Domácnosti se chystají na topnou sezonu. Ušetřit mohou i tisíce

V severočeském Meziboří, kde žije zhruba pět tisíc lidí, původně topili uhlím. Pak tam předělali kotelny na plynové. „Začala válka na Ukrajině, stát nevěděl, co bude, nebude. Jestli bude plyn,“ vzpomíná starosta Meziboří Petr Červenka (nestr.).

Nyní se rozhodli pro další změnu a obec nově napojili na horkovod. V zimě se tak skoro dvě třetiny tamních domácností ohřejí teplem z komořanské teplárny. V budoucnu by se na horkovod měl připojit i zbytek domů.

„Horká voda předává energii pomocí teplosměnných ploch do sekundárního obvodu, který jde do jednotlivých domů,“ nastiňuje ředitel Severočeské teplárenské Petr Horák. Ochlazená voda se pak vrací zpět do teplárny. Obec si od kroku slibuje stabilnější ceny. Teplárna plánuje, že ceny zvýší zřejmě jen o inflaci.

Paneláky s komíny

V jihočeské Třeboni se vydali opačným směrem, protože se od centrálního vytápění obyvatelé města odstřihli. „Cena jednoho gigajoulu byla už tak ohromná, že po výpočtu nákladů na pořízení nové kotelny jsme zjistili, že ji můžeme mít za polovinu. A návratnost může být v řádu tří až pěti let,“ popisuje zástupce společenství vlastníků Pavel Zajíček. Takřka všechny tamní paneláky tak mají komíny a teplo vyrábí samy.

Odpojení od horkovodů by už ale do budoucna nemuselo být podle analytiků až tak výhodné. „V současné době se stále vyplatí plynové a lokální kotelny, nicméně je třeba zohlednit, že do budoucna bude cena plynu zatížena povolenkami,“ upozornil ředitel firmy Arete Energy Transition Martin Pacovský s tím, že vytápění v důsledku toho může zdražit asi o pětinu.

„Je možné bytový dům vytápět za řádově nižší částku, ale už to znamená poměrně velkou investici. A teplárny mají ještě v tuto chvíli jednu poměrně velkou výhodu, protože už na systém emisních povolenek přecházely v minulosti,“ přizvukuje analytička z Encallu Kristýna Bajer.

S povolenkami tak teplárny už v kalkulacích počítají. Cenu tepla na příští rok zveřejní za několik týdnů.

Většina domácností vydává za energie zhruba pětinu svého rozpočtu. Skoro pro třetinu lidí představuje tento výdaj až čtyřicet procent z domácí kasy. Je to ale méně než loni. Sedmdesát procent domácností stejně jako loni energiemi dál šetří.

Úspora díky sdílení

Jednou z možností, jak ušetřit, je sdílení energií. Pustili se do něj třeba v Žernově na Náchodsku. Obec navíc začala jako jedna z prvních v zemi ukládat teplo na zimu pro lokální spolky do úložiště pod novou budovou. Podobně sdílení funguje i jinde.

Jeden z obyvatel obce chová v akváriu ryby z Jižní Ameriky, ohřívá proto šest tisíc litrů vody. Vstoupil do energetického společenství – družstva. A v rámci něj sdílí elektřinu. „Bylo to v našem zájmu… je tam garance úspor – když nevyrábím já, vyrábí družstvo. Akvárium je vytopené na 28 stupňů a zčásti mi to vytápí celý dům,“ pochvaluje si Alexandr Nenjuk.

Družstvo se sdílením začalo v září. Elektřinu vyrábí fotovoltaiky obce nebo některého ze třiceti členů. „Zatím se nám daří sdílet zhruba čtyřicet procent energie. Ti, co vyrábějí, tak ji mohou do družstva prodávat za korunu deset za kilowatthodinu. A ti, kteří energii spotřebovávají, ji mohou kupovat za korunu devadesát,“ uvedl starosta Žernova Libor Mojžíš (nestr.).

Obec navíc pod domem pro hasiče, Sokoly a spolky postavila úložiště tepla. Objekt vytopí ze zásob po čtyři pětiny roku, hlavně v zimě. Tvůrci experimentu už začali úložiště plnit teplem.

Podobně chtějí elektřinu sdílet i v Chrudimi. Střechy několika budov statku střední zemědělské školy tam pokrývají fotovoltaické panely. Škola bude součástí krajského energetického společenství. Tamní organizace by díky tomu mohly ušetřit.

Patnáct budov – z toho dvanáct škol – sdílí energie i v Hradci Králové. Radnice by ráda jen u městského majetku ušetřila dva a půl milionu korun ročně. Elektřina vyrobená na střechách hradeckých škol by měla putovat třeba na letní koupaliště Flošna, které má vysoké spotřeby energií.

Program je zatím pro krajské organizace, časem se bude jednat o tom, zda se mohou připojit i bytové domy.