Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek 28. března sejde se zástupci koalice a opozičního hnutí ANO k diskusi o důchodové reformě. Poradce prezidenta a bývalý předseda důchodové komise Vladimír Bezděk řekl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, že z některých koaličních návrhů nelze ustupovat, protože bez nich by nebyl důchodový systém za dvacet třicet let „ufinancovatelný". Jmenoval zejména zvyšování věku odchodu do penze. Také bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová varovala, že bez změn by v roce 2050 činil deficit důchodového systému pět procent hrubého domácího produktu.
Bezděk v diskusním pořadu zdůraznil, že nelze fixovat současný důchodový věk, protože se zvyšuje naděje na dožití. Existuje pak několik cest, jak zvyšovat hranici odchodu do penze. „Je třeba najít tu s nejmenšími riziky.“ Jde například o to, aby nedocházelo k nespravedlivým rozdílům u sousedních věkových ročníků.
Důchodový věk navázaný na dobu dožití
Dřívější důchod pro náročné profese
Zpomalení růstu nových důchodů
Pětina průměrné mzdy jako minimální důchod
Slevy na odvodech pro pracující důchodce
Společný vyměřovací základ manželů
Úprava výchovného
Zdroj: ČTK
Nerudová: Chybělo by pět procent HDP
Nerudová uvedla, že beze změn by v roce 2050 statisticky připadali „jeden a půl až dva pracující na jednoho důchodce. Česku by pak chybělo zhruba pět procent hrubého domácího produktu na pokrytí důchodové systému. V dnešních cenách 350 miliard, což není zanedbatelná částka.“ Beze změn by podle ní bylo v budoucnosti nutné určit, kterým rozpočtovým kapitolám vzít prostředky a převést je na důchodový účet. Doplnila, že navrhované změny počítají s peněžní motivací lidí, aby i v důchodovém věku dál pracovali.
Upozornila rovněž na to, že mladí lidé říkají, že oni důchody mít nebudou. „A to není dobře.“ Podle ní zasluhují signál, že se myslí i na ně a že až oni nastoupí do důchodu, tak na jejich penze budou peníze.
Další opoziční hnutí SPD pozvánku na čtvrteční jednání neobdrželo. „Zúčastní se jej zástupce vlády a nejsilnější opoziční strany," uvedl k tomu pro agenturu ČTK prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga.
Poslankyně za SPD Lucie Šafránková řekla ČT, že hnutí nepodpoří „navrhované zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let, stejně jako zpomalování nově přiznaných důchodů od roku 2026.“
Kriticky se k navrhovanému zvyšování věku odchodu do důchodu staví i odbory.
Bezděk: Zvyšování odchodu do penze pomáhá ekonomice
Bezděk k chystané schůzce na Hradě řekl, že není úlohou prezidenta, aby do chystané politické diskuse, kde chce vystupovat jako mediátor, promítal své vlastní návrhy.
Dále v pořadu podtrhl, že považuje důchodový věk „za strašně mocný a užitečný nástroj“. A to minimálně ze tří důvodů. Jednak významně pomáhá ulevit fiskálním tlakům na důchodový systém. Dále pomáhá zvyšovat dlouhodobé tempo růstu ekonomiky, protože více lidí bude déle pracovat. Podle Bezděka se prý navíc nepotvrdily obavy, že lidé ve věku 55 až 64 let nenajdou práci. Třetím důvodem je pak to, že umožňuje vyšší důchod, tedy vyšší příjem ve stáří. Proto soudí, že vzdát se zvyšování důchodového věku jen kvůli politické rétorice některých aktérů by byl příliš velký luxus.
Nerudová v pořadu uznala, že vyšší věk odchodu je nutno citlivě nastavit, protože Česko patří k těm evropským státům, kde je rozdíl mezi nadějí na dožití a nadějí na dožití ve zdraví největší.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno uvedl, že je připraven o případných úpravách navrhovaných změn ještě jednat, informovala agentura ČTK. Vláda by mohla podle plánu normu schvalovat na konci března, sněmovna pak do konce července. Poté by ji dostal Senát a po něm k podpisu prezident. Opatření by měla začít postupně platit od ledna příštího roku.
