Lidl zvýší nástupní mzdu pokladních na 28 tisíc. To je víc, než průměrně dostávají učitelé

Diskontní řetězec Lidl zvýší v Česku od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun, v Praze a okolí stoupne na více než 29 tisíc. Stejným tempem se zvýší platy současných zaměstnanců. Do tří let chce firma přijmout 2000 lidí, neboť každoročně otevírá několik nových prodejen. Od března zvýší mzdy i Penny Market. V posledním roce tempo růstu mezd v tuzemském maloobchodě výrazně zrychlilo.

„Chceme být nejatraktivnějším zaměstnavatelem v oboru, to znamená volbou číslo jedna pro ty nejlepší. Výborné ocenění velmi náročné práce přitom považujeme za základ, proto jsme se rozhodli pro další krok,“ uvedl generální ředitel společnosti Lidl ČR Pavel Stratil.

Firma uvádí, že po dvou letech nástupní mzda v řetězci stoupne v celé České republice na průměrných 30 286 korun, respektive v Praze a okolí na 31 429. Za poslední dva roky Lidl přijal 2500 nových zaměstnanců. „Již dnes zaměstnáváme více než deset tisíc zaměstnanců a v následujících třech letech počítáme s tím, že nabídneme práci dalším přibližně dvěma tisícům lidí,“ dodal Stratil.

Firma začala loni nabízet kratší pracovní úvazky 30 nebo 35 hodin týdně, ty nyní využívá většina zaměstnanců prodejen. Nově nabízí i úvazky 25 hodin týdně.

Průměrná mzda v Česku v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 6,8 procenta na 29 050. Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zrychlilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků či snaha udržet si ty stávající.

Diskonty Penny Market již oznámily, že zvýší od 1. března mzdy, pokladní, zaměstnanci centrály a další pracovníci si polepší v průměru o sedm procent. Nástupní mzda na pozici pokladní – prodavač se na plný úvazek bude pohybovat mezi 18 tisíci a 21 tisíci korunami podle regionu.


Podle údajů portálu Platy.cz se průměrný plat prodavače letos zvýšil na 16 632. Například Kaufland loni uvedl, že na nejnižších pozicích garantuje nejpozději do dvou let od nástupu mzdu minimálně 21 tisíc korun hrubého měsíčně.

Albert za uplynulých 12 měsíců navýšil mzdy provozním zaměstnancům v prodejnách o 32,5 procenta. Naposledy v lednu o 19 procent. „Tyto kroky odráží situaci na trhu práce, nedostatek volných pracovních sil a tlak na růst mezd. Ten si vyžádá dodatečné investice do mzdových prostředků, které pro tento rok navyšujeme o více než půl miliardy korun,“ uvedl mluvčí Jiří Mareček.

V prosinci 2016 se přitom v Albertu vyhrotily spory o mzdy mezi vedením a zaměstnanci. Napjatou situaci řešil i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 

Podle údajů portálu Platy.cz tak nástupní plat pokladních v Lidlu bude po zvýšení vyšší než třeba průměrný plat učitelů. Vysokoškolský pedagog má hrubý měsíční plat 27 631, učitel na základní škole 24 940 korun. Méně berou i řidiči autobusu (24 464 korun) či zdravotní sestry (23 395 korun). Například plat lékaře je podle těchto údajů v průměru za měsíc 47 093.

Na další razantní zvýšení mezd v řetězci Lidl budou muset podle personalistů reagovat i jeho konkurenti. Pro řadu malých prodejen na venkově to ale bude znamenat velký problém – na další zvýšení platů zaměstnanců nemají peníze. 

Podle generálního ředitele personální agentury McROY Tomáše Surky se dá očekávat, že i další obchodníci budou navyšovat mzdy, aby zabránili odlivu svých zaměstnanců ke konkurenci, byť neočekává, že by bylo takto razantní. „Některé společnosti mohou tento nárůst promítnout také do cen, byť na trhu je velmi silné konkurenční prostředí. Velký problém to může znamenat spíše pro menší prodejny, které již nyní mají problém s tím, že si vyšší mzdy nemohou dovolit, a často proto tyto prodejny zejména na venkově končí a zavírají,“ dodal ředitel.

Podle Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) nyní činí průměrná mzda prodavaček 16 500 až 17 tisíc korun, což se ovšem liší řetězec od řetězce. „Jak budou na krok Lidlu reagovat ostatní řetězce, je otázka, neboť v minulém období už mzdy razantně navyšovaly. Pokud jde o zkrácené úvazky, za zásadní považuji, aby byly dobrovolné. V opačném případě snižují mzdy, což samozřejmě pozitivní není,“ řekla předsedkyně odborového svazu Renáta Burianová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 5 hhodinami

Babiš: Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 12 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
včera v 18:11

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
včera v 16:30

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...