Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta.
Růst ekonomiky bude ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta. Asociace o tom informovala na on-line tiskové konferenci.
V příštím roce čeká asociace růst ekonomiky o 2,8 procenta, zatímco v předchozí prognóze to bylo 3,6 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.
ČBA v souvislosti s inflací upozornila, že existují rizika, která mohou inflaci letos i příští rok ještě více zvýšit. „Zejména ceny energií citelně vzrostly i pro dlouhodobé kontrakty příštího a přespříštího roku, což bude přinášet další proinflační rizika, pokud se situace na trhu neuklidní,“ uvedla asociace. V příštím roce čeká asociace průměrnou inflaci 4,5 procenta.
Válka otočila směřování ekonomiky
„Ruská agrese na Ukrajině otočila začátkem letošního roku směřování světové ekonomiky a zapříčinila, že po dvou pandemických letech bude ekonomika čelit neméně obtížné situaci i letos. Vysoké ceny energií, problémy v dodavatelských vztazích a citelný růst cen budou podvazovat ekonomický růst po celý letošní rok,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler.
Kvůli vývoji inflace zřejmě Česká národní banka (ČNB) podle odhadů asociace zvýší ještě v červnu úrokové sazby. Prozatím odhady počítají na konci letošního roku se základní úrokovou sazbu na šesti procentech. Nyní je na 5,75 procenta. Na konci příštího roku by podle ekonomů mohla být základní sazba na čtyřech procentech.
„Směřování měnové politiky ČNB však může být od druhé poloviny roku ovlivněno také změnami v bankovní radě ČNB,“ upozornila asociace. I přes výrazný růst úrokových sazeb a vyšší atraktivitu koruny v očích zahraničních investorů odhady asociace nepočítají s výraznějším posílením koruny.
Schodek veřejných financí letos čeká asociace na 4,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy vyšší než v únorových odhadech. Důvodem jsou náklady spojené s válkou a dalšími problémy v ekonomice, a to i navzdory překvapivě dobrým příjmům státu z daní. Loni byl deficit veřejných financí na 5,9 procenta.
Výzva pro vládu
„Letošní inflace přináší pro vládu a centrální banku jednu z největších výzev v naší moderní historii a po dlouhé době nám připomíná, že boj centrální banky s inflací může být obtížnější než boj s deflací. Potřebná střídmost fiskální politiky a energetická krize pravděpodobně sníží politický kapitál a zdroje pro tolik potřebné strukturální reformy,“ uvedl hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel.
Česká národní banka v nové prognóze z minulého týdne zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Zároveň banka výrazně zvýšila odhad inflace, když letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB klesnout na 4,1 procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta. Zároveň úřad čeká průměrnou inflaci za celý letošní rok 12,3 procenta.
ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.
