EK může prosadit cla na čínská elektroauta, Peking vyzval k odložení

Nahrávám video

Evropská komise (EK) může definitivně prosadit zavedení dodatečných cel u dovozu elektromobilů z Číny. Proti návrhu se totiž nepostavil dostatečný počet členských států Evropské unie, uvedli diplomaté. Komise nicméně informovala, že bude s Pekingem dál jednat. Čína podle tamních médií zároveň EU vyzvala, aby zavedení dodatečných cel na dovoz elektromobilů odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl, že je nutné vyvarovat se případného vyvolání celní války s Pekingem, která by v konečném důsledku ohrozila evropské automobilky.

„Návrh Evropské komise na zavedení definitivních vyrovnávacích cel na dovoz bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny dnes (v pátek) získal potřebnou podporu členských států EU,“ uvedla Komise. Dodala, že EU a Čína dál pracují na alternativním řešení sporu ohledně subvencování výroby elektromobilů.

Peking v pátek podle státních médií Evropskou unii vyzval, aby zavedení dodatečných cel odložila, a zabránila tak eskalaci napětí ve vzájemném obchodě. Čínská obchodní komora EU kritizovala za prosazování protekcionistických opatření, uvedla agentura Reuters. Peking zároveň hrozí odvetou, mohl by zavést clo na vepřové maso, mléčné výrobky a koňak, což by se dotklo hlavně Španělska a Itálie.

Čína upozornila, že přijme veškerá opatření, aby ochránila zájmy tamních podniků. Rozhodnutí EU podle ministerstva omezí obchod Pekingu s Evropou, zbrzdí přechod starého kontinentu na udržitelnou energetiku a zpozdí pokrok v celosvětovém úsilí o řešení změny klimatu. Světové postavení Číny ve výrobě elektromobilů je výsledkem hospodářské soutěže a inovací, nikoli státních dotací, jak uvádí EK, dodalo čínské ministerstvo.

„Jednání mezi Bruselem a Pekingem budou pokračovat a je možné, že neskončí ani po uvalení samotných cel,“ řekl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Mluví se o tom, že by Peking mohl nabídnout Bruselu takzvaný cenový závazek. To znamená, že na území Číny vyrobené elektromobily, které budou dovezené do EU, stanoví minimální ceny tak, aby byly férové pro evropskou konkurenci,“ dodal.

Nahrávám video

Komise se rozhodla uvalit dodatečná cla na dovoz elektromobilů z Číny, protože Peking výrobce těchto aut podle názoru Bruselu nedovoleně subvencuje. Dodatečná cla jsou nad rámec standardního dovozního cla na automobily, které v EU činí deset procent.

Proti clům hlasovalo Německo, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Česko se zdrželo, napsala s odvoláním na své zdroje agentura Reuters.

„O clech rozhoduje Evropská komise, má v této oblasti silnou pravomoc a k tomu, aby svoje rozhodnutí dokázala prosadit, nepotřebuje získat většinu zemí pro návrh, stačí, když se většina zemí nepostaví proti,“ vysvětlil Obrovský. Informoval také, že aby bylo možné rozhodnutí zvrátit, muselo by se najít alespoň patnáct členských států, které navíc zastupují 65 procent obyvatel Unie.

Důležité je nevyvolat celní válku

Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že to, co chce EU udělat, je ekonomická studená válka. Německý ministr financí Christian Lindner, španělský ministr hospodářství Carlos Cuerpo i italský ministr průmyslu Adolfo Urso byli ve vyjadřování opatrnější. Všichni však vyjádřili názor, že je třeba spolupracovat a dále jednat s Čínou, aby se předešlo obchodní válce, která by byla škodlivá pro všechny. Švédský ministr zahraničního obchodu Benjamin Dousa dodal, že nejlepší by bylo, kdyby Čína a EU v souvislosti s tímto problémem dospěly ke společné dohodě.

Cla naopak přivítal mluvčí francouzského sdružení výrobců automobilů PFA. „Je dobře, že rozhodnutí o přijetí cel získalo podporu členských států. Jsme pro volný obchod, ale v rámci spravedlivých pravidel,“ sdělil.

Ministr Kupka k výsledku hlasování řekl, že Česko postupovalo po debatě s Německem. „Důležitým argumentem je nevyvolat celní válku, která by za daných okolností mohla ohrozit celou řadu evropských automobilek, protože řada komponent je zajišťována dovozem z Číny,“ uvedl. Ministr věří, že jednání EU s Čínou případnou celní válku odvrátí. Zároveň zdůraznil, že se Evropa musí snažit o větší samostatnost v získávání surovin, které jsou klíčové například pro výrobu baterií či polovodičů.

„Vyšší cla se teoreticky v cenách dovážených aut významně projevit nemusí, ale může to naopak mít sekundární dopad na součástky z Číny pro evropské výrobce, například baterie. My tedy vidíme větší riziko, že cla mohou něco způsobit. Nicméně chápeme, že Evropa chce vyrovnat podmínky pro své výrobce s těmi čínskými,“ domnívá se tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.

Německé automobilky cla nepodporují

Přední německé automobilky vyzvaly Brusel a Peking, aby se snažily vyjednat dohodu, která by hrozící cla odvrátila. Jejich výzva je zdůrazněním obav z toho, co by eskalující obchodní konflikt mohl znamenat pro podniky, uvedla agentura Reuters.

„Dnešní (páteční) hlasování je fatálním signálem pro evropský automobilový průmysl. Nyní je zapotřebí rychlé dohody mezi Evropskou komisí a Čínou, aby se zabránilo obchodnímu konfliktu, ve kterém nikdo nezíská,“ řekl generální ředitel BMW Oliver Zipse. Skutečnost, že Německo hlasovalo proti clům, je důležitým znamením a zvyšuje šance na vyjednání dohody, dodal.

Německé automobilky by byly nejvíce vystavené případným odvetným protiopatřením, jelikož podle statistik měla Čína na jejich loňském prodeji téměř třetinový podíl. A přestože se většina vozidel prodávaných v Číně v zemi i vyrábí, mnoho luxusních modelů se stále dováží právě z Německa.

Svaz německého průmyslu BDI vyjádřil naději, že pokračující jednání EU s Čínou odvrátí „eskalaci obchodního konfliktu“. Ke konstruktivním jednáním o řešení sporu vyzval i německý svaz automobilového průmyslu VDA. „V obchodní válce jsou jen poražení,“ prohlásila prezidentka VDA Hildegard Müllerová. Navrhovaná cla podle ní dále zvýší riziko vzájemného obchodního konfliktu a také výrazně zdraží auta pro spotřebitele. Domnívá se, že případné škody způsobené cly mohou být větší než jejich potenciální přínosy.

Automobilový koncern Volkswagen v pátek zopakoval, že dodatečná cla považuje za špatný přístup, který by konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu nezlepšil. Upozornil, že čas na dosažení diplomatického řešení sporu stále je. Součástí koncernu je i Škoda Auto. Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz Komisi vyzval, aby zavedení cel odložila.

Česko bude usilovat o úpravu cílů EU

Za ohrožení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu považuje některé současné cíle EU také premiér Petr Fiala (ODS) a ministr Kupka. Česko proto bude prosazovat úpravy některých z nich. Mezi stěžejní úkoly bude patřit urychlení revize zákazu spalovacích motorů a také přehodnocení emisních limitů pro nová osobní auta a dodávky pro příští rok. Česko bude zároveň usilovat o zavedení mechanismů pro sledování vývoje na automobilovém trhu do strategie EU.

„Některé cíle Green Dealu se ukázaly jako nerealistické a budeme se je snažit upravit. Beze změn ohrožujeme budoucnost evropského automobilového průmyslu,“ sdělil Fiala. Česko proto oslovilo další členské státy, které by mohly mít stejné cíle. Podle Kupky jde například o Německo nebo Itálii, vzniknout by tak měla společná iniciativa podobně smýšlejících členských států.

Nahrávám video

Hlavním cílem iniciativy bude zejména dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU, protože rozvoj elektromobility je podle Fialy pomalejší, než se původně očekávalo. Namísto původně plánovaného roku 2026 by se tak podle něj opatření mělo revidovat už v příštím roce. EU nyní počítá se zákazem prodeje aut se spalovacím motorem po roce 2035. „To jsou hlavní důvody té aktivity, chceme, aby lidem v České republice i v celé Evropě zůstala dostupná auta,“ uvedl ministr Kupka.

Dalším z cílů bude také přehodnocení plánovaného snížení emisních limitů pro osobní automobily na rok 2025.

Stát bude na prosazování iniciativy spolupracovat i se Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP). Kupka v pátek uvedl, že ve spolupráci se sdružením už oslovil ministry členských zemí s návrhem společného prohlášení, které chce následně poslat Evropské komisi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší víc než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 51 mminutami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.