EU a Indie uzavřely obří obchodní dohodu

Indický premiér Nárendra Módí a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámili v úterý ráno uzavření přelomové obchodní dohody mezi Indií a Evropskou unií. Dohoda je největší, jakou kdy obě strany uzavřely, přichází po téměř dvou desetiletích přerušovaných jednání a v době, kdy se obě strany snaží snížit závislost na proměnlivých vztazích se Spojenými státy, připomínají agentury.

„Byla podepsána velká dohoda mezi Evropskou unií a Indií,“ prohlásil Módí podle agentury Reuters. „Lidé po celém světě ji budou nazývat matkou všech dohod,“ dodal. Von der Leyenová potvrdila uzavření dohody vzápětí a označila ji za historický průlom, který vytváří zónu volného obchodu zahrnující zhruba dvě miliardy lidí.

Dohoda podle Evropské komise posílí hospodářské a politické vazby mezi druhou a čtvrtou největší ekonomikou světa v době rostoucího geopolitického napětí a globálních ekonomických výzev. Očekává se, že ujednání zdvojnásobí vývoz z EU do Indie.

Detaily dohody

Snížena nebo zrušena totiž budou cla na více než devadesát procent exportu zboží z EU, z čehož by mohl těžit zejména evropský automobilový průmysl. Kromě toho dohoda zlepší přístup na indický trh služeb, zejména ve finančních službách, námořních službách a dalších klíčových odvětvích, otevře nové obchodní příležitosti a podpoří tvorbu pracovních míst.

Indie je čtvrtou největší ekonomikou světa s největší populací na světě. Navzdory tomu je vývoz z EU do této země relativně nízký ve srovnání s vývozem do jiných států. Způsobeno je to podle Komise mimo jiné vysokými cly. Dohoda sníží nejen cla, ale také administrativní zátěž, čímž se obchodování usnadní, zlevní a zrychlí. To podle unijní exekutivy pomůže společnostem a zemědělcům z EU vyvážet více.

Indie poskytne EU snížení cel, které dosud nezískal žádný z jejích ostatních obchodních partnerů. Například cla na automobily se postupně sníží ze 110 procent na pouhých deset procent, zatímco u automobilových dílů budou po pěti až deseti letech zcela zrušena. Cla sahající až do výše 44 procent na stroje, 22 procent na chemikálie a jedenáct procent na léčiva mají být podle dohody také z velké části zrušena.

EU a Indie už obchodují se zbožím a službami v hodnotě přes 180 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun) ročně, což v Unii podporuje téměř 800 tisíc pracovních míst. Celkově snížení cel dojednané v dohodě by mělo ušetřit asi čtyři miliardy eur ročně na clech na evropské produkty.

Dohoda rovněž odstraňuje nebo snižuje často prohibitivní cla (v průměru přes 36 procent) na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU. Tím otevírá obrovský trh pro evropské zemědělce. Citlivá evropská zemědělská odvětví, jako je hovězí maso, cukr nebo rýže, naopak nebudou vůbec liberalizována a domácí producenti budou chráněni před levným dovozem.

Spolupráce přináší výsledky, zní z EU

„Evropská unie a Indie dnes učinily historické rozhodnutí a prohloubily partnerství mezi největšími demokraciemi světa,“ uvedla šéfka Komise, která je spolu s předsedou Evropské rady Antóniem Costou přímo v Dillí.

„Vytvořili jsme zónu volného obchodu pro dvě miliardy lidí, ze které budou mít ekonomický prospěch obě strany. Vyslali jsme světu signál, že spolupráce založená na pravidlech stále přináší skvělé výsledky,“ dodala s tím, že jde jen o začátek a EU a Indie budou své vztahy i nadále rozvíjet a posilovat.

Dohodu ještě v posledních dnech přímo v Indii dojednával eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. „Po roce neúnavného úsilí a více než deseti letech příprav jsme dosáhli největší dohody o volném obchodu v historii – dohody, která se nepodobá žádné jiné,“ komentoval Šefčovič dosažený výsledek.

Dokazuje to podle něj, že tvrdá práce se vyplácí a že je možné dosáhnout obchodu výhodného pro obě strany. „Nyní je náš cíl jasný: zajistit, aby podniky co nejrychleji získaly z této dohody o volném obchodu hmatatelné výhody,“ dodal eurokomisař.

Uzavření dohody uvítal i německý ministr financí Lars Klingbeil. „Evropu a Indii spojuje jejich ekonomická síla, schopnost inovovat a společné zájmy. Tato dohoda vytváří nové příležitosti pro růst a kvalitní pracovní místa,“ uvedl ve svém prohlášení.

Pozitivně na dohodu reagují evropské automobilky. Šéfové německých společností Volkswagen, BMW a Mercedes označili dohodu za významnou příležitost pro německý exportní sektor. Součástí Volkswagenu je i česká Škoda Auto, která už v Indii vyrábí. Francouzská automobilka Renault avizovala, že bližší obchodní vztahy s Indií posílí její investice v obou regionech.

Dojednání obchodní dohody s Indií ocenil i český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Ta dle jeho slov zasáhne zásadně do jeho portfolia, s indickým ministrem zahraničí Subrahmanjamem Džajšankarem si už v minulosti domlouvali koordinaci určitých aktivit a případných partnerství ve třetích zemích.

„Vytváříme nový trh čítající dvě miliardy lidí,“ uvedl Síkela. Ocenil rovněž fakt, že odstraněním celních bariér by mohla EU ušetřit čtyři miliardy eur ročně. „To je sto miliard korun a jsou to peníze, které budou moci evropské firmy využít pro tvorbu nových pracovních míst či pro inovace, pro nové produkty,“ dodal eurokomisař.

Další kroky

Na straně EU budou brzy zveřejněny vyjednané návrhy textů, které projdou právní revizí a překladem do všech úředních jazyků Unie. Následně bude dohoda předložena ke schválení Radě EU, která zastupuje členské státy. Jakmile Rada EU dohodu přijme, mohou Evropská unie a Indie ujednání podepsat. Po podpisu vyžaduje dohoda ještě souhlas Evropského parlamentu.

Jakmile dohodu ratifikuje také Indie, může vstoupit v platnost. Očekává se, že by se tak mohlo stát do jednoho roku.

EU před několika dny podepsala důležitou dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur a loni uzavřela obchodní dohody s Indonésií, Mexikem a Švýcarskem. Indie ve stejném období uzavřela dohody s Británií, Novým Zélandem a Ománem.

Vlna dohod podle agentury Reuters ukazuje, jak se země po celém světě snaží omezit závislost na obchodu s USA. Navíc ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a jeho hrozby zavedení cel vůči Evropě nadále zvýšily napětí mezi Spojenými státy a jejich tradičními spojenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.