Koruna historicky propadla vůči USD, reaguje na akci ECB

Praha/Frankfurt nad Mohanem - Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi má jasno.  Receptem proti řecké nákaze je podle něho to, že banka nakoupí státní a další dluhopisy v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. Od nákupů, které odstartovaly počátkem týdne, si slibuje, že ochrání země eurozóny před novou krizí šířící se z Řecka. V důsledku intervencí ale oslabuje euro vůči dolaru, což podle analytiků stojí za propadem české koruny, která vůči americké měně oslabila nejvíce za posledních téměř jedenáct let.

Kurz české měny k dolaru se dnes přiblížil k hranici 26 korun. Dolar bylo možné v sedmnáct hodin pořídit za dvacet pět korun a sedmdesát osm haléřů. Podle údajů serveru Patria Online to znamená, že koruna od pondělí oslabila k dolaru o šedesát tři haléřů. Krátkodobě se navíc dostala až na úroveň 27,85 Kč/USD. Během odpoledne sice propad zmírnila, přesto ale k americké měně skončila na nejslabším kurzu od září roku 2004.

Česká měna tak aktuálně kopíruje propad, který vůči dolaru zažilo euro. To spadlo dokonce na dvanáctileté minimum 1,059 USD/EUR. „Koruna se veze ve vleku slábnoucího eura. Od okamžiku, kdy Česká národní banka kurz koruny svými intervencemi svázala s kurzem eura, je pohyb koruny k dolaru dramaticky větší,“ uvedl analytik firmy Next Finance Jiří Cihlář.

Cíl akce ECB

Cílem nákupů státních a dalších dluhopisů je podpořit ekonomiku a odvrátit cenovou deflaci. ECB hodlá prostřednictvím těchto nákupů pumpovat do ekonomiky eurozóny nejméně do září 2016 zhruba 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) měsíčně. Doufá, že zvýšením objemu peněz ve finančním systému přiměje komerční banky k větší úvěrové aktivitě, která podpoří ekonomiku a zvýší tlak na růst cen.

I ostatní analytici se shodují, že oslabování eura k dolaru nastalo poté, co ECB v pondělí zahájila rozsáhlé nákupy dluhopisů s cílem podpořit ekonomiku. Podle agentur Bloomberg a Reuters již dluhopisy v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky nakupují v rámci Eurosystému například centrální banky Německa, Francie a Belgie. Kvůli tomu od začátku týdne výrazně klesají výnosy z dluhopisů většiny zemí eura. „I přes obnovenou řeckou krizi jsme zaznamenali další pokles těchto výnosů u Portugalska a jiných zemí, které byly dříve v dluhové krizi. Naznačuje to, že program nákupů aktiv by země eurozóny mohl před nákazou z Řecka ochránit,“ konstatoval šéf ECB Draghi.

Dluhopisy a řecká krize v roce 2010

Po vypuknutí řecké krize v roce 2010 začaly výrazně růst výnosy státních dluhopisů dalších vysoce zadlužených zemí eurozóny, jako bylo Portugalsko, Irsko, Španělsko a Itálie. Portugalsko a Irsko to přimělo požádat eurozónu a Mezinárodní měnový fond o záchranný program, finanční pomoc pro banky pak dostalo i Španělsko.

Euro je sice slabé, pomohlo tím ale akciím. „Západoevropské akciové indexy dnes rostou až o dvě procenta. Nejsilněji rostou akcie automobilek, například BMW nebo Volkswagen o více než tři procenta,“ sdělil analytik Komerční banky Josef Němý. Mírně posílila i pražská burza.

V Bruselu se jedná o Řecku

V Bruselu dnes začínají rozhovory na expertní úrovni mezi Řeckem a trojicí mezinárodních věřitelů o řeckém reformním programu. Dobrozdání věřitelů je podmínkou pro to, aby mohlo Řecko získat od eurozóny splátku úvěru v rámci prodlouženého záchranného programu. Draghi k výhledu ekonomiky měnové unie poznamenal, že oslabování skončilo a hospodářské oživení by se mělo nyní „rozšířit a doufejme, že i zesílit“.

Evropská centrální banka (ECB) provede zároveň v tomto týdnu mimořádnou revizi programu nouzového financování řeckých bank. Centrální banka tak zvyšuje tlak na vládu v Aténách, aby dodržovala závazky spojené s mezinárodním záchranným programem. Program nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance) nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. Mechanismus ovšem vyžaduje souhlas ze strany ECB. 

Poslední prognóza ECB z minulého týdne předpovídá zrychlení ekonomického růstu a zvýšení inflace ze současné záporné úrovně k blízkosti dvou procent v roce 2017. Podle Draghiho jsou tyto odhady závislé na tom, zda ECB uskuteční plný rozsah plánovaných nákupů dluhopisů.

Euro asi směřuje k nejhoršímu čtvrtletí své historie

Od počátku roku ztrácí evropská měna třináct procent a směřuje k nejhoršímu čtvrtletí ve své historii, uvedla agentura Bloomberg. Euro vůči dolaru klesá od loňského léta kvůli diametrálně rozdílnému směřování měnové politiky v USA a eurozóně. Americká centrální banka (Fed) loni své podpůrné nákupy dluhopisů ukončila a letos se chystá začít se zvyšováním úrokových sazeb. Zhruba třetina letošního poklesu eura se odehrála od pátku, kdy příznivé údaje z amerického trhu práce vyvolaly dohady, že Fed začne zvyšovat sazby už v červnu. Deutsche Bank v úterý odhadla, že do konce roku 2017 klesne euro na 0,85 USD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 55 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 15 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...