Jáchymovský tolar dal jméno americkému dolaru. Jako stříbrná mince vznikl před 500 lety

Před půl tisíciletím, 9. ledna 1520, umožnil zemský sněm hraběti Štěpánu Šlikovi razit ze stříbra z jáchymovského dolu vlastní mince. Podle německého názvu města Joachimsthal se pro ně na evropských tržištích vžil název Thal, Thaler či Joachimsthaler, v českých zemích tolar. Právě tolary ukončily éru do té doby nejznámější české mince – pražského groše, kterým se v zemích Koruny české platilo od roku 1300 téměř dva a půl století. A také daly jméno americkému dolaru.

Bohaté ložisko stříbra bylo na české straně Krušných hor objeveno začátkem 16. století. Na místě osady Konradsgrün krátce poté vznikla obec Thal, později pojmenovaná dle svatého Jáchyma Joachimsthal, současný Jáchymov.

Díky stříbru se někdejší krušnohorská osada stala významným regionálním centrem a po Praze Jáchymov se zhruba 18 tisíci obyvateli platil za druhé nejlidnatější město v Čechách. Nebyl však jediným českým městem, které proslavila těžba stříbra a ražba mincí. K historicky významným zdrojům českého stříbra patřily především Kutná Hora, Příbram, Jihlava, Stříbro a Rudolfovský rudní revír u Českých Budějovic.

Nahrávám video

Stříbrorudná ložiska se v menší míře těžila na mnoha dalších místech Česka a vysloveně horečka v místech současné Kutné Hory vypukla už koncem 13. století. Byla sem přenesena i královská mincovna a s ražením pražského groše se Kutná Hora vyvinula ve finanční centrum českého státu. Za čtyřsetletou historii dolování tu vytěžili na dva tisíce tun stříbra.

Šlikovská snaha

V renesančních Čechách se ale o slovo stále intenzivněji hlásil i Jáchymov. Královským privilegiem vydaným Ludvíkem Jagellonským 6. ledna 1520 se pak Jáchymov stal svobodným horním městem, a protože podnikatelské ambice tehdejší aristokracie sílily, nezůstalo jen u toho. „V roce 1520 dostalo město Jáchymov povolení razit mince od zemského sněmu a bylo povýšeno na horní město. Tím se stalo velmi vyhledávanou lokalitou pro všechny řemeslníky a hlavně pro těžbu stříbra,“ uvedla ředitelka karlovarského muzea Dominika Kožešníková.

Významnou roli v otevření a kontrole místních dolů sehrál hrabě Štěpán Šlik, který mimo jiné v roce 1518 vydal zdejší první horní řád – a o šest let později se zde už těžilo v 613 dolech a štolách. Progresi celého regionu pak ilustruje i půl tisíciletí staré rozhodnutí zemského sněmu, které Šlikům v lednu uznalo právo na vlastní mince (podle různých zdrojů se ale jáchymovské tolary razily už rok před tím).

V roce 1528 ale Šlikové museli s ražbou mince přestat. Hlava rodu Šliků, Štěpán Šlik, totiž zemřel v bitvě u Moháče proti Turkům, když jel pomoci králi Ludvíku Jagellonskému. A nový český král Ferdinand I. Habsburský v roce 1528 odebral Šlikům právo těžby. 

Šlikovské tolary měly průměrnou hmotnost 29 gramů a vynikaly velmi kvalitním stříbrem. „Obsahovaly zhruba 94 procent stříbra,“ připomíná Kožešníková. Raženy byly do roku 1528, kdy Ferdinand I. Habsburský mincovní právo kvůli sporům Šlikům odňal a dal razit tolary vlastní. Doly i město pak Šlikové ztratili relativně záhy, už v roce 1547. Pověst krušnohorské mince ale měla ještě sílit – minimálně pokud jde o samotný název.

Jáchymovský tolar
Zdroj: Jan Sokol/ČTK

Tolar – taler – daler – dolar

Jáchymovský tolar se zobrazením českého královského lva dal vzniknout mincovnímu systému, který trval více než 350 let a rozšířil se v Evropě i v zámoří. Tolarová měna za svou existenci obsahovala mnoho mincí (i díly či násobky jako půltolar, čtvrttolar a dvoutolar) a například tolar Marie Terezie, takzvaný levantský, se zařadil mezi nejznámější mince světa.

K rozšíření tolaru přispěl zejména obchod s kávou, používal se po Evropě, v oblastech tureckého panství, v arabských zemích i v Africe. Tolaru tak pravděpodobně vděčí za své jméno i americký dolar. Thaler či tolar se v jiných jazycích měnil na tallero, taler, daler, dalur, daalder.

V 17. a 18. století velmi rozšířené nizozemské mince se znakem lva dostaly název leeuwendaler (také leeuwendaalder), což se uchytilo i v severoamerické kolonii Nové Nizozemsko, dnešním New Yorku, a také v britských koloniích v Americe.

Název mince se v angličtině změnil na dollar (lion/lyon dollar) a toto označení se ujalo i pro název platidla oficiálně zavedeného v USA v roce 1785. V koloniální Americe se také říkalo španělský dolar hojně rozšířené španělské stříbrné minci v hodnotě osmi reálů, takzvané „osmičce“.

Nejznámější středověkou mincí raženou na českém území je pražský groš zavedený přemyslovskými králi, historie ale sahá ještě před něj. Své mince měli už Keltové (zlaté a stříbrné statéry – duhovky), v 10. století za vlády Boleslava I. začala ražba stříbrných denárů, které nahradil až zmiňovaný groš po mincovní reformě Václava II. Spolu s pražským grošem byla zpočátku ražena drobná stříbrná mince nazývaná parvus (parvi), později ji nahradily mince nazývané haléř, groš, grešle, peníz a krejcar, který byl první mincí změněnou ze stříbrné na bronzovou.

Za Přemysla Otakara I., Václavova praděda, začala ražba brakteátů, jednostranně ražených mincí z tenkého plechu. V roce 1531 pak byl v Čechách zaveden říšský zlatý, větší stříbrná mince, která měla být jednotným platidlem na území celé Svaté říše římské.

Kromě stříbrných mincí se v česku razily též mince zlaté, a to například floreny a dukáty. Razily se ale i mince „kreditní“, tedy bez vnitřní hodnoty, jako první měděné husitské flůtky. Na zlatě byla založena i koruna, která se stala měnou tehdejší habsburské monarchie v roce 1892. Ze zlata však byly pouze mince vyšší hodnoty.

Názvy koruna a pro drobné mince haléř převzaly i nástupnické státy po rozpadu monarchie v roce 1918. Dnešní koruna česká se používá od rozdělení Československa a měnové odluky v únoru 1993. Současné korunové mince jsou z oceli, vyšší hodnoty z oceli a slitin mědi a zinku. Haléřové mince, které však již byly kvůli nepatrné hodnotě staženy z oběhu, se vyráběly z hliníku s malou příměsí hořčíku.

České mince
Zdroj: Petr Švancara/ČTK

Vzpomínka České národní banky

Česká národní banka nyní vydává při příležitosti připomínající 500. výročí zahájení ražby jáchymovských tolarů pamětní stříbrnou dvousetkorunu. V prodeji jsou od středy 8. ledna 2020. Stříbrná mince je ražena ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Vydává se ve dvojím provedení – v běžném a špičkovém.

V běžné kvalitě s vroubkovanou hranou bude emitováno 6700 mincí a dalších 12 300 kusů pak ve špičkové kvalitě vyznačující se vysoce leštěným provedením, matovaným reliéfem a hladkou hranou.

Nominální hodnota mince 200 Kč není totožná s prodejní cenou. Ta je vyšší a zohledňuje mimo jiné i aktuální cenu stříbra, náklady spojené s výrobou a DPH. Minci lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...