Jablek se loni v Česku urodilo nejméně za posledních dvanáct let

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

„Loňský rok nepřál peckovinám. Mrazy významně poškodily výsadby meruněk a také broskví, jejichž pěstování v Česku končí. Úrodu švestek srazilo zejména vlhké a studené počasí v době květu,“ komentoval sklizeň na právě probíhajících Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Proti průměru sklizní předchozích pěti let byla loňská úroda nižší o osmnáct procent.

Zhruba z poloviny se na poklesu sklizně v porovnání s dlouhodobým průměrem podle Ludvíka odrazilo meziroční snížení ploch sadů o více než osm procent na 11 206 hektarů. Představovalo to úbytek milionu stromů a keřů. Sadaři ke kácení přistoupili kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a dlouhodobé ztrátovosti pěstování.

Ovocnáři podle šéfa jejich unie přes letošní zimu sníží plochu sadů o dalších přibližně 500 až 600 hektarů. Naopak plochy nových výsadeb se loni podle Ludvíka propadly pod sto hektarů, tedy na nejnižší úroveň v novodobé historii českého ovocnářství.

Krize ovocnářství

„Nynější velmi malá výsadba je důsledkem trvající krize ovocnářství. Pěstitelům nezbývají peníze na obnovu,“ míní Ludvík. Především menší a střední podniky podle něj již nechtějí dodávat ovoce za nízké ceny do obchodních řetězců a velkoobchodů a raději se chtějí věnovat lokálnímu odbytu, prodeji konečnému spotřebiteli nebo vlastnímu zpracování ovoce.

Kácení sadů se zároveň výrazně podepsalo na snížení sklizně jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. V porovnání s pětiletým průměrem úroda jablek loni klesla o osmnáct procent. Přes loňskou zimu sadaři vykáceli jedenáct procent jabloňových sadů a jejich výměru snížili na 5229 hektarů. Podle ovocnářů to představuje výpadek sklizně asi deseti tisíc tun. Předloni se v Česku sklidilo nadprůměrných více než 138 tisíc tun jablek.

„Na poklesu sklizně jabloní se podepsalo i chladné jarní počasí, které způsobilo poškození malých plůdků a následný silnější propad zejména u skupiny odrůd Jonagold a Red Delicious,“ doplnila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. V některých oblastech jabloňové sady poničily kroupy a negativně se projevilo i delší období suchého a velmi teplého počasí.

Úroda meruněk loni meziročně klesla o šedesát procent na 682 tun, u broskví se propadla o polovinu na 166 tun. Švestky, které v minulých letech dávaly pravidelně velmi dobré úrody, loni spadly o 48 procent na 5354 tun. „Slivoně zaznamenaly velké výpadky zejména na Moravě,“ informovala Kršková. Nižší byly loni i úrody třešní a rybízu.

Malý vliv na ceny

Z hlavních druhů ovoce zaznamenaly nárůst sklizně jen hrušně – o 29 procent na 9530 tun. Šlo o druhou nejvyšší sklizeň v novodobé historii po roce 2015, kdy se hrušek sklidilo deset tisíc tun. „Hrušky byly výjimkou, rok pro ně byl daleko příznivější z hlediska chorob a škůdců, měly velmi dobrou květní násadu a i starší výsadby daly kvalitní úrodu,“ vysvětlil Ludvík.

Na ceny ovoce v obchodech nemá výše úrody u českých sadařů zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen ze třiceti až čtyřiceti procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.