V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

„I přes toto obrovské uvolnění máme stále k dispozici velké množství zásob. Jakmile bude současné uvolňování zásob dokončeno, sníží se nouzové zásoby v zemích IEA jen asi o dvacet procent,“ řekl Birol k dosud oznámenému rekordnímu uvolnění zásob ropy a ropných produktů na trh s tím, že ropa z rezerv již začala proudit do Asie.

Členské státy IEA před zahájením uvolňování měly ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je potom drženo na základě vládních závazků, napsala dříve agentura Reuters. I po uvolnění rekordních 400 milionů barelů tak podle Birola zůstane v nouzových zásobách IEA přes 1,4 miliardy barelů.

Oznámený objem uvolněných zásob výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Přesto podle analytiků agentury Bloomberg a německého ekonomického institutu Ifo může být toto množství vypotřebováno za tři měsíce až sto dní.

Rozhodnutí uvolnit rekordní objem ropy z nouzových zásob může mít podle analytiků Bloombergu jen omezený dopad na uklidnění trhu. Ceny ropy Brent podle nich ukazují, že fyzické narušení exportu nyní převažuje nad politickou podporou. „Trvalá úleva stále závisí na znovuotevření Hormuzského průlivu,“ sdělili.

Nedostatečnost opatření v pravidelné zprávě připustila i sama IEA. „Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením,“ upozornila agentura, podle níž je aktuální narušení trhu s ropou největší v historii.

Ceny ropy uzavřely se ztrátou

Cena severomořské ropy Brent ráno kolem 9:00 stoupala téměř o tři procenta nad 106 dolarů za barel, poté zahájila silné zlevňování. Klesla o 2,8 procenta na 100,21 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ráno přesáhla 101 dolarů. Propadla se pak na 93,50 dolaru za barel.

Ceny ropy v poslední době tlačí vzhůru obavy, že konflikt na Blízkém východě vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán by mohl dlouhodoběji narušit dodávky energetických surovin na světový trh. Konflikt ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Prezident USA Donad Trump o víkendu oznámil, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Teherán bránit bezpečné plavbě Hormuzským průlivem.

„Útoky na ostrov Charg zjevně posílily obavy o dodávky, protože tudy prochází většina íránského exportu,“ uvedli podle agentury Reuters analytici komoditního trhu ze společnosti ING.

Americký prezident o víkendu rovněž vyzval další země, aby se na ochraně Hormuzského průlivu podílely. Dodal, že Spojené státy s několika zeměmi o zajištění bezpečnosti v průlivu jednají.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby Hormuzský průliv zůstal otevřený pro mezinárodní lodní dopravu.

Naopak německý ministr zahraničí Johann Wadephul nevidí roli NATO při řešení otázky, jak zabránit možnému zablokování Hormuzského průlivu pro námořní dopravu. „Nevidím, že by NATO v tomto směru přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ řekl Wadephul. Nejspíš tak reagoval na čerstvé výroky prezidenta USA. Britský premiér Keir Starmer později uvedl, že Británie se spojenci pracuje na plánu pro obnovu plavby v Hormuzském průlivu. Dodal však, že nejde o misi Severoatlantické aliance.

Čína kvůli situaci v průlivu komunikuje se všemi stranami a znovu vyzývá k uklidnění konfliktu na Blízkém východě. S odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí to v pondělí napsala agentura Reuters.

Útok dronu na přístav Fudžajra

Nakládání ropy v přístavu Fudžajra na severovýchodě Spojených arabských emirátů bylo přerušeno po útoku dronu, který způsobil požár v průmyslové zóně, informují v pondělí dopoledne agentury. Na jeho uhašení nyní pracují týmy civilní obrany. Místní vláda sdělila, že nebyly hlášeny žádné oběti.

Fudžajra, ležící v Ománském zálivu těsně u Hormuzského průlivu, je obvykle klíčovým výstupním bodem pro asi jeden milion barelů ropy Murban ze Spojených arabských emirátů denně – což je objem odpovídající zhruba jednomu procentu celosvětové poptávky, upřesnila agentura Reuters.

Současné pozastavení představuje druhé významné narušení tohoto provozu v posledních dnech. Provoz ve Fudžajře byl obnoven v neděli po jiném útoku dronů o víkendu.

Rostla také velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. V 9:30 přidávala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku necelá čtyři procenta a překročila 52 eur za megawatthodinu. Později se však začala snižovat a v 15:00 se pohybovala kolem 51 eur, což znamenalo zdražení ve výši zhruba dvou procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší víc než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci. Uvedlo to ministerstvo práce.
03:34Aktualizovánopřed 14 mminutami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.