ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.

Změny se tak týkají přibližně 25 tisíc subjektů, které jsou připojeny na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí. Typicky jde o velké odběratele elektřiny z řad větších firem a elektráren. Netýkají se tak domácností nebo menších podniků, které jsou připojeny na nízkém napětí. Úpravu tarifu na nízkém napětí úřad plánuje od roku 2028 formou pilotních projektů. Širší nasazení změn pak chystá do roku 2030, zpočátku ale na bázi dobrovolnosti.

„Odhadujeme, že se díky změnám uvolní až 3300 MW příkonu, což představuje zhruba patnáct procent z celkové kapacity soustav. Jde o příkon, který dnes někteří odběratelé blokují na úkor ostatních, i když ho nevyužívají,“ popsal předseda ERÚ Jan Šefránek. „Pokud se budou sítě využívat efektivně, vyhneme se zbytečným investicím, které následně všichni hradíme v regulovaných platbách. Ušetřit tak můžeme dvě až tři miliardy korun ročně,“ dodal.

Hlavní princip změny je primárně ve změně způsobu úhrad za užití sítě. Dosud zákazníci platili cenu za rezervovanou kapacitu a její překročení. Od příštího roku ji nahradí platby za rezervovaný příkon a maximální odebraný výkon. Ty podle úřadu budou více odrážet skutečné potřeby zákazníků i náklady provozovatelů soustav.

„Nechceme nikoho penalizovat nebo zajistit vyšší prostředky pro provozovatele soustav. Naopak. Chceme motivovat odběratele k racionalizaci svých požadavků, díky čemuž můžeme snížit tlak na nárůst regulovaných cen a ve výsledku všichni ušetříme,“ vysvětlil Šefránek. Podle něj bylo chybou, že se ke změnám tarifů nepřistoupilo už dříve. „Předchozí odklady nás stály miliardy,“ podotkl.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) postupné zavádění nových tarifů v energetice přivítal. „Vysoké ceny energií jsou rovněž v důsledku přežitého tarifního systému. Rezervování kapacit, které se nevyužívají, zdražuje energie jiným spotřebitelům,“ sdělil. Změny by podle Havlíčka měly pomoct zajistit spravedlivější ceny a spolehlivější dodávky elektřiny.

ERÚ veškeré dokumenty ke změnám zveřejní na svých webových stránkách, včetně kalkulátoru, kde si odběratelé mohou spočítat individuální dopady.

Průmyslové svazy doufají v oslabení tlaku na růst cen

Svaz energetiky od úprav očekává, že přispějí ke spravedlivějšímu účtování nákladů zákazníkům. „Řada firem má rezervované významné kapacity sítí, které přitom využívá jen z menší části. Distributoři přitom mají povinnost tuto kapacitu zajistit 24 hodin denně. To je finančně velice náročné, logicky to brzdí jiné nezbytné investice a není to ani fér. Ten, kdo rezervací kapacity vyvolává náklady na údržbu a dimenzování sítě, by se na nich měl i odpovídajícím způsobem podílet. Uvolnění kapacity v lokalitách, kde je dnes síť přetížená kvůli blokovaným rezervacím, usnadní nová připojení, a tím podpoří i celkový rozvoj firem,“ vysvětlil výkonný ředitel svazu Josef Kotrba.

Pozitivně hodnotí připravované změny také prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Do budoucna by ovšem přivítal možnost úpravy rezervované kapacity i pro podnikatele na nízkém napětí dříve, než plánuje ERÚ. „Pokud je to pro firmy technicky a ekonomicky smysluplné, měly by tuto možnost mít. Firmy, které investují do rozvoje nebo řízení spotřeby, by si měly moci zvolit připojení a tarifní nastavení, které podpoří využití flexibility a do budoucna i vytváření podmínek pro dynamické tarify – což v důsledku povede k efektivnějšímu využití sítě,“ podotkl.

Svaz průmyslu a dopravy změny vnímá jako naději, že zmírní potřebu velkých investic do navyšování kapacit sítí, což by omezilo tlak na růst ceny elektřiny pro velké odběratele. „Cena elektřiny totiž zásadně ovlivňuje konkurenceschopnost českých energeticky náročných firem na evropském a světovém trhu. Regulovaná složka ceny, která zahrnuje zejména náklady na sítě, k tomu významně přispívá v Česku i v dalších zemích,“ míní jeho generální ředitel Daniel Urban.

Plánované úpravy tarifní struktury na vysokém a velmi vysokém napětí tuzemské energetice pomohou i podle analytiků. „Reagují na neduh českého regulačního rámce, totiž skutečnost, že současný model s 89 procenty plateb vázaných na rezervovanou kapacitu vytváří perverzní motivaci držet si pro všechny případy přístup, a blokovat tak vysoký garantovaný příkon bez jeho reálného využití. Tento garantovaný příkon přitom vytváří reálný náklad, který dnes platíme v regulovaných platbách,“ upozornil ředitel strategie EGU Michal Macenauer.

Přechod od rezervované kapacity k technicky podloženému a placenému rezervovanému příkonu a naměřenému maximu podle něj adresněji přiřazuje náklady k příčině jejich vzniku. K uvolnění kapacity ve výši až 3300 MW je ale skeptický. „Šlo by o velký úspěch a umožnilo by to neinvestovat zbytečně až několik desítek miliard,“ dodal Macenauer.

Plánované úpravy hodnotí pozitivně také analytik ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Na ekonomickou motivaci reaguje průmysl velmi rychle a proto očekávám, že ke snížení požadavků na zbytečně blokovanou síťovou kapacitu opravdu dojde,“ podotkl. Počítá přitom s tím, že užitek z toho budou mít i běžní malí odběratelé jako domácnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.