Ekonomika se plně zotaví do poloviny příštího roku, předpovídá Deutsche Bank

Německá Deutsche Bank v pondělí zlepšila výhled světové ekonomiky pro letošní i příští rok. Předpověděla, že globální hospodářství se už do poloviny příštího roku vrátí na úroveň z období před příchodem koronavirové krize. Oživovat by měla do konce roku i německá ekonomika, předpokládá tamní centrální banka. Ve své pravidelné zprávě  v pondělí ale také uvedla, že zotavování asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru.

Deutsche Bank nyní předpokládá, že celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním roce sníží o 3,9 procenta, zatímco v předchozí prognóze počítala s propadem o 5,9 procenta. Odhad růstu HDP v příštím roce pak zvýšila na 5,6 procenta z dřívějších 5,3 procenta, napsala agentura Reuters.

„S blížícím se koncem třetího čtvrtletí odhadujeme, že úroveň globálního HDP je zhruba na půl cesty zpátky k úrovni před virem. Předpokládáme nyní, že tato cesta bude dokončena do poloviny příštího roku, tedy o několik čtvrtletí dříve než v naší předchozí prognóze,“ uvedl šéf ekonomického výzkumu Deutsche Bank Peter Hooper.

Varoval nicméně před přetrvávající nejistotou a před možnými problémy v budoucnosti, a to mimo jiné v souvislosti s vysokým zadlužením a odklonem centrálních bank od mimořádně uvolněné měnové politiky.

Bundesbank: Oživování německé ekonomiky může zpomalit

Německá centrální banka pak ve své pravidelné zprávě v pondělí uvedla, že oživování německé ekonomiky by mělo do konce roku pokračovat, ale asi zpomalí, protože nové zakázky přibývají pomaleji a sektor služeb je pod tlakem kvůli opatřením proti šíření koronaviru. 

„Ve zbývající části roku může oživení pokračovat, ale ztratit na síle,“ stojí ve zprávě. V dokumentu se uvádí, že po prudkém poklesu ve druhém kvartálu přišlo v červenci oživení, které zřejmě pokračovalo i v srpnu, i když už v mírnějším tempu.

„Nicméně léto zůstane hluboko pod předkrizovou úrovní. To se týká jak průmyslu, tak služeb,“ píše se ve zprávě, která dodává, že průmyslové podniky sice hledí do budoucnosti s optimismem, ale ohledně budoucnosti vývozu zůstávají opatrné, protože příliv nových objednávek v poslední době zeslábl.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o rekordních 9,7 procenta. Německá vláda začátkem měsíce zlepšila výhled vývoje ekonomiky na letošní rok. Nově odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) kvůli koronaviru klesne o 5,8 procenta místo dosud očekávaných 6,3 procenta. I tak to bude nejvýraznější propad od konce druhé světové války.

Podle hlavní ekonomky Světové banky může oživení ekonomiky trvat až pět let

Hlavní ekonomka Světové banky (SB) Carmen Reinhartová minulý týden uvedla, že oživení globální ekonomiky po krizi vyvolané pandemií covidu-19 může trvat až pět let. „Pravděpodobně nastane rychlé oživení, jakmile budou všechna omezení spojená s karanténou zrušena, ale úplné uzdravení bude trvat až pět let,“ řekla na konferenci v Madridu.

Reinhartová rovněž upozornila, že recese způsobná pandemií bude v některých zemích trvat déle a prohloubí nerovnosti, protože krize zasáhne mnohem více nejchudší v bohatých zemích a také nejchudší země budou zasažené výrazně více než bohatší. Poprvé za dvacet let tak podle ní kvůli krizi vzroste celosvětová míra chudoby.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden odhadla, že globální ekonomika v letošním roce klesne o 4,5 procenta. Zlepšila tak svoji předchozí prognózu, ve které počítala s šestiprocentním propadem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 14 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 19 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 20 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.