Do obcí míří 13 miliard korun jako kompenzace za výpadky příjmů

Nahrávám video

Obce dostanou začátkem srpna peníze za výpadek daňových příjmů jako náhradu za koronavirové ztráty. České televizi to potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Celkem má jít o 1250 korun na každého obyvatele. Vyšší částku schválili poslanci v rámci kompenzačního bonusu pro lidi pracující na dohody.

Například ve Zvoli ve Středočeském kraji tamní klub buduje nové hřiště s umělým povrchem. Na projekt získal čtyřmilionovou dotaci od ministerstva školství. Zbylou částku – 1,6 milionu korun – má přislíbenou od obce. Vedení Zvole také pořídilo pozemek na návsi, kde by měl vzniknout nový obecní úřad.

Starosta Miroslav Stoklasa spočítal, že obec přišla na daňových příjmech za květen a červen o 1,4 milionu korun. Peníze na hřiště plánuje Zvole uvolnit ještě letos, se stavbou úřadu začne oproti plánu až příští rok.

Ve Veltrusech na Mělnicku mají plánů na výstavbu hned několik. Například kulturní sál se zde má proměnit v moderní lékařské ordinace pro děti i dospělé. I zde ale počítají s tím, že od příštího roku budou muset s některými projekty počkat. Ty současné totiž platí převážně z úspor. Stejně jako ostatní obce teď čekají na příspěvek, který jim má výpadek kompenzovat.

„Mění se kompenzační bonus z 1200 na hlavu na 1250, takže abychom neposílali 1200 a pak padesát, tak počkáme na schválení Senátu a podpis prezidenta,“ vysvětluje Schillerová s tím, že považuje za reálné celý proces stihnout do začátku srpna.

„Je to výše, která byla kompromisem uzavřena, pro malé obce to neznamená nic, pro velké obce se mi to zdá až nadbytečné,“ konstatuje však předseda komunistů Vojtěch Filip.

Podle prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury už měly peníze za obcemi doputovat. „Pevně věřím, že jim to pošlou v příštích dnech a že nebudou čekat až na srpen,“ komentuje. Na co nejrychlejší dodání prostředků apeluje i místopředseda koaliční ČSSD Ondřej Veselý: „Pokud je zájmem ministerstva financí a nás všech, aby se peníze otočily hlavně v ekonomice, to znamená podpořily místní podnikání, místní stavební ruch, tak čím dřív obce peníze dostanou, tím lépe.“

Celkem se mezi obce rozdělí ze státního rozpočtu přes 13 miliard korun, přičemž využít tyto peníze mohou podle svého uvážení.

Kraje nemusí mít peníze na autobusovou dopravu, zdůrazňuje Rakušan

Obdobně žádají náhradu za propad daňových příjmů i některé kraje – konkrétně částku 500 korun na člověka. Stejný návrh připravují také senátoři. V opačném případě v některých regionech hovoří o škrtech a stejné obavy má i část opozice. „Jedná se i o ty základní výdaje. Některé kraje se skutečně dostanou do problému, aby mohly například poptávat autobusovou dopravu,“ upozorňuje šéf STAN Vít Rakušan.

„Jestli někdo může nakopnout ekonomiku, tak jsou to právě kraje a obce, které mají připravené projekty,“ věří předseda Pirátů Ivan Bartoš a doplňuje, že stát nemůže velké projekty realizovat narychlo.

Správkyně státní kasy je ale proti jednorázovému příspěvku. Argumentuje tím, že kraje dostanou peníze mimo jiné na opravy silnic, sociální programy nebo odměny pro zdravotníky. „Myslím si, že díky kompenzačnímu bonusu dostávají mnohem víc, než znamenal výpadek,“ tvrdí Schillerová.

Zatímco některé kraje by příspěvek rády viděly, jejich asociace jako celek takový požadavek nemá a neplánuje ho ani zastřešovat.

Stavebnictví je v útlumu, nedostatek veřejných zakázek ohrozí hlavně malé firmy

Nižší rozpočty krajů a obcí kvůli koronavirové krizi se promítnou i do veřejných stavebních zakázek. Analytici očekávají jejich pokles o více než pětinu. Předloni přitom jejich objem přesahoval šedesát miliard korun.

Problematické by to mohlo být především pro malé stavební firmy. Právě ty se totiž o zakázky obcí a krajů ucházejí podle dat ministerstva průmyslu nejčastěji. V Česku jich momentálně působí skoro 180 tisíc, zaniknout by jich kvůli nedostatku práce mohla podle odhadů až třetina.

Obce by kvůli nedostatku prostředků mohly odkládat zejména opravy komunikací nebo plánované drobné výstavby a rekonstrukce. Stavebnictví zaznamenává v Česku útlum již nyní. V dubnu se meziročně propadlo o víc než čtyři a půl procenta, v květnu byl pokles ještě výraznější a sektor ztratil 7,6 procenta.

Největší propad zakázek by se měl projevit asi za rok, až doběhnou ty aktuální. Právě na toto období má nasmlouvanou práci třeba firma Stavby RUFA z jižní Moravy. Polovina ze zakázek je pro obce. „Tam děláme převážně rekonstrukce stávajících objektů nebo se hodně zaměřujeme na komunikace,“ líčí ředitel podniku Zdeněk Růžička. V případě výpadku veřejných zakázek by se firma musela více zaměřit na ty soukromé, jenže ani ty v tuto chvíli nejsou jisté.

„Pokud bude tato krize celorepublikově nebo celosvětově, tak i soukromí investoři nebudou mít dostatek peněz. Může nastat omezení výroby, staveb a propouštění zaměstnanců,“ míní Růžička. Podle analytiků by takový propad ve stavebním sektoru ohrozil práci desítek tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 5 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
včera v 20:38

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
včera v 20:13

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.