Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla česká ekonomika meziročně o 1,6 procenta. Hrubý domácí produkt (HDP) se ale proti předchozímu čtvrtletí naopak snížil o 0,4 procenta. Předběžný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Na hrubou přidanou hodnotu měla v mezičtvrtletním srovnání negativní vliv především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Kleslo také stavebnictví. Průmysl mírně vzrostl.
„Mezičtvrtletní pokles byl způsoben nižší domácí poptávkou, zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností, u kterých byl zaznamenán pokles již čtvrté čtvrtletí v řadě. Naopak zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Podle statistiků k meziročnímu růstu HDP přispěla pozitivně zahraniční poptávka a tvorba hrubého fixního kapitálu. Klesly výdaje na konečnou spotřebu. Na meziročním růstu hrubé přidané hodnoty se nejvíce podílel průmysl a většina odvětví služeb.
V druhém čtvrtletí česká ekonomika meziročně vzrostla o 3,7 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Podmínky v průmyslu se v říjnu zhoršily nejvíce za poslední dva roky
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v říjnu znovu prudce zhoršily. Informovala tom společnost S&P Global, která zveřejňuje takzvaný PMI index. Pokles zdraví sektoru zrychlil druhý měsíc v řadě a byl největší od května 2020. V říjnu index PMI klesl na 41,7. V září činil 44,7 bodu.
Úroveň padesáti bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Index tak signalizoval prudké zhoršení provozních podmínek v české výrobě. Útlum na začátku posledního čtvrtletí roku poháněly další a rychlejší poklesy objemů výroby a nových zakázek.
„Výroba a nové zakázky se propadly a tempo poklesu zrychlilo v důsledku dalšího zatížení poptávky rapidním růstem cen. Firmy následně snížily počty zaměstnanců a nákupy vstupů ve snaze omezit výdaje. Růst energií ale přesto vyhnal ceny výš, což bude mít tvrdý dopad především na energeticky náročná odvětví,“ uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.
Kvůli inflaci vnímá pesimismus, co se týče vyhlídek na výrobu v příštím roce. Nové exportní zakázky také podstatně klesly, a to tempem, které již čtyři měsíce zrychluje. V říjnu byl pokles nejprudší za téměř dva a půl roku, protože ekonomické podmínky na klíčových zahraničních trzích se zhoršily, zejména v Evropě.
Ekonom: Vzedmutí průmyslu bylo přechodné
Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč předběžný údaj o výkonu české ekonomiky za třetí čtvrtletí nepovažuje za překvapivý. „Mírný pokles HDP v mezičtvrtletním vyjádření se očekával. A překvapivá není ani struktura, respektive příčina poklesu české ekonomiky, je to slabší spotřeba domácností,“ okomentoval. Trend podle něj trvá už od posledního čtvrtletí loňského roku. „Obávám se, že to bude trvat přinejmenším ještě ve dvou dalších čtvrtletích,“ dodal.
Že se čekalo, že ekonomika mezičtvrtletně poklesne, potvrdil i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Špatnou zprávou podle něj je, že to, co Česko drželo nad vodou, byl průmysl a zahraniční obchod. „Což za normálních okolností by bylo možné kvitovat, ale my bohužel už v podstatě víme z jiných indikátorů a dat, že v průmyslu to bylo takové dočasné přechodné vzedmutí,“ upozornil.
Průmysl podle něj totiž těžil z toho, že měl nahromaděné zakázky a objednávky z předchozího období, kdy se je nedařilo plnit, například i kvůli problémům s dodavatelskými řetězci. „To, že nás v tomto čtvrtletí podržel průmysl a zahraniční poptávka, se asi už nezopakuje ve čtvrtém čtvrtletí,“ řekl.
