Jmenování nových členů rady ČNB je z pohledu trhu dobrá volba, uvedl ekonom Seidler

Nahrávám video

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Bankovní rada bude mít od července tři nové členy. Prezident ve středu do funkce viceguvernérky jmenoval dosavadní předsedkyni Národní rozpočtové rady, ekonomku Evu Zamrazilovou. Dalšími členy se pak stanou Jan Frait, který je v centrální bance zodpovědný za finanční stabilitu, a z pozice hlavní analytičky Hospodářské komory přejde Karina Kubelková.

Podle ekonoma Seidlera nejsou jména nových a staronových členů překvapení a upozornil na to, že v posledních týdnech na trhu způsobovalo nejistotu hlavně to, jak se bude bankovní rada stavět k dalšímu nastavování úrokových sazeb. „Z pohledu toho, jak trh jmenování nových členů vyhodnotil, je to dobrá volba,“ uvedl. 

„Trh nyní tuší, co od těchto jmen očekávat. Protože například Frait už v bankovní radě byl v letech 2000–2006, v té době patřil do tábora takzvaných holubic,“ připomněl Seidler s tím, že zvířecí terminologie ekonomů označuje situaci, „kdy člen centrální banky preferuje spíše nižší úrokové sazby, tak se mu říká holubice, a když preferuje vyšší, tak se mu říká jestřáb“.

Podle hlavního ekonoma ČBA nebude nově jmenovaný člen bankovní rady Frait pravděpodobně pro další zvyšování úrokových sazeb. „A Zamrazilová se v době, kdy působila v centrální bance, řadila spíše mezi jestřáby, už několikrát se ale v médiích vyjádřila, že považuje současnou úroveň úrokových sazeb za dostačující a další navyšování nepodporuje,“ doplnil. 

„Moc toho ohledně názorů paní Kubelkové na měnovou politiku nevíme, ale dá se předpokládat, že tím, že přichází z prostředí Hospodářské komory, kde firmy vysoké úrokové sazby rovněž nekvitují, takže bude také vůči dalšímu navyšování úrokových sazeb spíše opatrnější,“ myslí si Seidler o nové člence rady.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úrokové sazby se s novými členy rady asi nebudou zvyšovat, uvedl Seidler

Bezprostředně po jmenování nového guvernéra České národní banky Michla v květnu oslabil kurz koruny, což je podle Seidlera znamením, že to „byla volba, která trhu naznačila, že přichází někdo, kdo je proti současnému konsenzuálnímu názoru bankovní rady.“ Reakce trhu podle něj reflektovala to, že se od nového guvernéra očekávala razantní změna měnové politiky. 

Obavy a rozporuplné reakce z Michlova jmenování ale Seidler mírní. „Michl pravděpodobně bude i v komunikaci opatrnější. Od svého jmenování guvernérem poskytl jeden rozhovor, který naznačoval, že bude spíše udržovat tu kontinuitu. Nyní vidíme, že většina bankovní rady bude spíše podporovat to, že by se úrokové sazby dále neměly zvyšovat,“ míní. 

Od nové podoby bankovní rady očekává pravděpodobné silnější investice devizových rezerv. „ČNB to nyní může dělat víc, ale je třeba říct, že i to je opatření, které bude do jisté míry ekonomiku také bolet. Stejně jako se centrální banka rozhoduje o výši úrokových sazeb a musí se rozhodovat, kam až půjdou. A samozřejmě čím výše budou, tím je to větší problém pro domácnosti, které mají hypotéku a pro firmy. Tak i v případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ podotkl. 

Dosluhující guvernér ČNB nedávno prohlásil, že rada na svém červnovém zasedání zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Nyní dosahuje základní úroková sazba 5,75 procenta a je nejvyšší od roku 1999. 

„Nastavování měnové politiky je složité a musíte složitě lavírovat mezi tím, že chcete bojovat s inflací, ale zároveň víte, že zvyšováním sazeb ochlazujete ekonomiku a tlumíte ji a musíte si dát pozor, aby toho nebylo příliš,“ reagoval Seidler s tím, že s dalším zvyšováním sazeb by osobně byl opatrný kvůli tomu, že je viditelný trend, kdy firmy začínají u bank preferovat eurové půjčky. 

Kroky současné rady Seidler nechtěl hodnotit kvůli tomu, že jejich dopad bude možné vyhodnotit až v budoucnu. „Pokud by se ještě výrazněji rozjela inflace, pak bude jasné, že centrální banka měla intervenovat agresivněji a úrokové sazby zvyšovat,“ uvedl. Na druhé straně podle něj stojí to, že inflace pravděpodobně začne zpomalovat i tím, že poptávku poznamená, že domácnosti budou čelit daleko dražším energiím a nebudou tolik utrácet. „To samo o sobě přinese zpomalení,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 14 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánovčera v 15:36

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
včera v 12:24

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:22

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.