Dva, kteří mizí v zapomnění. Ze jmen Kolben a Daněk zůstává sotva zkratka ČKD

Nahrávám video

Jména průmyslníků Emila Kolbena a Čeňka Daňka opouští českou paměť stejně jako připomínky jejich odkazu tuzemská města a obce. Především kvůli krádežím zmizely pamětní desky, náhrobní kameny i busty a na slavný industriální kolos ČKD, do jehož názvu se vepsala příjmení obou legend tuzemského strojírenství, byl vypsán konkurz. Po stopě mužů, kteří spolu (navzdory očekávání) firmu nikdy neměli, se vydal David Vondráček z týmu Reportéři ČT.

Základy pro pražský průmyslový komplex Českomoravská–Kolben–Daněk položil Emil Kolben, když nechal svou firmu Kolben a spol. v roce 1921 fúzovat s Českomoravskou strojírenskou, a tento podnik o šest let později vytvořil se strojírenskou firmou Breitfeld-Daněk akciovou společnost ČKD.

Producent slavných parních a vodních elektráren, lokomotiv, tramvají, čerpadel, měřicích přístrojů nebo kompresorů představoval ještě před pětadvaceti lety jeden z největších strojírenských podniků v Evropě; v současnosti ovšem prochází sanací a na jeho místě mají vyrůst administrativní budovy a bytový komplex.

Odkaz dvou spoluzakladatelů tuzemského průmyslu a koncernu, který vyrostl z jejich fabrik, tak budou v metropoli připomínat hlavně stanice metra na trase linky B „Českomoravská“ a „Kolbenova“ – a i ty pouze poskrovně, protože jen malá část respondentů České televize svedla odpovědět na otázku, kdo Kolben s Daňkem vlastně byli. 

Hledá se: Busta, tabule, náhrobky

Prvního zmíněného navíc nemohou Pražané ve stanici, která nese jeho jméno, ani zahlédnout; pozlacená busta na mramorovém podstavci, jež Kolbenův industriální odkaz připomínala, totiž zmizela před pěti lety, když ji na konci července 2013 ukradl neznámý pár. Muže, ženu ani odcizené zpodobnění průkopníka českého elektrotechnického průmyslu se ovšem policistům až dosud nepodařilo vypátrat.

Stejný osud kopírovala také připomínka ve středočeských Strančicích, kde se budoucí podnikatel v roce 1862 narodil do židovské rodiny Joachima a Franzisky Kolbenových. V roce 2010 se sice podařilo na objektu bývalé synagogy odhalit pamětní desku strančických Židů, kteří zmizeli v nacistických koncentračních táborech, rodinu Kolbenových nevyjímaje. Před osmi lety ale kovovou desku ze stěny židovské modlitebny odcizili – a stejný osud potkal i náhrobky se jmény Kolbenových rodičů.

Kameny, které ještě před deseti lety zarůstaly na zdejším židovském hřbitově v kopřivách, rukou nenechavců zmizely. Kolbenův rodný dům, který v obci stále stojí, pak jméno pražského továrníka, jenž v roce 1943 zemřel v Terezíně, nijak nepřipomíná. 

Emil Kolben se narodil 1. listopadu 1862 ve Strančicích u Prahy, vystudoval strojnictví a elektrotechniku na pražské technice. Po studiích cestoval po Evropě a nakonec odjel do USA, kde získal místo asistenta slavného vynálezce Thomase Edisona, a později se stal hlavním inženýrem ve firmě Edison Machine Works v Shenectady. V Americe se sblížil i s další legendou světa vynálezů a techniky Nikolou Teslou.

Po návratu do Evropy byl Kolben několik let šéfkonstruktérem švýcarské firmy Oerlikon, která vyráběla vícefázové generátory. V roce 1896 se vrátil do Prahy, kde založil ve Vysočanech firmu Kolben a spol. Z původně malé dílny se stala světoznámá firma. Kolben totiž některými novinkami předběhl o několik let konkurenci, firma získala značné renomé a během první republiky se transformovala v akciovou společnost ČKD.

Kolben byl ředitelem, později místopředsedou správní rady a založil i další firmy. Kromě toho psal studie o silnoproudé elektrotechnice a svou erudicí a schopnostmi se dokázal přiblížit věhlasu, který ve světě získali obuvník Tomáš Baťa nebo Jindřich Waldes, pověstný výrobou spínacích knoflíků Koh-i-noor. Na jeho „vysočanský zázrak“, jak se strojírnám ČKD přezdívalo, se dokonce přijel podívat i sám Edison.

Osudným se stal slavnému průmyslníkovi jeho židovský původ. V roce 1943 jej nacisté deportovali do terezínského ghetta, kde také zemřel – a protože se Kolbenovi před válkou přihlásili k německému jazyku, dostali v poválečném Československu zrádcovský cejch. Kolbenův vnuk v padesátých letech musel kvůli původu ukončit studia elektrotechniky a uplatnění našel jen jako dělník v ČKD. Po srpnu 1968 emigroval do Německa.

Emil Kolben
Zdroj: ČTK

Znesvěcené ostatky

Peripetie tuzemských dějin se otiskly i do příběhu Čeňka Daňka. Továrník, který slavil úspěch s komponenty pro lokomotivy a především pro cukrovarnictví, má v Česku upomínkovou tabuli jen na rodové hrobce ve středočeském Líšnu – a i sem ji dal umístit jeho prapravnuk Petr Vaněček.

Samu novogotickou hrobku navíc bylo potřeba po čtyřiceti letech komunistického chátrání rekonstruovat a současně s tím uctít i pietní lípou prostor před objektem. Rudoarmějci totiž na sklonku druhé světové války rodové pohřebiště při hledání cenností vyplenili a ostatky Čeňka Daňka vysypali před hrobkou.

Čeněk Daněk přišel na svět 5. dubna 1827 do vlastenecké rodiny sládka Josefa Daňka v Cholticích na Pardubicku a jeho raná léta jsou na rozdíl od těch Kolbenových mnohem méně zmapovaná. Vystudoval pražskou a vídeňskou techniku a zprvu působil jako konstruktér u firmy Breitfeld & Evans.

Svůj podnikatelský úspěch Daněk založil na komponentech pro prudce se rozvíjející cukrovarnický průmysl a od císaře Františka Josefa I. za zásluhy získal rytířský řád i hraběcí titul. Dožil na svých venkovských statcích v Líšnu, do penze odešel už v šestačtyřiceti letech.

Třebaže jsou Kolben s Daňkem tradičně spojováni, dělilo je čtyřicet let, společně nikdy nepodnikali a podle historika Národního technického muzea Miloše Hořejše je možné, že se osobně ani nikdy nesetkali; spojnici tvoří teprve podnikatelská fúze Emila Kolbena, když ale v roce 1927 ČKD vznikla, byl už Daněk sedmatřicet let po smrti.

Dynastické osudy obou rodin si potom přímo protiřečí; zatímco Kolbenovi zemřeli během holocaustu, vnuk východočeského konstruktéra Oskar Danek von Esse za druhé světové války přijal velkoněmecké občanství a kolaboroval s nacisty, s jejichž pomocí zkonfiskoval i zámek Jemniště. Po konci bojů o veškerý rodový majetek přišel.

Čeněk Daněk
Zdroj: Wikimedia Commmons
ČKD
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026

Hokej zvedl zájem o mobilní data, v části Evropy si ale lidé za služby připlatí

Až více než dvojnásobný zájem o datové balíčky zaznamenali operátoři v souvislosti s mistrovstvím světa v hokeji ve Švýcarsku. To nepatří do Evropské unie, lidé si tak při návštěvě této země za využívání mobilních služeb připlatí. Ne všichni s tím ale před cestou počítají.
27. 5. 2026
Načítání...