Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
Kolem pondělních 8:00 SEČ cena severomořské ropy Brent rostla o osmnáct procent a prodávala se za 109,41 dolaru (USD) za barel. Americká lehká ropa WTI si připisovala sedmnáct procent a obchodovala se za 106,37 USD za barel. Při ranním asijském obchodování ceny obou kontraktů stouply až na zhruba 119,5 USD za barel. Přes den růst cen ropy polevil a Brent se odpoledne pohyboval mírně nad 101 dolary za barel.
Kolem 17:50 SEČ cena ropy Brent vykazovala růst o 7,6 procenta a prodávala se těsně pod sto dolary za barel. Americká lehká ropa WTI si připisovala 6,3 procenta a obchodovala se za bezmála 97 USD za barel. Kolem 20:50 SEČ, tedy po skončení pondělního obchodování, cena severomořské ropy Brent v rozšířeném obchodování vykazovala pokles o pět procent pod 89 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI ztrácela dokonce 6,5 procenta a stála 85 USD za barel. Minulý týden cena ropy Brent vzrostla o 27 procent a WTI o 35,6 procenta. Nejvýše v historii byl Brent podle dat společnosti LSEG za 147,50 a WTI za 147,27 USD v červenci 2008.
Narušení pohybu tankerů a rostoucí bezpečnostní rizika už zpomalila přepravu ropy. To činí obzvláště zranitelnými asijské odběratele, kteří jsou silně závislí na dodávkách suroviny z Blízkého východu. Při obchodování v Asii ropa Brent zdražila až o 29 procent a WTI o více než 31 procent.
„Pokud se brzy neobnoví dodávky Hormuzským průlivem a regionální napětí se nezmírní, tlak na růst cen bude pravděpodobně přetrvávat,“ upozornil analytik singapurské společnosti OCBC Vasu Menon. Pokud se velmi brzy něco nezmění, pak se „nacházíme v potenciálně zásadní a bezprecedentní energetické krizi,“ dodal bývalý analytik trhu s ropou v Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) Neil Atkinson.
Další analytici upozorňují, že současný růst cen ropy nemá v minulosti srovnání, protože krize na Blízkém východě zvyšuje obavy z dlouhodobého odstavení produkce a narušení přepravy suroviny přes strategicky důležitý Hormuzský průliv. Přes něj se za normálních okolností přepravuje asi dvacet procent globálně obchodované ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) a zhruba 35 procent ropy přepravované po moři.
Americký prezident Donald Trump v pondělí večer v telefonickém rozhovoru sdělil televizi CBS News, že lodě průlivem proplouvají. Uvedl, že „uvažuje o jeho převzetí“. Agentura Reuters pak v pondělí večer přinesla zprávu, že americká vláda podle jejích zdrojů zvažuje další uvolnění sankcí na ruskou ropu.
V reakci na růst cen ropy jednali v pondělí ministři financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 o možném koordinovaném uvolnění ropy ze strategických rezerv. Rozhodnutí však ještě nepadlo, informoval francouzský ministr financí Roland Lescure. „Situaci budeme pozorně sledovat. Jsme připraveni přijmout všechna potřebná opatření, včetně uvolnění ropy ze strategických rezerv, abychom stabilizovali trh,“ řekl Lescure po virtuální schůzce.
Schůzky se zúčastnil rovněž výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Diskutovali jsme o všech dostupných možnostech, včetně uvolnění nouzových rezerv IEA na trh,“ sdělil. Upozornil, že členové IEA mají v současnosti nouzové zásoby ropy ve veřejném vlastnictví v objemu přes 1,2 miliardy barelů.
Omezení těžby na Blízkém východě
Irák a Kuvajt začaly těžbu ropy omezovat. Její snížení oběma zeměmi přišlo poté, co Katar oznámil snížení dodávek LNG. Analytici očekávají, že brzy budou muset snížit těžbu také Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie, protože nebudou mít volné kapacity pro skladování ropy. Těžba ropy z hlavních jižních polí v Iráku klesla o sedmdesát procent na 1,3 milionu barelů denně, země totiž nemůže surovinu vyvážet přes Hormuzský průliv, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Skladovací kapacity jsou na maximu.
Analytici z francouzské banky Société Générale varovali, že dlouhodobé přerušení těžby na Blízkém východě výrazně zvyšuje riziko případných komplikací při obnovení těžby. Přerušení těžby teď není jen výsledkem bojů v oblasti, ale i faktu, že pokud nelze vytěženou ropu na tankerech přes Hormuzský průliv odvézt a zároveň už jsou plné i skladovací kapacity, musí se těžba zastavit, protože ropu není kam dávat.
„Pro energetické trhy je navíc důležitá psychologická hranice sta dolarů za barel. Jakmile byla překonána, přilákalo to další spekulativní kapitál a zvýšilo volatilitu,“ sdělil analytik Purple Trading Petr Lajsek. „Denní pohyby o desítky dolarů už nejsou výjimkou, a ropa tak vykazuje největší cenové výkyvy od roku 2022,“ dodal.
Lajsek také upozornil, že takto rychlý růst cen se nevyhnutelně promítne i do cen pohonných hmot. Záležet ale bude na tom, jak dlouho se ropa Brent udrží kolem úrovně 110 USD za barel. Když byla tato surovina naposledy na podobných úrovních kolem léta 2022, stál benzin v tuzemsku kolem 47 korun za litr a nafta se pohybovala přibližně na 48 korunách za litr.
Ceny ropy zvýšilo také oznámení, že íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového duchovního vůdce země Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího. To signalizuje, že v Teheránu zůstává pevně u moci takzvaná tvrdá linie. Podle analytiků se jmenováním nového vůdce vzdálil cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa na změnu režimu v Íránu, což urychlilo nákupy ropy, protože se očekává, že blízkovýchodní stát bude pokračovat v uzavření Hormuzského průlivu a útocích na ropná zařízení v jiných zemích.
I v případě, že by válka rychle skončila, může to znamenat, že spotřebitelé a podniky po celém světě budou čelit týdnům nebo měsícům vyšších cen pohonných hmot kvůli poškození zařízení, narušení logistiky a zvýšeným rizikům pro přepravu. Pokud by země navíc musely začít uzavírat ropné vrty, trvalo by obnovení dodávek po ukončení konfliktu ještě déle.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová v pondělí varovala, že každé zdražení ropy o deset procent trvající jeden rok by mohlo zvýšit celosvětovou míru inflace přibližně o 0,4 procentního bodu a zároveň snížit výkon globální ekonomiky o 0,1 až 0,2 procentního bodu. Akciové trhy v pondělí v reakci na zdražování ropy výrazně oslabovaly.
Svět má nyní reálně málo ropy, říká expert
Expert na investice z Air Bank Petr Žabža v této souvislost podotkl, že přes víkend to ještě nevypadalo, že by situace v Perském zálivu deeskalovala. Právě naopak.
„Došlo k útokům na rafinérie, na některá ropná pole, což samo o sobě vždycky povede k růstu ceny, a to se projevilo v brzkém ranním obchodování. Faktem zůstává, že v tomto okamžiku to není tak úplně o obavě investorů, ale o reálném nedostatku. Svět je řádově v minusu asi devíti milionů barelů ropy denně – právě proto, že ropa z (Perského) zálivu neproudí,“ vysvětlil. Připomněl také, že vzhledem faktickému uzavření Hormuzského průlivu stojí tankery, které jím dříve každý den projížděly.
Zásobování českých rafinérií ropou a ropnými produkty je dle předsedy Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra plynulé, dodávky pohonných hmot na tuzemský trh tak podle něj ohroženy nejsou. Krátkodobé problémy v řádu hodin mohou na některých místech vzniknout maximálně kvůli velkému předzásobování ze strany motoristů, připustil Švagr. Připomněl, že stát má pro případ nouze v rezervách ropu na 89 dnů.
Cena plynu také obnovila prudký růst
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh rovněž kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě obnovila v pondělí prudký růst. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc se přechodně dostal až k sedmdesáti eurům (1700 korun) za megawatthodinu (MWh) a jeho cena vykazovala nárůst asi o třicet procent. Překonala tak maximum z předchozího týdne, kdy se dostala nad 65 eur za MWh.
Později se však růst výrazně zmírnil. Cena kontraktu tak pondělní obchodování uzavřela jen se zhruba pětiprocentním nárůstem v blízkosti 56 eur za MWh. I tak se nadále nachází výrazně pod rekordem z léta 2022. Tehdy se v důsledku plnohodnotné ruské vojenské invaze na Ukrajinu přechodně dostala až na zhruba 319 eur za MWh. Do roku 2020 se cena běžně pohybovala mezi deseti až 25 eury za MWh.
Hlavně na trzích se zemním plynem je Evropa ve zranitelné pozici, protože zima končí a zásobníky jsou prázdné. To znamená, že evropské země budou muset v létě nakoupit více zkapalněného zemního plynu (LNG), aby zásobníky znovu naplnily, zhodnotila agentura Bloomberg.
Evropa tak bude o omezené zásoby soupeřit s odběrateli v Asii, pokud se dodávky z Blízkého východu do té doby nedostanou na trh. „Trh si pomalu uvědomuje realitu dlouhodobých přerušení dodávek v celém energetickém řetězci,“ uvedla analytička energetického trhu Florence Schmitová z finančního ústavu Rabobank. „Předpokládáme, že přerušení dodávek potrvá asi tři měsíce,“ doplnila. Zásobníky plynu v Evropské unii byly v neděli podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) plné z 29,4 procenta. V Česku to bylo zhruba 30,4 procenta.
Společnost QatarEnergy minulý týden zastavila produkci LNG, protože íránské drony zasáhly zařízení na zpracování plynu Rás Laffan a Masaíd, která se na světové produkci LNG podílejí zhruba z dvaceti procent. Toto přerušení by mohlo ovlivnit přibližně patnáct procent dovozu LNG do Evropy, odhadl server Trading Economics. V pondělí navíc katarská společnost oznámila, že odkládá zahájení velkého projektu rozšíření produkce zkapalněného zemního plynu na příští rok.
