Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
Kolem 17:00 SELČ si americká lehká ropa WTI připisovala čtyři procenta a její cena se blížila ke 117 dolarům za barel. Cena severomořské ropy Brent ve stejnou dobu vykazovala růst o 1,4 procenta ke 111,20 dolaru za barel.
Napětí se dál zvýšilo poté, co Írán odmítl americký návrh na příměří zprostředkovaný Pákistánem a co se brání tlaku na znovuotevření Hormuzského průlivu. Odmítnutí návrhu na příměří udržuje napětí na trhu na vysoké úrovni, uvedla analytička Priyanka Sachdevaová ze společnosti Phillip Nova. Investoři se rovněž obávají, že i v případě ukončení bojů by škody na energetické infrastruktuře mohly omezit dodávky ropy na několik měsíců.
Trump Íránu pohrozil tvrdým zásahem, pokud Teherán do úterních 20:00 východoamerického času (středa 02:00 SELČ) neotevře Hormuzský průliv, který je důležitou tepnou pro vývoz ropy. Omezený provoz v průlivu už způsobil propad exportu několika producentů z Perského zálivu. Íránské síly průliv fakticky uzavřely po útoku amerických a izraelských sil z 28. února.
„Pokud nedojde k žádnému posunu na diplomatické frontě, bude pro investory obtížné podstupovat větší riziko před prezidentovým termínem stanoveným na 20:00 (02:00 SELČ), kdy má Írán znovu otevřít průliv, jinak čelí hněvu americké armády,“ cituje agentura Bloomberg stratégy společnosti Bespoke Investment Group.
Klesající optimismus mezi drobnými investory může být podle stratégů společnosti Citadel Securities známkou toho, že se schyluje ke krátkodobému oživení akciového trhu. Individuální obchodníci jsou tradičně jednou z nejoptimističtějších skupin na akciovém trhu. Minulý týden se však na platformě Citadel Securities stali čistými prodejci amerických akcií a opcí, což se od ledna 2020 stalo pouze osmnáctkrát, napsal Bloomberg.
Analytik společnosti KCM Trade Tim Waterer uvedl, že v případě pokroku by dohoda o příměří mohla vyvolat pokles cen. Přetrvávající obavy o dodávky z Hormuzského průlivu a poškozené energetické infrastruktury však podle něj nadále udrží ceny na vyšších úrovních.
Hlasování Rady bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN (RB OSN) v úterý hlasovala o rezoluci na ochranu komerční plavby Hormuzským průlivem, kterou podle agentury AFP Rusko a Čína vetovaly. Odmítnutí rezoluce se očekávalo, ačkoli diplomaté znění návrhu postupně zmírňovali, aby zvýšili šance na jeho prosazení. Návrh podle Reuters vyzýval k obranné koordinaci k ochraně komerčních plavidel, nezmocňoval však k použití síly k otevření klíčové úžiny pro světovou přepravu ropy.
O použití síly k otevření průlivu usilovaly státy Perského zálivu, jejichž ekonomika je na prodeji ropy silně závislá. Text rezoluce připravil Bahrajn za podpory Spojených států. Pro návrh hlasovalo jedenáct členů RB OSN, dva se zdrželi a Moskva s Pekingem hlasovaly proti.
Ruský velvyslanec při OSN podle Reuters vysvětlil veto tím, že návrh byl nevyvážený a obsahoval konfrontační prvky. Řekl také, že Moskva s Pekingem předloží vlastní znění rezoluce k situaci na Blízkém východě včetně námořní bezpečnosti. Čínský velvyslanec uvedl, že návrh obsahoval jednostranné odsouzení a nátlak, proto ho Čína nepodpořila. Poznamenal, že přijetí rezoluce by navíc vyslalo špatný signál v době, kdy USA hrozí zánikem civilizace. Narážel tak na úterní vyjádření amerického prezidenta Trumpa, který pohrozil Íránu zkázou, pokud nepřistoupí na dohodu.
Čína a Rusko jako stálí členové RB OSN disponují právem veta, bez jejich souhlasu tak tento vrcholný orgán OSN žádnou rezoluci přijmout nemůže. Bahrajn v reakci na výsledek hlasování uvedl, že země Perského zálivu postoje RB OSN litují. AP poznamenala, že je otázkou, zda by rezoluce, pokud by byla přijata, otevření průlivu vůbec pomohla.
Obavy o dodávky ropy se zvýšily, když Rusko uvedlo, že ukrajinské drony zaútočily na terminál konsorcia CPC, jenž zpracovává asi 1,5 procenta světových dodávek. Útok podle Moskvy poškodil nakládací infrastrukturu i skladovací nádrže. CPC zajišťuje většinu kazachstánského vývozu ropy, Kazachstán ale uvedl, že dodávky jsou stabilní.
Skupina OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, se v neděli dohodla na zvýšení těžebních kvót od května o 206 tisíc barelů denně. Nárůst však bude spíše formální, protože důležití členové skupiny nemohou produkci kvůli konfliktu na Blízkém východě výrazně zvýšit, napsala agentura Reuters.
