Levná ropa jako stroj času: I taková by mohla být budoucnost těžařů

Ropní magnáti dostali od ekonomiky jedinečnou možnost - mohou si vyzkoušet, jaké to bude s jejich byznysem za několik málo desítek let. V době, kdy bude Země teplejší a tlak na útlum fosilních paliv daleko větší než dnes. Nastat by totiž mohl podobný stav jako letos, kdy cena ropy spadla na méně než polovinu své loňské hodnoty a nadbytečná surovina doslova zaplavila trh.

Taková analogie má samozřejmě hned několik „ale“ - dnes jde spíše jen o cyklický vývoj na trhu s ropou, skutečně strukturální změna přijde nejdřív za desítky let. „Je velice důležité si uvědomit, že se pravděpodobně bavíme o vzdálenější budoucnosti. A s delším horizontem předpovědi samozřejmě roste její chyba,“ dodává analytik ČSOB Petr Báča. Přesto můžeme současný stav chápat jako určitou zkoušku.

Suroviny je na trhu tolik, že se její zásoby dostaly na rekordní úroveň. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se bude trh přebytků zbavovat měsíce. Ropné společnosti prodávaly ještě loni v létě barel ropy za cenu přesahující 100 dolarů, dnes se ale cena propadla pod 50 dolarů. IEA navíc odhaduje, že se prodej opět přiblíží 80 dolarům až na konci tohoto desetiletí.

Motivace k omezování spotřeby fosilních paliv je nyní ekonomicky mnohem nižší než třeba před pěti lety, kdy byla tato paliva výrazně dražší. S tím souvisí i ochota a možnost politické reprezentace prosadit používání ekologicky přívětivějších zdrojů energie.
Petr Báča
analytik ČSOB

A že mají společnosti skutečně méně peněz a každý větší výdaj si dvakrát promýšlejí, dokazuje i ropný gigant Royal Dutch Shell. Ten dostal v srpnu po poměrně bouřlivých diskusích povolení od americké vlády k podmořským průzkumným vrtům pro těžbu ropy a plynu v arktických vodách u Aljašky.

Firma získala pronájem oblasti v Čukotském moři v roce 2008 za 2,1 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun) a vydala v této oblasti a v sousedním Beaufortově moři severně od pobřeží Aljašky až sedm miliard dolarů na průzkum. Všechny tyto investice ale musela společnost nakonec odepsat, protože se pouhý měsíc od vydání povolenky od americké vlády rozhodla těžbu opustit.

Nová naleziště jsou příliš nejistá

Oficiální důvod stažení se z Aljašky zněl „nedostatečné výsledky při hledání ložisek ropy“. V praxi by to tedy znamenalo další miliardové investice s nejistým výsledkem. A to si společnost v současné době nemůže dovolit.

obrázek
Zdroj: ČT24

I když ekologičtí aktivisté, kteří proti těžbě Shellu u Aljašky velmi hlasitě protestovali, tvrdí, že je to velká výhra ekologie nad byznysem, pravdou je, že je to spíš logický důsledek ekonomického vývoje. Ten se může zase obrátit ve prospěch ropy - a to se nevyhnutelně stane. Vývoj ve světě ale směřuje v oblasti energetiky k trvalým změnám. I když to nebude letos ani za deset let.

Cíl je jasný - méně oxidu uhličitého

Řada zemí se ještě před právě probíhajícím klimatickým summitem v Paříži zavázala ke snížení emisí oxidu uhličitého, což by mělo vést k poklesu závislosti na fosilních palivech. I když tento závazek zřejmě nesplní svůj cíl, to znamená, že nedosáhne snížení globálního oteplování o dva stupně Celsia, jeden okamžitý výsledek tento krok přece jenom měl – zaskočil samotné ropné giganty.

Pokud totiž nezůstane u prázdných politických prohlášení a jednotlivé státy se skutečně pustí do konkrétních kroků, podkopává to přesvědčení samotných těžařů, že poptávka nejen po ropě, ale po všech fosilních palivech bude stále stoupat.

Ropné a plynárenské společnosti stále tvrdí, že zejména rozvíjející se ekonomiky v příštích desetiletích velmi výrazně zvýší poptávku po energiích. To bude logicky vyžadovat vyšší dodávky a ty budou podle nich muset ve středně dlouhém období pokrýt právě fosilní paliva. Protože obnovitelné zdroje tak rychlou a objemnou produkci ještě nezvládnou.

„Všechny hlavní světové agentury počítají ve svých dlouhodobých výhledech s růstem spotřeby fosilních paliv. Pravdou je například i to, že rozvíjející se země byly i v minulých letech hlavním tahounem růstu spotřeby (USA i Evropa mají například vrchol spotřeby ropy za sebou),“ potvrzuje Báča.

Nezůstat mimo hru

I tak ale nechtějí ropní a plynárenští bossové zaspat a vyloučit tím sami sebe z debaty o energetické budoucnosti. Trochu překvapivě se tak desítka z nich v říjnu spojila a slíbila, že zvýší své úsilí proti změnám klimatu. Iniciativy se účastní společnosti BG Group, BP, Eni, Pemex, Repsol, Saudi Aramco, Reliance Industries, Royal Dutch Shell, Statoil a Total. Jde o firmy, které zajišťují téměř pětinu světové produkce uhlovodíků a dodávají na celé planetě zhruba deset procent energie.

„Někdy máte v těchto debatách dojem, že veškerá fosilní paliva jsou darebové. Ale i darebové jsou součástí řešení,“ uvedl šéf Totalu Patrick Pouyanné.

Tato iniciativa mi připadá jako něco, čím se mohou krýt před veřejností a chvástat se, jak jsou ,environmentally friendlyʻ. Něco jako když tabákové společnosti bojovaly v 80. letech v USA proti kouření.
Jiří Tyleček
analytik X-Trade Brokers

I když ropné společnosti neslíbily žádný konkrétní krok, zdá se, že se chtějí debaty o energetické budoucnosti minimálně účastnit. Zcela mimo ale zůstali američtí ropní giganti jako Exxon Mobil a Chevron. Zda jsou těžaři skutečně ochotní proti klimatickým změnám něco podniknout, ale ukáže až čas. 

Do klimatického summitu v Paříži se vkládají velké naděje. Měla by z něho totiž vzejít dohoda o omezení emisí skleníkových plynů na několik příštích desetiletí. Nové ujednání má od roku 2020 nahradit Kjótský protokol, který se původně vztahoval na období od roku 2008 do roku 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 17 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 19 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 22 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 23 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.