HDP letos vzroste o 2,3 procenta, odhaduje ministerstvo financí

Nahrávám video

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.

Případné zavedení desetiprocentních cel na dovoz evropského zboží do USA by podle Stanjury zpomalilo růst české ekonomiky zhruba o půl procentního bodu. „Vzhledem k tomu, že Spojené státy nejsou pro Česko tou nejdůležitější exportní zemí, je potenciální dopad menší než pro Německo,“ řekl Stanjura. Česko nicméně přesto dopad případných amerických cel pocítí, a to právě kvůli svému navázání na Německo, upozornil. „Je na evropských politicích, abychom vyjednali férové podmínky se Spojenými státy,“ dodal.

Dalším rizikem pro hospodářský růst může být slabší než očekávaný ekonomický výkon Německa. Dopad by ale byl zhruba ve výši jedné desetiny procentního bodu. Německá vláda tento týden zhoršila výhled letošního hospodářského růstu na 0,3 procenta, když ještě v říjnu odhadovala 1,1 procenta, tedy více než trojnásobek. Tuzemské ministerstvo financí při přípravě predikce očekávalo růst německého HDP o 0,7 procenta.

Hospodářský růst v Česku letos podle resortu potáhne spotřeba domácností, která zrychlí svůj růst na 3,4 z loňských 1,8 procenta. Nahrávat by tomu měl růst reálných mezd zhruba o čtyři procenta a také snižování míry úspor, která zůstávala na zvýšené úrovni od pandemie covidu-19. Po loňské stagnaci také oživí investiční aktivita státu i soukromého sektoru, kde se promítne snížení úrokových sazeb. Ministerstvo odhaduje růst investic o 2,8 procenta. Negativně se naopak dle úřadu bude projevovat zahraniční obchod.

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové se ale Česko rozhodně nemá čím chlubit. „My bychom naopak měli dohánět tu stagnaci a absenci pocovidového růstu,“ uvedla Schillerová.

Trh práce zůstane podle resortu napjatý. Nezaměstnanost podle metodiky Českého statistického úřadu letos klesne na 2,5 procenta z loňských 2,6 procenta. Přesto, že některé podniky v Česku začaly v minulých měsících propouštět. „Samozřejmě nelze vyloučit propouštění v nějakém konkrétním segmentu, ale celkově za celou ekonomiku nezaměstnanost zůstane nízká,“ podotkl Stanjura. Upozornil zároveň na to, že podnikatelé dlouhodobě označují za hlavní brzdu svého podnikání nedostatek pracovní síly.

„Jsme spíše v demografické situaci, kdy nám více lidí odchází z trhu práce, než na něj přichází. A z těchto důvodů tlak na to, aby nezaměstnanost byla nízká, bude poměrně velký,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) poukázal na to, že jsou ohlášena další propouštění u větších podniků. „Takže se dá očekávat, že nezaměstnanost spíše naroste,“ podotkl.

V loňském roce byl podle resortu deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP

Deficit veřejných financí podle ministerstva loni dosáhl 2,8 procenta HDP. Poprvé od roku 2019 se tak dostal pod tři procenta HDP, což je jedno z kritérií pro zavedení společné evropské měny eura.

Dluh sektoru vládních institucí se loni podle resortu zvýšil o jeden procentní bod na 43,3 procenta HDP. Výše zadlužení je tak nižší, než ministerstvo předpokládalo ve své listopadové predikci. Vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky resortu David Prušvic to vysvětlil tím, že energetická společnost ČEZ v závěru loňského roku splatila půjčku, kterou jí stát poskytl v době energetické krize, takže si stát nemusel půjčovat další peníze.

Letos by měl tento dluh dál narůst na 44,3 procenta HDP. Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Klesl i strukturální schodek

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o ekonomický cyklus a mimořádné vlivy, loni podle  resortu klesl na 2,1 procenta HDP z 2,6 procenta v roce 2023. Letos ministerstvo očekává jeho další snížení o jednu desetinu procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 2 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 2 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánovčera v 21:22

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.