Cesta k patentům je v Česku hodně obtížná, stěžují si firmy

Firma Kayu se před časem rozhodla patentově chránit svůj unikátní zavírací mechanismus u plnicích per. I s přípravou dokumentace a s pomocí patentového zástupce získali patent asi za rok.

„Když jsem viděl, jak je složitá příprava dokumentace, tak bych si na to sám netroufl. Ladili jsme asi pět nebo šest verzí patentové přihlášky, aby to bylo správně,“ řekl designér firmy  Michal Klaška. 

Z takových žádostí v Česku uspěje každý rok zhruba polovina. „To má celou řadu příčin, ale jednou z nich je, že ten, kdo podal přihlášku, si nezjistil, zda jeho řešení je nové, a my jsme našli, že není,“ řekl k tomu zástupce předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Dvomák. 

Podle generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Evy Svobodové se české firmy neorientují v tom, jak vůbec patentovou přihlášku podat. Nevědí, že zdarma je třeba databáze ESPAS, kde je sto milionů patentů z celého světa.

Nejaktivnější v podávání patentů je v Česku akademická sféra. Karlova univerzita například vloni založila společnost, která by vynálezy měla snadněji převádět do praxe. „V současné době je to neutrální, spíš ztrátové. Ten výhled ziskovosti máme podobně tak, jako to měly instituce na jiných prestižních univerzitách,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. 

Chránit vynález lze ale i takzvaným užitným vzorem, jehož získání je snazší. Pro ten se rozhodla třeba Michaela Smrčková. Svoji dortovou směs pro zvířata chtěla nabídnout ke spolupráci zahraniční firmě. „Asi za dva až tři měsíce ta firma vyšla s takřka identickým produktem. Problém je v tom, že užitný vzor, který jsem si udělala, platí jen pro Českou republiku,“ dodala.

Celkový počet užitných vzorů vloni v Česku přesáhl 7,5 tisíce zápisů.