Ceny benzinu stále rostou, klesají naopak u nafty. Nejdramatičtější je vývoj u alternativních paliv

Nahrávám video

Ceny benzinu v Česku stoupají čtvrtý týden v řadě. Aktuálně se litr Naturalu 95 prodává v průměru za 45 korun a 30 haléřů. Pokles naopak zaznamenala nafta. Proti minulému týdnu o devět haléřů na průměrných 46 korun a 35 haléřů. Ceny obou pohonných hmot se tak přibližují na stejnou úroveň a podle analytiků by se měly srovnat zhruba do tří týdnů.

Cesta z Aše do Ostravy, dlouhá asi šest set kilometrů, při průměrné spotřebě šest a půl litru a při současných průměrných cenách benzinu vyjde řidiče na zhruba 1770 korun. Ještě před rokem by za ni zaplatili o pět set korun méně.

Za necelé dva týdny by řidiči mohli tankovat opět za odlišnou cenu. Od začátku června se totiž o korunu padesát sníží spotřební daň na pohonné hmoty. Otázkou ale je, jak výrazně se to na cenách projeví. Případné trvalé snížení sazby u nafty bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) záviset na vývoji cen na světových trzích.

„Cena paliv by měla reagovat negativně čili měla by klesnout. Samozřejmě je otázkou o kolik. Protože se nám tato opatření kryjí s počátkem motoristické sezony, a to jsme obvykle svědky růstu cen,“ okomentoval analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Přispět by podle něj mohlo zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do benzinu a nafty. „Takže nakonec bychom se určitého snížení měli dočkat. Ale nemyslím si, že by mělo být nějak výrazné,“ dodal.

Portfolio manažer společnosti Amundi Asset Management Petr Zajíc podotkl, že predikovat ceny pohonných hmot je nyní velmi těžké. „Protože kromě tradičních věcí, které ovlivňují ceny pohonných hmot – což je cena ropy a vývoj kurzu koruny proti dolaru – hraje roli ještě řada dalších. Ať už to jsou ropná embarga, sankce, nebo omezení dodávek ropy a ropných produktů z Ruska,“ zdůvodnil.

I kdyby se snížení spotřební daně propsalo v plné výši, pohonné hmoty budou stále o desítky procent dražší než před rokem. To stál benzin o 13 a nafta o více než 16 korun méně.

Kontroly marží

V reakci na prudký růst cen pohonných hmot vláda Petra Fialy (ODS) přijala i další opatření. Jde například o zrušení silniční daně pro auta do dvanácti tun a zrušení zálohy k silniční dani pro vozidla nad 12 tun nebo odklad platby DPH do konce října pro podnikatele v autodopravě. Ministerstvo financí také monitoruje marže u prodejců.

Podle Stanjury by kontroly marží měly pokračovat až do konce září i v souvislosti se snížením spotřební daně. „Chceme mít jistotu, že snížení spotřební daně se plně projeví v koncových cenách pro ty, kteří kupují benzin nebo naftu. Současně jsme tu kontrolu rozšířili – kromě čerpacích stanic kontrolujeme i distributory pohonných hmot. Musím konstatovat, že naše slovní intervence a to, že jsme připraveni případně zasáhnout, funguje,“ sdělil.

Nahrávám video

Kontrolu marží naopak nepovažuje za efektivní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Vláda podle něj „naslibovala hory doly“. „Výsledek je ten, že ceny jdou úplně opačně – nahoru. Biosložky mají nulový efekt, spotřební daň ještě nefunguje a kontrola marží u čerpacích stanic je trefa vedle, jelikož problém vzniká u rafinérií,“ kritizoval ve čtvrteční Devadesátce.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) reagoval, že podle ministerstva financí marže klesly během dubna v průměru o šedesát haléřů. Podotkl, že dodávky z rafinerií pocházejí z velké části ze zahraničí, kde vláda nemá nástroje, jak je kontrolovat.

Havlíček by považoval za vhodná opatření v energetické oblasti – ta se podle něj ale nekonají. „A pokud neuděláme v energetické oblasti nic, budeme muset udělat nějaká v oblasti pohonných hmot,“ míní. Takové opatření by se podle něj mělo týkat DPH.

Munzar oponoval, že by šlo o drahé opatření, které inflaci pouze odsouvá. „Ale neřeší to tu věc, že firmy jsou většinou plátci DPH. To znamená, že snížení DPH by nemělo vliv na cenu dopravy, která se následně započítává do cen ostatních služeb a výrobků,“ upozornil. Domnívá se, že vláda postupuje realisticky v možnostech, které má.

Nahrávám video

Regionální rozdíly

Ceny pohonných hmot se liší i napříč českými kraji. Vůbec nejlevnější Natural 95 aktuálně tankují řidiči ve Zlínském kraji. V průměru za litr zaplatí 44 korun a 82 haléřů. Nafta už je ale nejlevnější na jihu Čech, kde stojí Diesel méně než 46 korun.

Tradičně nejvíce zaplatí za pohonné hmoty – a to jak benzin, tak naftu – řidiči v hlavním městě. Natural 95 tam benzinové pumpy prodávají v průměru za 46 korun a 16 haléřů. V žádném jiném kraji není průměr nad 46 korunami. Diesel tam pak stojí 46 korun a 90 haléřů.

Menší výhoda u alternativních paliv

Ještě citelněji zdražování posledního roku pocítili ti, kteří vsadili na některá alternativní paliva. Ta podléhají mnohem menší spotřební dani, která i nyní tvoří u nafty necelých deset a u benzinu 13 korun. Jenže jak ceny rostou, tato výhoda se zmenšuje.

Zatímco v roce 2012 stál litr benzinu v průměru za 33,60 a ekvivalentní množství stlačeného plynu, tedy jeden kubík, dvanáct korun a deset haléřů, nyní vyjde benzin okolo 45 korun a kubík CNG na 37 korun, tedy z 36 na 83 procent ceny benzinu. Majitelům těchto aut se sice pořád vyplatí jezdit na plyn, horší je to ale s návratností investice do auta.

„Proti benzinovému si připlatíte desítky tisíc korun – čtyřicet padesát. A v takovém případě je návratnost už docela dlouhá. Ale jestli auto na CNG už máte, tak není důvod se ho zbavovat,“ řekl šéfredaktor fDrive.cz Marek Tomíšek. Právě na tuto technologii přitom v posledních letech sázely velké firmy – na stlačený plyn nyní běžně jezdí dodávky rozvážkových služeb i auta obchodních referentů.

Ceny LPG stouply jen mírně a ve srovnání s benzinem vycházejí náklady v podstatě na polovinu, naopak bezplatné tankování elektromobilů je čím dál vzácnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 13 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
3. 8. 2026

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
3. 8. 2026

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
3. 8. 2026

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
3. 8. 2026

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.