Credit Suisse nakonec převezme největší švýcarská banka UBS

Největší švýcarská banka UBS převezme svého rivala Credit Suisse, jehož problémy začaly ohrožovat finanční systém. Na převzetí dá UBS zhruba tři miliardy franků (v přepočtu téměř 73 miliard korun) a zaplatí svými akciemi. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci švýcarské vlády, centrální banky a regulačních úřadů. Jde o jednu z největších transakcí v bankovním sektoru za desítky let.

Na posílení likvidity centrální banka poskytne až sto miliard franků (v přepočtu zhruba 2,4 bilionu korun). „Převzetím Credit Suisse bankou UBS jsme nalezli řešení, které zajistí finanční stabilitu a ochrání švýcarskou ekonomiku v této výjimečné situaci,“ uvedla centrální banka. 

Managementu UBS se podle zdrojů listu Financial Times (FT) do převzetí Credit Suisse příliš nechtělo, vláda ale podle nich na tento způsob řešení tlačila. Po převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse bude podle zdrojů v ohrožení kolem deseti tisíc pracovních míst. UBS na dotaz uvedla, že je ohledně počtu zaměstanců zatím brzy spekulovat. 

Švýcarský prezident Alain Berset řekl, že zachránit Credit Suisse tak, aby přežila bez pomoci jiné banky, už kvůli ztrátě důvěry nebylo možné. Podle ministerstva financí je zvolené řešení nejméně bolestivé pro Švýcarskou konfederaci i pro její daňové poplatníky, než by byla jiná varianta. „Nekontrolovaný pád Credit Suisse by vedl k nepředstavitelným následkům pro naši zemi i pro mezinárodní finanční systém,“ řekl švýcarský prezident. 

Do problémů se Credit Suisse dostala kvůli chybným rozhodnutím z minulosti a zejména kvůli ztrátě důvěry, která vyvrcholila tento týden a která odstartovala masivní odliv klientských vkladů. 

Švýcarská ministryně financí Karin Keller-Sutterová, spolkový prezident Alain Berset a předseda Švýcarské národní banky Thomas J. Jordan
Zdroj: AP/Peter Klaunzer

UBS jednala o zárukách

Jednání se vedly především o podmínkách, za kterých by byla UBS ochotna banku v problémech zachránit. Vláda měla zájem na tom, aby se krize důvěry nerozšířila do celého bankovního sektoru, na kterém je Švýcarsko závislé.

UBS podle médií žádala po vládě, aby se zaručila částkou zhruba šest miliard dolarů (135 miliard korun) za náklady, které banka v této souvislosti předpokládá. Jde hlavně o ukončení činnosti některých součástí Credit Suisse, UBS má ale také obavy z postoje regulačních orgánů a z právních sporů, které očekává.

Jednání během víkendu naráželo hlavně na potíže kolem investiční součásti Credit Suisse a její obchodní divize. Právě investiční součást je centrem skandálů, s nimiž se Credit Suisse v posledních letech potýkala. UBS podle zdrojů zkoumala rizika spojená s investicemi, při nichž se využívá úvěrového financování. O ně se regulační orgány podrobně zajímaly. 

Snahu podpořit finanční stabilitu po oznámení o převzetí banky ocenila i britská centrální banka. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová uvedla, že ECB je připravena podpořit banky z eurozóny, ale po záchraně Credit Suisse předpokládá, že se trhy zklidní.

Obavy z pondělí

Švýcarské regulační orgány se snažily předložit řešení pro Credit Suisse dříve, než se v pondělí ráno začne obchodovat na burzách v Asii. Vyjádřily totiž obavy, že pokud by se záležitost nevyřešila ani do té doby, zavládne na trzích nervozita a hlavní akciové indexy prudce oslabí. To by znamenalo ekonomické ztráty pro jednotlivce, firmy i vlády.

Letité problémy Credit Suisse eskalují v době, kdy se do potíží dostaly některé banky ve Spojených státech. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla, že své vklady z amerických finančních ústavů Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank dostanou zpět všichni vkladatelé nad rámec zákonného pojištění. Rázně zakročit se rozhodla i švýcarská centrální banka, která dala finančnímu ústavu Credit Suisse k dispozici 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun) na okamžité posílení likvidity.

Credit Suisse patří k největším správcům majetku na světě a je považována za jednu z třiceti systémově důležitých bank v globální finanční architektuře. Z toho důvodu jednání ve Švýcarsku s napětím sledují také regulační orgány v Británii, Německu, Spojených státech a dalších velkých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 12 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 20 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
3. 8. 2026

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
3. 8. 2026

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
3. 8. 2026

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
3. 8. 2026

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.