Energetická společnost ČEZ bude s australskou společností European Metals Holdings (EMH) pokračovat v přípravě těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firma Severočeské doly ze skupiny ČEZ vstoupí do české firmy Geomet, která je dceřinou firmou EMH a je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska, potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. V další fázi projektu, zhruba do roku 2023, se podle něj uskuteční nejrůznější testy horniny a postupu výroby. Budou provedeny mimo lokalitu, těžba zatím nezačne. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) označil dohodu za velký úspěch.
„Výsledky našich zkoumání, které jsme konzultovali s domácími i zahraničními odborníky, ukazují, že pro nás projekt může být ziskový. Projekt je potenciálně velmi zajímavou příležitostí pro naši společnost Severočeské doly, která je největší hornickou společností v Česku. Postupy otestované v laboratoři si ale nejdřív musíme vyzkoušet v pilotních provozech,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
O uzavření dodatku smlouvy na získání 51 procent ve společnosti Geomet už podle Gazdíka rozhodlo představenstvo a dozorčí rada ČEZ. Získání podílu se uskuteční zvýšením kapitálu firmy o 29,1 milionu eur (asi 800 milionů korun), peníze budou využity na další rozvoj projektu na Cínovci.
Skupina ČEZ bude mít v pětičlenné radě jednatelů Geometu tři zástupce, EMH dva. Příslušný dodatek smluv mezi ČEZ, Severočeskými doly, Geometem a EMH ještě podléhá schválení valnou hromadou EMH, která by se měla konat v dubnu.
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě. Předloni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Geomet má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.
„Byli jsme v situaci, kdy jsme ztratili kontrolu nad lithiem, ale ve spolupráci s ČEZ se nám podařilo takřka nemožné, a to získat nad tímto strategickým ložiskem opět kontrolu. Považujeme to za velký úspěch, oceňujeme přístup ČEZ i řady českých výzkumných pracovišť, které pomáhaly v odborných analýzách,“ řekl v pátek vicepremiér Havlíček.
Podle generálního ředitele Severočeských dolů Ivo Pěgřímka by mohl projekt těžby na Cínovci dávat dlouhodobou perspektivu práce pro řadu odborníků firmy. „Kromě získání nejrůznějších povolení musíme ověřit metody získávání lithia z horniny a zpracovat detailní projekt důlního díla,“ dodal.
K těžbě se přistoupí, pokud se projekt ukáže jako rentabilní
Druhá fáze projektu, která má trvat zhruba do roku 2023, bude podle ČEZ zahrnovat mimo jiné technické ověření postupu výroby v poloprovozních podmínkách a v pilotních testovacích linkách. Hornina bude zkoumána v testovacích provozech mimo lokalitu. Bude také zpracována finální ekonomická a technologická studie proveditelnosti.
„Teprve na základě výsledků druhé fáze rozhodnou ČEZ a Severočeské doly, zda přistoupí k samotné těžbě. Pokud se během příštích let nakonec ukáže projekt jako nerentabilní, mohou z něj ČEZ a Severočeské doly vystoupit. V takovém případě získá automaticky skupina ČEZ nespotřebované prostředky zpět a zůstává jí podíl odpovídající do té doby spotřebované investici na rozvoj projektu,“ dodal Gazdík.
Stát využil ČEZ, aby se dostal zpět k těžbě lithia, míní analytici
„Osobně jsem toto rozhodnutí očekával, dává to smysl. Elegantně to vyřešilo dlouhodobý konflikt, kdy držitel licence je soukromý subjekt a přitom stát si potřebuje držet kontrolu nad dalším rozvojem ložiska strategického kovu,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Upozornil, že se nicméně jedná o komplikované ložisko s vyššími náklady na těžbu a následnou separaci lithia. „Přesto vítám, že stát tuto možnost využil – ostatně totéž dělají němečtí sousedé hned za hranicemi,“ dodal.
Za očekávané označil dnešní rozhodnutí také analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Těžba lithia nezačne dřív než za pět let. Od roku 2025 se už očekává výrazný nárůst počtu elektromobilů na silnicích a poptávka po bateriích bude obrovská. Z ekonomického hlediska by tedy těžba měla být výnosná. Zároveň bude Česko soběstačné v rámci tohoto kovu, což je dlouhodobě důležité,“ uvedl.
Největšími překážkami projektu podle něj může být zejména zpolitizování těžby a netransparentní procesy. „Hodnota vytěžitelného lithia v tomto ložisku je obrovská, takže je zřejmé, že se do projektu budou chtít dostat různé zájmové skupiny a politické strany,“ podotkl Tomčiak. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.
„Je až k neuvěření, že Babišův politický marketing před volbami 2017 ,lithium do českých rukou‘, realizujeme ve spolupráci s australskou společností, kde má minoritní podíl slovenský podnikatel. Myslím ovšem, že v dané situaci je pokračování záměru správné,“ uvedl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. V EMH má menšinový podíl skupina Krupa Global Investments (KGI) slovenského podnikatele Pavola Krúpy.
Aktuální rozhodnutí ČEZu dnes na Twitteru ostře kritizoval minoritní akcionář a kritik současného vedení ČEZu Michal Šnobr. „V této době společnost, ve které má stát 70 procent, chce jen tak vzít 800 milionů korun a ,vsadit ruletu‘ na absolutní ekologickou a velmi pravděpodobně i ekonomickou katastrofu,“ uvedl mimo jiné Šnobr. Zvýšením kapitálu Geometu o 29,1 milionu eur (asi 800 milionů korun) získá skupina ČEZ 51procentní podíl ve firmě.
