Kanál Dunaj-Odra-Labe by stál 582 miliard a projekt je efektivní, tvrdí studie ministerstva dopravy

Ze studie, kterou připravovalo dva roky ministerstvo dopravy, vyplývá, že projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by stál nejméně 582 miliard korun. Podle úřadu je projekt ekonomicky efektivní, jako výhodné se jeví především propojení Dunaje s Odrou. Materiál ovšem nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek, cena stavby tak zřejmě ještě poroste. Vybudování kanálu dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, proti vystupují zejména ekologové.

Studie hodnotila dopady kanálu z dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního hlediska. 

„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Náklady na propojení Dunaje a Odry se odhadují na 281 miliard korun. Zapojení Labe do projektu by tak vyšlo na více než 300 miliard korun.

Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe
Zdroj: Plavba a vodní cesty

Materiál ovšem nezahrnuje investiční náklady na zvýšení splavnosti jednotlivých řek. K těmto projektům budou studie teprve vznikat. Náklady na zprovoznění kanálu se tak nejspíš zvýší. Pro srovnání, aktuální očekávané náklady odpovídají více než 40 procentům plánovaných výdajů letošního státního rozpočtu.  

Práce na studii probíhaly od července 2016. Největší náklady jsou spojeny s labskou větví kanálu, její součástí jsou například plavební tunely. Labskému kanálu nepomohla ani změna metodiky, která byla schválená až v průběhu prací na studii, napsal deník Zdopravy.cz. A dodal, že projekt tak prošel hodnocením ekonomické efektivity jen těsně. 

Projekt počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Severního a Baltského moře. České vlády se už možnou výstavbou kanálu zabývaly od 90. let, ale zatím bez konkrétních výsledků. 

Studie podle ministerstva posuzovala různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho částí. Propojení všech tří řek se podle ministerstva ukázalo jako efektivní, i když hraničně. Propojení Labe s ostatními řekami je hodnoceno jako rizikové.

Vodní doprava je alternativa

Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Následně se k materiálu vyjádří další zainteresované komise a úřady včetně vlády.

Tajemník sekce vodní dopravy ze Svazu dopravy Jiří Aster míní, že je celá řada otázek, které se budou muset ještě vyřešit. Podle něj ale může mít o realizaci zájem Polsko.  „Má ambiciózní plán zlepšení parametrů svých vodních cest. V současné době provádějí studii, jestli je to ufinancovatelné a podobně,“ přiblížil. 

Nahrávám video

Udržení splavnosti nebo návaznosti na vodní toky České republiky každopádně označil za státnický úkol, je potřeba o to usilovat. „Pokroky jsou, ne třeba v rozsahu projektu Dunaj-Odra-Labe, ale aspoň v tom, že Německo odsouhlasilo koncept Labe, který umožní splavnost na nižší úroveň, která ale bude vyhovovat obslužnosti Česka z hlediska přepravy těžkých nákladů,“ poznamenal Aster. Podle něj je vodní doprava nezastupitelná pro přepravu určitých nákladů, které nelze dopravit po silnici ani železnici.

Zeman chce do stavby zapojit Čínu

Prezident Zeman stavbu kanálu dlouhodobě prosazuje, hovoří i o zapojení Číny. „Mým snem by bylo, aby se Čína podílela na výstavbě kanálu Dunaj-Odra,“ uvedl v roce 2015. Zeman také dříve uváděl, že projekt by na 15 let přinesl 60 tisíc pracovních míst.

V roce 2014 dostal prezident za podporu stavby 380kilometrového kanálu anticenu Ropák roku 2013. Ekologové jej kritizovali s odvoláním na vyjádření odborníků na životní prostředí, dopravu i ekonomiku. Zdůrazňují, že projekt by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy.  

Kritičtí jsou i k aktuální studii. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl Jan Piňos z Hnutí Duha.

„Posouzení není ještě kompletní ani z ekonomického pohledu. A navíc neříká, jak to vypadá z hlediska dopadu na přírodu. Tam by měla stavba devastující dopady na přírodní koryta řek i nivy. Nikdo se také detailně nezabýval tím, jak kanál zhorší zadržování vody v krajině. Jedná se o megalomanský projekt, který by poslal peníze – které by byly využitelné lépe na jiné dopravní stavby, třeba moderní železnice – doslova do kanálu,“ dodal Jiří Koželouh ze stejné
organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 9 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánovčera v 15:36

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
včera v 12:24

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:22

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.