ČNB poprvé rozhodovala s novým guvernérem. Úrokové sazby ponechala beze změny

Nahrávám video

Bankovní rada České národní banky jednala poprvé s novým guvernérem Alešem Michlem o nastavení úrokových sazeb. Ponechala ji beze změny na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada ve čtvrtek poprvé rozhodovala po výrazné personální obměně. Rada má od počátku července tři nové členy a post guvernéra převzal Michl, který v pozici člena rady hlasoval ve stávajícím cyklu zvyšování úroků vždy proti jejich růstu. Na jednání byl i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali o zvýšení o jeden procentní bod,“ podotkl na tiskové konferenci Michl. V základním scénáři bankovní rady je podle něj z důvodu výjimečně vysoké míry nejistoty horizont měnové politiky posunut do období 18 až 24 měsíců v budoucnosti.

„Úrokové sazby se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky, brzdí růst bankovních úvěrů pro firmy a domácnosti a brzdí růst množství peněz v ekonomice,“ uvedl Michl. Na příštím zasedání se rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší.

Nahrávám video

Silné inflační tlaky

Česká ekonomika podle něj čelí silným nákladovým inflačním tlakům, které mají původ ve vnějším prostředí, i poptávkovým tlakům plynoucím z domácí ekonomiky. Spotřebu domácností, která je klíčová pro další vývoj poptávkové inflace, tlumí podle něj vysoké ceny energií a potravin, negativní nálada a vyšší úrokové sazby. Na druhou stranu nezaměstnanost zůstává nízká, dodal. 

Centrální banka zvýšila odhad inflace, letos podle ní vystoupá na průměrných 16,5 procenta. „Podle naší prognózy inflace nadále vzroste. Na podzim dosáhne hodnot kolem 20 procent,“ uvedl také Michl. „Nacházíme se v období extrémní nejistoty. Válka na Ukrajině a s ní spojené rostoucí ceny energií mohou inflaci dále přiživit,“ dodal s tím, že klesnout by podle něj měla do roku a půl k úrovni kolem dvou procent.

Současná inflace je podle Michla výsledkem nákladových i poptávkových tlaků. „S dovezenými nákladovými inflačními tlaky žádná centrální banka nic moc nezmůže. Nedokážeme měnovou politikou zlevnit ceny plynu nebo elektřiny. Můžeme však bránit jejich přelití do domácí ekonomiky. V prostředí klesající poptávky již nebudou moci obchodníci zvyšovat ceny tak snadno jako dříve,“ uvedl.

Dodal, že bankovní rada bere inflaci naprosto vážně. „Je to v současnosti naprosto největší problém v ekonomice. Dovolte mi ubezpečit veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnově cenové stability v souladu s mandátem ČNB. Můžete se na nás spolehnout, že s inflací budeme dále bojovat,“ uvedl Michl s tím, že nynější rozhodnutí není závazkem, že do budoucna nemůže rozhodnout bankovní rada jinak. „Dále budeme vyhodnocovat data a příští zasedání rozhodneme.“

Pro snížení inflace ale podle něj nestačí zvyšování sazeb, jsou potřeba také umírněné mzdové požadavky a odpovědná rozpočtová politika. „K tomu, aby inflace doopravdy klesla, jsou ještě potřeba dvě podmínky. První podmínka je snižovat deficit veřejných financí, jakákoliv brzda míry zadlužování je pro nás v současnosti velmi výhodná. Protože sníží míru inflace. A druhá podmínka jsou naše mzdy. Bohužel si nemůžeme přidávat tolik, jako je inflace, ale mzdy by měly odpovídat produktivitě práce,“ podotkl. 

ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.

ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky

Česká národní banka také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta.

„Čekáme, že přibrzdí domácí poptávka. Spotřeba domácností bude zasažena poklesem reálných příjmů. Růst mezd nepokryje růst životních nákladů,“ uvedl Michl dále. Upozornil na to, že firmy čelí růstu nákladů na energie, suroviny a materiály, proto budou omezovat investice. HDP by se ale v roce 2024 mohlo podle aktuálního odhadu centrální banky dostat na 3,8 procenta.

„Je to očekávané rozhodnutí, které signalizuje, že se bankovní rada proměnila,“ komentoval rozhodnutí bankovní rady bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer s tím, že předchozí složení bankovní rady by hlasovalo pro navýšení úrokových sazeb. „Je naprosto evidentní, že debata nebyla o tom, že by se sazby měly snižovat. To rozhodnutí, že sazby mají být vysoko, je akceptované,“ podotkl Singer. „Debatoval bych o tom, jestli ty sazby mají jít ještě nahoru a jak moc podstatně,“ dodal. 

Nahrávám video

„Pro finanční trh nejde o překvapení, neboť očekávání analytiků byla takřka rovnoměrně rozdělena mezi scénářem stability úrokových sazeb a jejich zvýšením o čtvrt procentního bodu,“ řekl k rozhodnutí ČNB analytik Generali Investements Radomír Jáč. Úroky ČNB mohou podle něj po zbytek letošního roku zůstat beze změny a už v prvním čtvrtletí roku 2023 může česká centrální banka zahájit proces jejich snižování. Finanční trh ale může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků, dodal.

Analytici: Růst může přijít na podzim

Podobně situaci vidí i analytik Komerční banky Martin Gürtler. Dynamický cenový vývoj a přetrvávající tlaky na oslabení koruny podle něj nakonec ČNB donutí ještě jedno zvýšení úrokových sazeb udělat. V listopadu analytik čeká zvýšení sazby na 7,5 procenta, což by měl zároveň podle něj být její vrchol v současném cyklu zpřísňování měnové politiky.

„Trh v tuto chvíli předpokládá, že se sazby ČNB mohou letos ještě zvýšit, ale poměrně mírně, a neměly by přesáhnout 7,5 procenta. Za rok čeká základní sazby 6,5 procenta,“ řekl také analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Tržní úrokové sazby delších splatností od poloviny června podle něj klesají, nejen z titulu vyhlídek na vývoj sazeb ČNB, ale i očekávání trhu na zpomalování světové ekonomiky a pokles obdobných úrokových sazeb v zahraničí. „Tlak na zdražování hypotečních sazeb by měl tak vzhledem k uvedenému vývoji na trhu do velké míry ustat,“ dodal.

Nahrávám video

Také podle ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislava Minčiče to není překvapení. „Je třeba uvažovat nejen o cenové stabilitě, ale o hospodářském růstu, rozvoji podnikání. Je jasné, že vysoké sazby znamenají vysoké sazby úvěrů. To znamená, že přístup firem k úvěrům vysoké sazby dramaticky zvyšují,“ podotkl a dodal, že z pohledu firemního světa není ponechání stávajících sazeb špatná zpráva.

Bankovní rada ČNB na posledním zasedání 22. června zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem byl vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní.

Šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bylo to poslední měnověpolitické jednání pro tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendy, kterým na konci června vypršel mandát.

Máme možnost vyčkávat, říká nový člen bankovní rady

„Díky brzkému a ráznému přístupu předchozí bankovní rady máme nyní možnost vyčkávat, co se v domácí a světové ekonomice stane, a nejsme nuceni k dalším rázným opatřením, která bychom prováděli pod tlakem. Máme úrokové sazby, které jsou vysoké a určitě přispějí ke snížení inflace,“ uvedl ve čtvrtek večer o jednání bankovní rady ČNB v pořadu 90´ČT24 Jan Frait, který se jejím členem stal na začátku července.

Frait upozornil, že vznikají poměrně velká rizika, že ve většině vyspělých zemí dojde k recesím. A je tak třeba vyčkat, zda se rizika naplní a jak případně dopadnou na domácí ekonomiku. Vývoj úrokových korunových sazeb podle něj ale výrazně omezuje poptávku po úvěrech, podniky i domácnosti jsou opatrnější.

„A to brzdí také inflační potenciál,“ zmiňuje nový člen bankovní rady. Případný pohyb úrokových sazeb v dohledné době bude podle Fraita spíše směrem nahoru, lidé by tak zatím neměli počítat s tím, že úrokové sazby klesnou.

„Troufám si tvrdit, že tak nízké úrokové sazby jako v minulém desetiletí hned tak neuvidíme. Jsme si dobře vědomi toho, že by (další zvýšení sazeb) mohlo poslat do potíží podniky, které si to nezaslouží,“ uvedl Frait.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 17 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 19 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...