Bistra a restaurace nechtějí plýtvat. Co se nesní, rozdají nebo nabídnou levněji

Nahrávám video

Rychlé občerstvení a jídelny v Česku vyprodukují zhruba 27 tisíc tun odpadu ročně. Nejvíce ho vzniká v kuchyni při zpracování, jak vyplynulo z nového výzkumu Technologického centra Akademie věd a dalších organizací. Restaurace i bistra teď zavádějí nové projekty, které mají zamezit plýtvání. Mnohá jídla lze pořídit odpoledne levněji nebo i zdarma.

První anketa tohoto druhu – výzkum Zachraň jídlo – ukázala, že se ve veřejném stravování výrazně plýtvá potravinami. Výsledky z terénu mají teď firmám pomoci nastavit takové postupy, aby ke zbytečnému vyhazování jídla nedocházelo.

Například v jednom bistru na pražských Vinohradech plánují pečlivě. Přesto jídlo občas zůstane, hlavně v teplém počasí. Obsluha ho pak rozdá mezi zákazníky nebo lidi bez domova. „Už teď vím, že tyto zákusky rozdáme, plus citronové cheesecaky, protože ty se neprodaly. Zítra by mohly, ale tím, že chceme zachovat nějaký standard, tak je radši rozdáme,“ vysvětluje s blížícím se večerem provozovatelka bistra Zuzana Fulierová.

Do výzkumu se zapojily hlavně velké řetězce a provozovny veřejného stravování. Za tři měsíce v nich byly nasbírány tři tuny potravinového odpadu. „Jídelny jsou zajímavé v tom, že často člověk nemá jinou možnost než se najíst právě v pracovní kantýně. Musí volit z toho, co tam je, často mu to nechutná a tím spíš vyhazuje. U rychlého občerstvení je to levnější, rychlé, vyhodí se část,“ vysvětluje spoluorganizátorka výzkumu Zachraň jídlo Barbora Kebová.

Některé restaurace zjistily, že se hodně plýtvá na přílohách. Lidé dnes preferují menší porce. Například místo pěti knedlíků sní jen tři. „Odpad, který vyprodukujeme ke sto tisícům jídel, je poměrně velký. Výzkum nám ukázal důvody – při vaření odpad vzniká z čištění zeleniny, odkrojků masa. Pak z nadprodukce, tedy více porcí,“ konstatuje provozní ředitel společnosti Compass Group ČR Daniel Digoň.

Nahrávám video

Právě odřezky a slupky z ovoce a zeleniny se učí v kuchyních nově zpracovávat. „Nás docela zaujalo, že firmy s tím tématem už pracují a není to tak, že by se vše vyhazovalo, jak jsme si na začátku mysleli. Oni se tím tématem chtějí zabývat a už jen to je pro nás přínosné,“ konstatuje manažerka projektu Technologického centra Akademie věd Lenka Hebáková.

Projekt RedPot (Redukce plýtvání potravinami ve veřejném stravování) financuje Technologická agentura ČR.

Provozovatelé tvrdí, že by přebytky rádi darovali. Problémem hlavně u hotových jídel jsou ale přísné hygienické normy. Je třeba dodržovat správnou teplotu, jídlo se nesmí dlouho skladovat a ani opakovaně ohřívat.

Darování potravin v Česku naráží na hygienu a legislativu

Ke zlepšení ve využívání přebytečného jídla by mohl přispět právě zmiňovaný průzkum, jehož výsledky se budou zabývat i ministerstva. Šetření v terénu probíhalo loni na podzim – prošlo jím přes 70 tisíc zákazníků, pro které bylo připraveno 37 tun pokrmů a nápojů.

Průzkum ukázal, že přímo v kuchyni vzniká více než polovina z tohoto odpadu. Třetinou se na množství podílí zákazníci, kteří nedojedí, a 14 procenty výdejny – jde o jídlo, které je třeba vystavené nebo uvařené, ale neprodá se.

Jen v pohostinstvích se každý rok vyhodí až sto tisíc tun jídla. A k tomu, aby se tolik neplýtvalo a alespoň část se snědla, má pomoci i služba Nesnězeno. Restaurace a kavárny v ní denně hlásí své přebytky. Ty si pak se slevou 30 až 100 % mohou lidé vyzvednout.

Například ve čtyři hodiny odpoledne, kdy už v brněnské restauraci vědí, že neprodají všechno hovězí maso s omáčkou, balí ho rovnou zájemcům s 30procentní slevou. „To nejsou zbytky, je to neprodané jídlo, které je úplně v pořádku. Je to česká kuchyně, například znojemská pečeně s rýží, Honzovy buchty, kuřecí prsa, vepřová fazolka,“ vysvětluje provozní restaurace Tomáš Procházka.

Polévky, zákusky nebo bagety občas zůstávají i v dalším pražském bistru. Nabídka se zadá do systému a lidem se pak objeví v mobilu. Za poslední měsíc zachránili přes dvacet porcí.

Do hodiny už přichází první zájemce. V systému se zobrazí jeho křestní jméno a potvrzení o zaplacení. Žádné osobní údaje. „Můžu objevit nové podniky. A zajímá mě i sleva,“ vysvětluje výhody systému návštěvník Jan. „Cokoliv tam dáme, tak se z 80 % uchytí,“ dodává spolumajitel restaurace Pavel Železný.

V Česku se teď do projektu Nesnězeno za čtvrt roku zdarma zapojilo přes 20 tisíc uživatelů. „Většinou jsou to mladí lidé, studenti. Víme, že jsou to i starší lidé, rodiny s dětmi, lidé kolem padesátky, kterým pomůže, že si mohou koupit kvalitní jídlo za lepší cenu,“ vysvětluje spoluzakladatelka projektu Nesnězeno Michaela Gregorová.

„Města zapojujeme podle zájmu restaurací a lidí, tady je náročné vyvážit nabídku a poptávku,“ doplňuje spoluzakladatel projektu Jakub Henni. Momentálně služba funguje ve dvou stovkách podniků v Brně, Praze, Olomouci, Ostravě nebo Českých Budějovicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...