Michel bruslí mezi bohatými a chudými zeměmi EU před summitem o rozpočtu

Předseda Evropské rady Charles Michel přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, o kterém se příští čtvrtek pokusí přesvědčit názorově rozdělené členské země na mimořádném summitu. Celkový objem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu (HND) se příliš neliší od dosavadního návrhu finského předsednictví, k němuž měla většina zemí zásadní výhrady. Podle několika činitelů EU počítá návrh s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožňuje větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.

Skupina chudších zemí východního a jižního křídla Unie včetně Česka před summitem požaduje, aby byla v rozpočtu na příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v kohezních fondech, které jsou určené na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014–2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Vstřícným krokem ke státům, které jsou příjemci peněz z fondů, má být přesun části prostředků od bohatších zemí k méně vyspělým a také větší pružnost v nakládání s fondy.

„Členské státy dostanou větší volnost v tom, jak přeskupovat prostředky mezi jednotlivými fondy,“ řekl v pátek novinářům vysoce postavený unijní činitel. Zatímco dosud mohly mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, nově to má být až desetina. O větší možnost přesunovat peníze ze sociálního fondu třeba na stavbu dálnic usilovalo například Česko.

Slevy pro čisté plátce

Některé země západní a severní Evropy opakují, že nejsou ochotny podpořit rozpočet vyšší než jedno procento HND. Argumentují tím, že britský odchod z EU zvedne příspěvky do rozpočtu nejvýrazněji čistým plátcům a požadují, aby byly i pro příští období zachovány dosavadní slevy z plateb.

Michelův návrh počítá s tím, že slevy v dosud nespecifikované výši pro země jako Nizozemsko, Švédsko či Dánsko v rozpočtu zůstanou, budou se však postupně snižovat.

„Je složité najít nějakou přesnou metodu, kterou to (výši slevy) vypočítat. Z historie víme, že je to spíše politická záležitost,“ naznačil zmíněný činitel, že takzvané rabaty budou jedním z hlavních vyjednávacích témat na summitu a jejich výše je zatím zcela otevřená.

Uklidnit čisté plátce a zaplnit mezeru přes 12 miliard eur ročně, což je výše do budoucna chybějícího britského příspěvku, chce Michel prostřednictvím příjmů z nově navrhované daně z plastů či zvýšeného objemu peněz získaného prodejem emisních povolenek. Unijní představitelé odhadují, že by tímto způsobem mělo do pokladny EU přitéct každý rok až 15 miliard eur.

Vláda práva

Návrh rozpočtu obsahuje i zmínku o tom, že čerpání unijních prostředků bude spojeno s dodržováním zásad právního státu. Tuto podmíněnost odmítá Polsko či Maďarsko, s nimiž vede Evropská komise řízení kvůli porušování hodnot EU. Michelův návrh předpokládá, že by o možných sankcích za porušování zmíněných zásad rozhodovaly členské země kvalifikovanou většinou, a Varšava s Budapeští by tak pro zablokování postihu potřebovaly další spojence.

Michelův padesátistránkový text budou v příštích dnech rozebírat zástupci členských zemí. Nad návrhem se pak sejdou příští čtvrtek, kdy budou muset pro úspěch jednání slevit ze svých současných pozic. Unijní činitelé očekávají, že vzhledem k Michelově vůli dosáhnout alespoň částečnou dohodu a dosavadní neústupnosti členských států se může summit protáhnout nejméně do pátku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 7 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 12 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 13 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
včera v 15:57

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.