Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.

Krátce před 11:00 SEČ se bitcoin prodával za méně než 96 800 dolarů a za posledních 24 hodin vykazoval propad o 6,1 procenta. Bitcoin se obchoduje nepřetržitě, nemá žádný začátek a závěr obchodování v rámci dne jako klasické akciové burzy. Na maximu se cena bitcoinu ocitla začátkem letošního října, kdy se dostala nad 125 tisíc dolarů.

Obchodníci jsou někdy nuceni své pozice v bitcoinech či dalších kryptoměnách zlikvidovat, jestliže se cena nevyvíjí podle jejich představ a oni si na nákup vypůjčili peníze. Týká se to jak těch, kteří spekulují na růst ceny, tak i těch, kteří se domnívají, že cena bude klesat. Pokud obchodník tento takzvaný pákový efekt využije, ale nedokáže při nepříznivém vývoji dodat věřiteli další peníze, aby doplnil krytí poskytnutého úvěru, jeho pozice je automaticky zlikvidována a získané peníze jdou věřiteli.

Server CoinDesk poukazuje na to, že se Česká národní banka (ČNB) stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. ČNB ve čtvrtek 13. listopadu uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv.

Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu. Podle něj by bitcoiny nakonec mohly mít na celkových rezervách banky, které v té době činily 140 miliard eur, podíl až pět procent. Později to podmínil nutností promyšlené analýzy. Hodnota testovacího portfolia, o němž ČNB informovala tento čtvrtek, představuje 0,0006 procenta rezerv ČNB.

Proti Michlovu plánu oznámenému v lednu se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Data webu CoinGecko ukazují, že bitcoin klesl pod psychologicky významnou hranici sto tisíc dolarů tento měsíc už potřetí. Část obchodníků zmiňuje ukončení rekordně dlouhého omezení činnosti amerických federálních úřadů, takzvaného shutdownu, jako důvod k výprodeji bitcoinů. Uvolněný kapitál tak zřejmě alespoň částečně míří i do amerických státních dluhopisů.

Experti: Nejde o nic neobvyklého

Současný pokles ceny bitcoinu pod psychologickou hranici sto tisíc dolarů (2,08 milionu korun) je podle expertů spíše krátkodobým výkyvem kvůli jednorázovému velkému výprodeji a dlouhodobě nemusí znamenat změnu rostoucího trendu. Kryptoměny se obecně vyznačují vysokou volatilitou, a proto nejsou neobvyklé denní pohyby kurzu i v řádu desítek procent.

Po silném začátku roku čelí podle analytika Purple Trading Petra Lajska kryptoměnový trh znatelnému útlumu zájmu investorů i poklesu likvidity. „Únava trhu je patrná – po prudkých výkyvech v říjnu, které si vysloužily přezdívku krypto Black Friday, se nálada investorů změnila z neutrální na opatrnost. Strach z dalšího propadu umocňují velké likvidace pákových pozic, které v posledních týdnech probíhaly opakovaně a donutily řadu subjektů k ústupu z trhu,“ řekl Lajsek.

Nahrávám video

Viditelný je podle Lajska i odliv kapitálu ze spotových ETF fondů, které měly být jedním z hlavních stabilizačních prvků současného trhu. Jen od konce října z nich odteklo přes 1,3 miliardy dolarů, u etherových ETF pak dalších pět set milionů. Investoři tak snižují zaměření na krypto nejen z důvodu poklesu ceny, ale i kvůli makroekonomické situaci a politickému prostředí, které zůstává napjaté a činí riziková aktiva méně atraktivní.

Současný pohyb bitcoinu podle ředitele Coingarage Oty Jandy naznačuje krátkodobou korekci po přehřátí trhu, kterou ale investoři spíše vnímají jako příležitost k dalším nákupům. Kryptoměna si i přes pokles udržuje dominantní postavení a její dlouhodobý trend zůstává pozitivní. „Nové ETF fondy založené na blockchainu Solana, a to i přesto, že byly uvedeny v okamžiku celkového poklesu trhu, zaznamenaly až nad očekávání velký zájem investorů. Tento krok potvrzuje rostoucí důvěru institucionálních hráčů v alternativní sítě mimo bitcoin a ethereum. Solana tak upevňuje svou pozici mezi hlavními blockchainovými platformami,“ dodal.

„Kryptoměnové trhy jsou známé svou vysokou volatilitou a krátkodobé výkyvy cen patří k jejich přirozenému fungování. Nucené likvidace a prudké denní pohyby jsou sice pro některé investory stresující, ale dlouhodobě neznamenají změnu základního trendu. Naopak technické ukazatele a poptávka po bitcoinu naznačují, že cena má potenciál opět růst a v horizontu několika týdnů se může vrátit k hranici 105 tisíc dolarů,“ uvedl ředitel směnárny Bit.plus Martin Stránský.

I přes dočasný pokles zůstává podle Rostislava Plachého z Golden Gate Digital kryptoměna pro mnoho lidí důležitým pilířem finanční nezávislosti a svobodného projevu. „Lidé si ji kupují primárně z ekonomických důvodů, tedy v očekávání zisku, ale jako vedlejší produkt získávají něco, co tradiční finanční systémy nenabízejí, skutečnou finanční suverenitu,“ podotkl.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Je založený na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.