ČNB držela korunu na uzdě i v srpnu. Stálo ji to přes 100 miliard

Česká národní banka (ČNB) pokračovala na konci léta v intervencích na devizovém trhu a zasáhla proti posilující koruně v objemu více než 100 miliard korun. Od zahájení intervencí v listopadu 2013 banka poprvé zakročila proti kurzu měny letos v červnu, a to za zhruba 28 miliard. Cílem intervencí je držet kurz nad 27 korunami za euro a právě během léta se česká měna této hranici několikrát přiblížila.

„Jedná se o objem, který není nijak překvapující a bezprostřední tržní reakce je minimální,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek, podle kterého koruna posiluje zejména díky lepšímu vývoji ekonomiky během prvních šesti měsíců letošního roku, který doprovázel i rychlejší růst cen.

Je to vysoké číslo, nejde ale o překvapení.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

Centrální banka nakoupila během srpna 3,73 miliardy eur, v červenci to bylo přes miliardu eur. V listopadu 2013 ČNB koupila zhruba 7,5 miliardy eur. Celkově tak od listopadu 2013 ČNB intervenovala za zhruba 330 miliard korun.

Už na začátku září, kdy ČNB zveřejnila červencová data, uvedl ředitel měnové sekce banky Tomáš Holub, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je podle něj udržovat cenovou stabilitu.

„Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl.

Intervence zřejmě pokračovaly i v září

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler už před měsícem odhadoval, že se intervence za srpen budou pohybovat kolem 90 miliard. Zároveň upozornil, že největší útok spekulantů na korunu se uskutečnil první týden v září, kdy mohly intervence dosáhnout až 60 miliard korun. „V tuto chvíli již zářijový objem intervencí ČNB však podstatný není, jelikož ČNB spekulativní útok ustála a přesvědčila trh o důvěryhodnosti svého závazku,“ uvedl.

Zvýšenou aktivitu na začátku září ostatně potvrdil i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč, podle kterého data o vývoji pohledávek ČNB vůči zahraničí ukazují, že centrální banka na devizovém trhu zřejmě výrazněji intervenovala během prvních deseti zářijových dní. Nákup odhaduje na 1,5 miliardy eur.

Bankovní rada 24. září zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Zároveň ze záznamu z jednání vyplývá, že ukončení režimu devizových intervencí na počátku července 2016 je nepravděpodobné a že nastane spíše později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 18 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.