Kdo dostaví v Česku jadernou elektrárnu? Podle Drábové jsou nabízené projekty srovnatelné

Stavba poloviny jaderné elektrárny v Temelíně trvala 15 let a stejně dlouho už se mluví o jejím dokončení. Nyní to vypadá, že větší šanci na dostavbu mají Dukovany. O stavbu nových bloků v Česku se přitom uchází šest velkých firem − včetně amerických, čínských i ruských. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové přitom nemůže vláda při výběru udělat zásadní chybu. „Z hlediska bezpečnosti jsou všechny projekty srovnatelné,“ uvedla Drábová, která byla hostem pořadu 90' ČT24.

Zájem o dostavbu bloku mají francouzská EDF, americko-japonská Westinghouse Electric Company, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a ruská státní společnost Rosatom, která nabízí Česku pro stavbu nového jaderného bloku reaktor takzvané nové generace III+.

„Splňují standardy Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Samozřejmě jeden každý z nich by se musel upravovat podle dané lokality. To se vždycky musí, například z hlediska seismicity. Vždycky s mírnou nadsázkou říkám, ať už se vláda z těch ostatních hledisek, která jsou jistě geopolitická a ekonomická, rozhodne jakkoliv, tak zásadní chybu neudělá, protože projekty jsou z bezpečnostního hlediska srovnatelné,“ tvrdí Drábová.

Politická rizika pak nejsou pro její úřad rozhodující, protože posuzují projekty z hlediska současných požadavků, které jsou na tuto oblast kladeny. 

Nahrávám video

Nevidí přitom ani výrazný technický handicap. „Již když se rozhodovalo o stavbě bloků Temelín 3 a 4, což neskončilo úplně dobře, padla jednoznačná volba na jednu typovou řadu reaktorů – tlakovodní reaktory chlazené a moderované lehkou vodou, tedy takový typ reaktoru, se kterým máme dobrou zkušenost. Ve starších verzích pracují v Dukovanech i v Temelíně,“ uvedla předsedkyně úřadu s tím, že všechny nabízené reaktory jsou právě z této typové řady.

V provozu je 449 reaktorů v 31 zemích světa, přiblížila Drábová. „Přes tři sta je právě z této typové řady, a to proto, že je to opravdu osvědčený projekt,“ dodala.

Pokud by ale měl rozhodovat bývalý ředitel temelínské elektrárny František Hezoučký, tak by spíš koupil projekt jaderného ostrova s tím, že by se kompletoval tady s pomocí tuzemských firem.

Drábová by ale vůči takové variantě nebyla příliš optimistická s ohledem na to, jak české firmy byly schopné modernizovat a stavět uhelné bloky.

Energetická situace v Česku

Se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách počítá předloni schválený Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v České republice. Jednoznačnou prioritu má podle ministra Jana Mládka dostavba Dukovan.

Česko je energeticky soběstačné, a to tak, že patří dlouhodobě k hlavním světovým vývozcům elektřiny. Nejvíc se od nás prodává energie do Německa, dále na Slovensko a do Rakouska. Export českého proudu navíc výrazně překračuje celkovou spotřebu místních domácností. Právě na enormní vývoz v posledních letech upozorňují ochránci přírody. Přibližně polovina vyrobené elektřiny totiž vzniká spalováním hnědého uhlí.

Ekologové poukazují na to, že za vývozem proudu zůstává zdevastovaná krajina, znečištěné ovzduší a špatné zdraví obyvatel těžebních oblastí.

V roce 1980 byly průmysl i domácnosti v tehdejším Československu závislé z 98 procent na uhelných elektrárnách. Pouze dvě procenta elektřiny dodávaly do sítě vodní elektrárny. Jejich podíl na výrobě elektrické energie zůstal i v dalších letech − až do roku 2003 − přibližně stejný.

Změnu přinesl rok 1985, kdy byl spuštěn zkušební provoz v nové jaderné elektrárně Dukovany. V dalších letech se nůžky mezi podílem elektřiny z uhlí a elektřiny z jádra začaly rozevírat. Přispěla k tomu také jaderná elektrárna Temelín − ta byla připojena k rozvodné síti v roce 2000. Zkušební provoz prvního bloku začal o dva roky později, druhý blok byl zkušebně spuštěn v roce 2003. V tomto roce se jaderná energetika podílela na výrobě elektřiny víc než 30 procenty. Podíl uhelných elektráren klesl na 63 procent.

V roce 1996 přibyl v Česku další energetický zdroj − ve Vřesové u Karlových Varů byla spuštěna paroplynová elektrárna. A o sedm let později už plynové elektrárny dodávaly přes 3 procenta.

Jak se jednotlivé typy elektráren podílí na výrobě elektřiny v současnosti? Podle údajů Energetického regulačního úřadu klesl podíl těch uhelných v roce 2015 na 53 procent. Podíl jaderných elektráren se drží zhruba na 30 procentech a těch vodních na dvou procentech − jako před 30 lety. Elektřina z plynových elektráren ale tvoří už 7 a půl procenta a elektřina ze solárních elektráren se vyhoupla na 2,6 procenta. Předehnala tak produkci vodních elektráren. Na chvostu zůstávají v Česku větrné elektrárny − ty dodávají do sítě necelé procento elektřiny.

Podle energetického experta Hnutí Duha Martina Mikesky jaderná energetika splnila zásadní roli v průmyslovém rozvoji Evropy a severní polokoule od padesátých let. „Výroba jaderné elektřiny bude důležitá i následující dekády, ale domníváme se, že raději než setrvávat na prodlužování toho, na co jsme byli zvyklí, je výhodnější, jak technologicky, tak finančně, posilovat naši energetiku založenou spíš na obnovitelných zdrojích,“ prohlásil Mikeska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 11 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 19 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánovčera v 15:36

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
včera v 12:24

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:22

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
včera v 06:00

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.