Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl si myslí, že Česko by si nyní mělo nakupovat a přeprodávat elektřinu samo a nikoliv se spoléhat na evropský trh. To ale výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák odmítl. Experti na energetiku se v Otázkách Václava Moravce shodli, že Česko zaspalo ohledně jiných zdrojů než z Ruska, a tak se snaží v současnosti situaci dohnat.
Míl v diskuzi uvedl, že doufá ve vládní podporu návrhu zemí jako Francie, Řecko, Španělsko a Itálie, aby se ceny elektrické energie odvíjely od nákladů výrobního energetického mixu v dané zemi. „To je první cesta, kterou bychom se měli vydat,“ řekl Míl. Není podle něj pravdou, že by takové řešení trvalo dlouho, zálohy za elektřinu by se díky tomu mohly začít snižovat třeba již na podzim, tvrdí.
Země s uvedeným návrhem podle bývalého generálního ředitele ČEZ přišly s logikou toho, že evropský trh s elektřinou prakticky neexistuje. Je cenově tažen nahoru nesmyslnou německou politikou, kde z velmi drahého plynu vyrábíte drahou elektřinu, tvrdí Míl.
Česká republika podle něj vyveze ročně asi 15 terawatthodin elektrické energie, zbytek se musí spotřebovat v tuzemsku. Podle Míla je tak absurdní, aby se ceny elektřiny u nás odvíjely od pseudotrhu na lipské burze a lidé za to platili extrémní peníze. V momentě, kdy se stát stane sám obchodníkem, tak to bude podle něj výhodnější.
Takovou zásadní změnu v obchodování s elektřinou Sedlák odmítá. „Evropa díky tomu, že je volný trh, tak v minulém desetiletí ročně ušetřila 34 miliard eur zejména právě díky tomu, že jsme mohli obchodovat,“ vysvětlil. Podotkl, že je v sousedním Německu eletřina o něco levnější, a tak tlačí ceny dolů i u nás.
Česko by tak podle Sedláka nemělo odstupovat od společného trhu s energiemi. „Odstřihnout se od evropského trhu by pro Českou republiku byl krok úplně vedle, potřebujeme evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a i v dodávkách ropy. A když nebudeme spolupracovat, pak je otázkou, jestli se nám podaří potom společně spolupracovat například na společných nákupech zemního plynu,“ dodal Sedlák.
Obnovitelné zdroje
Míl ale není v zásadě proti obnovitelným zdrojům, které mohou přinést úspory energií a zmenšit závislost na ruském plynu. Podle něj ale není potřeba, aby stát dotoval, ale ať dá peníze všem spotřebitelům, nikoliv jen těm nejzranitelnějším.
„Ve chvíli, kdy budeme nahrazovat jednu závislost jinou závislostí a nakupovat pouze zemní plyn, dává to smysl v nejbližších letech, ale potřebujem rozvíjet i ty zdroje, které jsou na zahraničních dodávkách nezávislé,“ sdělil Sedlák.
Uznal, že resort průmyslu zatím neumí využít potenciál, který jednoduchá řešení pro úspory energií, nabízí. Ať už jde například o zateplení střechy. „Ušetří vám to zhruba dvacet procent spotřeby v rodinném domku. Můžete udělat komplexní rekonstrukci a ušetříte více než šedesát až sedmdesát procent energie, kterou tam spotřebováváte. Pořídíte tepelné čerpadlo, nahradíte úplně kotel na zemní plyn,“ vyjmenoval Sedlák.
Mluvil také například o stažení termostatu, menším využívání klimatizace v létě nebo omezení dopravy vlastním autem. Právě lepší spotřebitelské chování může ušetřit podle Sedláka peníze za ruský plyn a posílit tak nezávislost Česka.
Sedlák také vzpomenul, že Česká republika za posledních deset let v otázce obnovitelných zdrojů moc neudělala. Podle něj tak nyní musí posílit investice v této kapitole.
„Úspory jsou v pořádku, tepelná čerpadla jsou v pořádku. Máte-li přebytečného čtvrt milionu, proč ne fotovoltaiku na střeše, ale nahrazujeme jednu závislost jinou, protože sedmdesát procent surovin pro výrobu obnovitelných zdrojů má pod kontrolou Čína, dodávky jdou také z Číny a hlavně o to víc zvyšujeme spotřebu plynu,“ uzavřel Míl.
