Ještě nedávno prázdné úřady práce teď řeší spoustu žádostí. Nejhůř jsou na tom lidé v exekuci

Nahrávám video

Řada lidí v současné situaci s pandemií koronaviru musí řešit výpadek příjmů. Lidé v exekuci nebo insolvenci jsou podle poraden při finanční tísni ohroženi nejvíc, protože jejich oddlužení může být vynucenou pauzou ve splácení ohroženo. Ministerstvo spravedlnosti proto nachystalo návod, jak v současné situaci postupovat. Strachu a paniky teď navíc využívají podvodníci.

„Já jsem úplně šťastný, že to mám z krku, ale když se teď podívám na ostatní, samoživitelky a tak dále, tak jestli to zvládají, já před nimi smekám,“ pozoruje s obavami aktuální situaci jeden z dlužníků, který byl v insolvenci skoro pět let.

Proces oddlužení byl u něj podobný jako u všech ostatních – z platu se mu pravidelně strhávala část, kterou určil insolvenční správce. Jenže s tím teď může být u řady lidí problém. „Napočítal bych určitě okolo dvaceti, třiceti lidí, kteří tuhle situaci momentálně řeší,“ dodává. Stejně jako další lidé tak volá po tom, aby se po dobu pandemie srážky ze mzdy odložily.

„Lidi, kteří jsou v insolvenci, to je ohrožená skupina. Vypadnou jim příjmy, kdy třetí, čtvrtý rok jsou v insolvenci a najednou nebudou schopni platit závazek ve výši minimálně třiceti procent,“ souhlasí úvěrový a dluhový expert organizace Člověk v tísni Daniel Hůle s tím, že by se jim pomoct mělo.

Exekuce v číslech
Zdroj: ČT24

Není to teď jediné nebezpečí. Strachu a paniky využívají také první podvodníci. Exekutorská komora už vydala varování. „Neznámý pachatel, který se vydává za dnes již bývalého notáře Michala Kulíka ze smyšleného Notářského a exekutorského úřadu Praha–západ, rozesílá falešné exekuční příkazy. Přestože obsahují zákonné náležitosti, nejsou pravé,“ upozorňuje. 

Vlastní dluhy přivedly do exekuce část populace velkou jako Brno, Ostrava a Liberec dohromady. Samotných vymáhacích řízení je v Česku skoro čtyři a půl milionu. Pokud už člověk v dluhové pasti je, exekucí mívá víc. V průměru pět.

Návod pro dlužníky

Ministerstvo spravedlnosti ale už pro dlužníky připravilo návod, jak požádat o odklad exekuce nebo snížení splátek – obojí je prý možné. „Stáhnete si na stránkách ministerstva vzor, ten vyplníte podle návodu. Odklad je možný až na jeden rok. Snížení splátek je na dohodě s insolvenčním správcem,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Jenže s odklady zásadně nesouhlasí Asociace věřitelů – navrhuje místo toho stopnutí úroků. Poukazuje na to, že ani věřitel – tedy strana, která dluh vymáhá – nesmí být takovým odkladem poškozen.

Otázkou tedy zůstává, jak ochotně budou soudní exekutoři rozhodovat ve prospěch dlužníků – a na jak dlouho jim nakonec případně exekuci nebo splátky odloží.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nicméně ve čtvrtek po jednání vlády oznámila, že společně s ministerstvem spravedlnosti připravuje kvůli dopadům epidemie koronaviru na podnikatele novelu insolvenčního zákona. Zahrne například úpravu lhůt či podmínek pro požádání o oddlužení.

Novela insolvenčního zákona by měla být připravena v následujících dnech a připravena pro projednání ve stavu legislativní nouze.

Schillerová také v neděli uvedla, že vládě ve středu navrhne i plošně pozastavit splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů na půl roku. Podle ní by měl být zároveň po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů.

Pozastavení považuje za nutné i guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Bankovní sektor by ho podle něj měl zvládnout. Návrh vítají i někteří opoziční politici.

Práci řeší i ti, kteří zatím v exekuci nejsou

Úřady práce (ÚP) jsou teď plné žádostí i od těch lidí, kteří s nimi doposud neměli téměř žádnou zkušenost. „Ukončuji činnost, protože jsem osoba samostatně výdělečně činná a nemám se jak živit za současných podmínek. Takže se jdu prostě přihlásit na pracák. Knihkupectví jsou zavřená, knížky se neprodávají, koncerty nejsou,“ říká například redaktor a hudebník Michal Hrubý.

Problém je, že úřady mají teď často omezený provoz, protože vláda chce, aby lidé chodili co nejméně. Pokud tam človek přesto chce osobně zajít, pak je podle mluvčí ÚP Kateřiny Beránkové potřeba si předem domluvit termín. A to buď telefonicky, nebo emailem.

Vláda také schválila opatření, že úřady práce po dobu nouzového stavu nebudou vyžadovat doložení příjmů za poslední čtvrtletí. Jenže ti, kteří se ptají, často v praxi dostávají od úředníků rozdílné odpovědi.

„Paní mi řekla, že si mám vytisknout papíry doma, vyplnit, přijít na úřad a tam to mám dát do schránky. Nevím, jak to vůbec budu řešit, jestli to zvládnu někde vytisknout, protože všechno, co jsem se informovala, tak je tady zavřeno a tiskárnu doma nemám,“ popisuje své zkušenosti samoživitelka Pavlína Botková, která pracuje v kulturním domě v Karviné. Má teď všechny směny zrušené a je doma s dětmi.

Občanka do krabice?

Nejvíc ji překvapil způsob ověření totožnosti. Do krabice u vchodu má prý vložit kopii nebo rovnou originál občanského průkazu. „Řekli ofocené nebo že můžu udělat to, že tam dám všechny doklady, ona si to okopíruje, ale s tím, že žádosti už musí být vyplněné a potom by mi to dala. To moc nechápu, to jim mám dát občanku a pak čekat třeba dva dny, než mi ji nějak vrátí?“ podivuje se.

Jako poslední variantu vyřízení „na dálku“ prý úřad klientce nabídl elektronický podpis, který ale nemá. Oficiální stanovisko vedení úřadu práce je přitom jiné a proces by měl být jednodušší.

„Všechno je v současné době možné dělat elektronicky, a to i bez zaručeného elektronického podpisu. V případě, že lidé nemají elektronický podpis, mohou ty žádosti posílat emailem, přílohou by měl být sken nebo fotografie,“ vysvětluje Beránková.

„Úřady práce v různých lokalitách se chovají velmi různě a může se stát, že vám poskytnou úplně odlišné informace,“ potvrzuje také Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.