Dotace na nové venkovské obchody nezabrání zániku prodejen, tvrdí asociace tradičního obchodu

Dvacet milionů od ministerstva pro místní rozvoj na nové venkovské prodejny neřeší problém se zanikáním obchodů v malých obcích. Shodují se na tom starostové s Asociací českého tradičního obchodu. Obce mohou nově žádat resort o dotace na vybudování, rekonstrukci nebo modernizaci prostor. Podle asociace a starostů je ale problém hlavně v následném chodu takových prodejen, které mají často ztrátový provoz.

Podle údajů Asociace českého tradičního obchodu venkovských prodejen rychle ubývá. Za minulý rok jich zaniklo více než tisíc. V letošním roce se podle odhadu asociace pohybuje počet uzavřených prodejen kolem pěti set.

„Situace je nejhorší v oblastech s velkým počtem malých obcí, zejména do pěti set obyvatel. V těchto místech je malá kupní síla a značné dojezdové vzdálenosti,“ zhodnotil Tomáš Chmela ze Sdružení místních samospráv.

Problém se zaniklou prodejnou řeší například starosta Bělova na Zlínsku Jiří Přecechtěl už několik měsíců. „Zatím sem dvakrát týdně zajíždí auto s pečivem. Za sebe dotační nabídku (z ministerstva pro místní rozvoj – pozn. red.) nevidím jako perspektivní, ale v zastupitelstvu ji teprve budeme projednávat,“ řekl Přecechtěl a dodal, že jakmile se obchod jednou uzavře, je těžké ho znovu obnovit.

Od státu mohou vesnice s méně než tisícovkou obyvatel získat příspěvek sto tisíc až dva miliony korun. Prostor ale nesmí upravovat pro konkrétního provozovatele. Podle Viléma Frčka z ministerstva obce mohou následně nový prostor pronajmout. Nemusí se však jednat jen o běžný obchod, vesnice mohou investovat třeba i do pojízdné prodejny nebo obchod spojit s poštou.

„Jako obchodníci z toho nejsme úplně nadšení. Na jednu stranu je dobře, že se ministerstvo začalo obslužností na vesnicích zabývat. Prodejnám, které bojují o přežití nebo jsou ve ztrátě, to ale vůbec nepomáhá,“ zdůraznil Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu a dodal, že řešení je polovičaté a nevítají ho ani starostové. „Je to nastavené tak, že obchod by měl vést obecní úřad, takže starostové budou navíc muset zajišťovat chod prodejny,“ doplnil Hrdina.

Na pomoc obchodům cílí i některé kraje

Dlouhodobě ztrátové prodejny dotuji také některé krajské úřady. Konkrétně Kraj Vysočina, Jihomoravský, Pardubický a Plzeňský kraj. Nově od příštího roku budou obchody podporovat i v Královéhradeckém kraji. O schválení dotačního programu v Olomouckém kraji budou tamní zastupitelé jednat v prosinci.

Podle Hrdiny ale příspěvky v krajích nestačí. „Dotace postupně narůstají, ale zdaleka nepokrývají potřeby. Prodejnám pomáhají přežít,“ uvedl Hrdina. Podle něj krajské peníze pokryjí pouze největší položky, jako jsou energie nebo mzdy. Náklady na otevření nových obchodů se pohybují v řádech milionů.

Všechny kraje ale prodejnám nepřispívají. Například ve Zlínském kraji se přístup ani měnit nechystají. „Skrze pravidelný dotazník se samy obce vyjadřují k tomu, jaké aktivity chtějí podporovat. O venkovské prodejny byl minimální zájem,“ uvedla Jana Koldová z odboru strategického rozvoje kraje.

Podle ní je otázkou, jestli mají obce za každou cenu udržovat obchody, které nemají klienty a neuživí se. „Obce mohou hledat jiná řešení, například dopravu starých lidí může zajistit samospráva,“ doplnila Koldová. Přecechtěl si ale myslí, že udržení obchodu je vždy lepší možností. „Přece jen, je to jakási kultura,“ vysvětlil starosta Bělova.

Sdružení místních samospráv prosazuje přeměnu venkovských prodejen v komunitní centra. „V prostoru pak může být pro obyvatelé více aktivit, například malá kavárna nebo výčep. Spojené provozy navíc mají větší šanci na fungování bez dotací. Podobným způsobem to funguje třeba v Rakousku,“ podotkl Chmela s tím, že pokud je slučování redukováno jen na poštu, je to chyba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 12 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 17 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 18 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.