ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 5,75 procenta. Je nejvyšší od roku 1999

 Takto vysoko jako nyní byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň se jedná o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě; ekonomové očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.

„Zvýšení úrokových sazeb je oproti základnímu scénáři mírnější, protože zohledňuje extrémní vnější nákladové tlaky stojící za zrychlením inflace v letošním roce a mimořádně vysoké nejistoty a rizika prognózy,“ uvedl Rusnok. Zároveň je ale podle něj dnešní zvýšení sazeb větší, než doporučuje alternativní scénář.

Guvernér zároveň v této souvislosti uvedl, že na dalších měnových zasedáních může rada ČNB přistoupit k dalšímu zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení sazeb. „Nemůžeme rezignovat na zvyšování sazeb, to bychom zcela rezignovali na mandát České národní banky jako strážce cenové stability,“ řekl také Rusnok.

Základní scénář nové prognózy ČNB počítá s dalším strmým nárůstem tržních úrokových sazeb. V základním scénáři rada nastavuje úrokové sazby s cílem splnit dvouprocentní inflační cíl na standardním horizontu měnové politiky, což je jeden až 1,5 roku. Trajektorie úrokových sazeb v alternativním scénáři je podle Rusnoka letos nižší.

„Nižší úrokové sazby společně se slabším kurzem vedou k vyšší inflaci než v základním scénáři. Inflace ale i v této simulaci klesne v roce 2023 na jednociferné hodnoty, i když návrat k dvouprocentnímu cíli se odkládá až do roku 2024,“ uvedl Rusnok.

Horší odhad vývoje ekonomiky

Česká národní banka v nové prognóze rovněž zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

„Růst HDP během letošního roku výrazně zpomalí a ve druhé polovině roku ekonomická aktivita dokonce meziročně mírně poklesne. K tomu výrazně přispěje útlum spotřeby domácností, fixních investic i vývozu. V příštím roce ekonomický růst oživí,“ uvedl Rusnok.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala ČNB s 2,3 procenta.

ČNB také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 4,75 procenta. 

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.  

„Na první pohled se to může zdát jako donkichotský boj s větrnými mlýny, centrální banka zvyšuje úrokové sazby a inflace přesto dále sílí, nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci ještě nestačil projevit,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. „Očekává se, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné,“ odhadl pak obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s průměrným kurzem koruny 24,20 koruny za euro. Příští rok pak počítá s průměrným kurzem 24,30 koruny za euro. V únoru odhadovala pro letošní rok kurz 24,10 koruny za euro a pro příští rok 23,90 Kč/EUR. Posílení koruny bude podle Rusnoka bránit sentiment finančních trhů v souvislosti s válkou na Ukrajině a potížemi v mezinárodním obchodě.

ČNB nic jiného podle Skopečka nezbývá, podle Havlíčka vsadila na špatnou kartu

Místopředsedu sněmovny z vládnoucí ODS Jana Skopečka krok ČNB nepřekvapil. „Nicméně překvapila mě ta výše, ten skok,“ podotkl v Byznysu ČT24. Zopakoval, že by tak centrální banka nepostupovala, zpronevěřila by se podle něj svému hlavnímu cíli, a to pracovat na stabilitě cenové hladiny. Bance tak moc jiných variant než zvyšovat úrokovou sazbu nezbývá.

„Je potřeba říct, že to nepřinese zlepšení co se týče inflace zítra, že ten horizont měnové politiky je rok a půl, to zamená, že Česká národní banka se dneska spíše snaží přesvědčit občany, firmy, že něco s tou inflací dělá tak, aby nerozbořila v České republice inflační očekávání,“ uvedl Skopeček. 

Zvyšování úrokové sazby opětovně kritizuje místopředseda sněmovny a první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. „Když se podíváme, z čeho je inflace tvořená, tam je dominantní faktor ceny energií, surovin, pohonných hmot, dopravy… Firmy zvednou ceny tak jako tak, protože mají vysoké vstupy, i kdyby ta úroková sazba byla jakákoliv, a lidé to budou kupovat, protože jim nic jiného nezbývá,“ řekl.

Havlíček je přesvědčený, že ČNB vsadila na špatnou kartu. „Jede na tygrovi a nestíhá, protože inflace je dneska na úrovni třinácti procent. Každá babička pochopí, že když má inflaci okolo třinácti procent, tak proč by dneska dávala peníze do banky, když v lepším případě jí to zhodnotí kolem čtyř procent,“ upozornil.

Skopeček se ohradil proti tvrzení, že se jedná výhradně o růst jedné komodity, jako jsou právě ceny energií. „To je problém, který jsme si způsobili v minulých letech, kdy se nalilo do ekonomiky příliš mnoho peněz,“ doplnil.

Čeká se další zvyšování sazeb

Analytik Daniel Horňák ze společnosti Patron hovoří o tom, že se sazba bude stále zvyšovat. „Myslím, že se postupně dostaneme na úrokové sazby kolem šesti procent, možná 6,5 procenta. Tam si myslím, že bude strop. Doufejme, že to vyšší nebude,“ řekl. Dodal, že na požadovaný hypoteční úvěr dosáhne méně lidí, zároveň je čím dál více případů lidí, kteří na hypotéku dosáhnou, ale měsíční splátky a celkové náklady na bydlení, ve spojení s drahými energiemi, jsou často pro klienty už neúnosné.

Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč si myslí, že úrokové sazby jsou blízko svého vrcholu. „Základní sazba může na úrovni 5,75 procenta delší dobu setrvat, případné zvýšení na červnovém zasedání by mělo být mírné s pomyslným zaokrouhlením sazby na šest procent,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera čtvrteční rozhodnutí ukazuje, že ČNB stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku. „Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se však o inflaci příštího roku,“ upozornil.  

„Je to překvapivé. Na druhou stranu ani trhy nepředpokládaly, že by se ČNB na té očekávané hodnotě 5,5 zastavila,“ řekl také hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

Podle Švejnara jde o agresivní krok

Podle ředitele Centra pro globální a hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jana Švejnara jde o agresivní krok. „Povede ke snížení výkonnosti ekonomiky, sníží tempo růstu,“ řekl a dodal, že to může způsobit recesi, což by bylo nešťastné. „Protože česká ekonomika ještě nebyla na úrovni před covidem, takže pokud by měla jít do recese a zvýšit nezaměstnanost v této situaci, to by bylo nešťastné,“ dodal. Podle něj se tím komplikuje i situace pro vládu. „Fiskální politika nyní bude mít velký úkol, pokud Česko nechce jít do recese,“ míní. 

„Je to nešťastné v tom, že ČNB a žádná centrální banka tohoto typu není schopná inflaci, která jde zvenčí, jakýmkoliv způsobem zamezit,“ zdůraznil s tím, že tato inflace přišla ze Spojených států, začala během covidu, kdy se zpřetrhaly obchodní vazby. To jsou podle Švejnara externí vlivy, které ČNB nemůže ovlivnit. „Tento agresivní přístup začíná mít pro lidi varující charakter a my víme, že to očekávání inflaci naopak zvyšuje,“ míní.