Banky v Česku měly loni dle předběžných dat čistý zisk přes 104 miliard korun

Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal hranici 100 miliard korun. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun. 

Data o zisku sbírá centrální banka pro účely měnové a finanční statistiky, upřesnila Denisa Všetíčková z tiskového oddělení ČNB.   

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy se zisky „finančních domů vrací na trendovou dráhu, po které se pohybovaly před pandemií koronaviru.“ Samotný zisk podle něj není v případě bank klíčovým kritériem posuzování výkonnosti. Více vypovídající jsou v tomto ohledu poměrové ukazatele návratnosti vlastního kapitálu nebo návratnosti celkových aktiv. 

Banky v loňském roce těžily z vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním sazeb bojují proti inflaci a kvůli inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby. Oboje se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy, které představují klíčový zdroj bankovního zisku, upozorňuje Kovanda.

Od roku 2023 začala platit daň z mimořádných zisků

Největší bankovní domy budou od letošního roku platit daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o dvacet procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.

Daň z mimořádných zisků se vztahuje až k ziskům za letošní rok. „Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance,“ vysvětlil Kovanda.