpočet to bude mít vliv, když budeme inkasovat z Bruselu. Tak to bude samozřejmě menší inkaso, pokud ten kurz posílí, to ale nikdo neví. V rámci rozpočtu to nehraje žádnou velkou roli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 50 mminutami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 20 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 21 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...