Ministerstvo průmyslu povolí teplárnám topit i jinak než plynem. Teplota zůstává neměnná, ujistil Síkela

Nahrávám video

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí situaci předcházení stavu nouze v teplárenství. Znamená to, že od 5. září budou moci teplárny používat bez rizika pokut jiné palivo než zemní plyn, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Vláda se také zabývala možností založit státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) neznamená předcházení stavu nouze v teplárenství, že by se již snížila teplota, na kterou se budovy vytápějí. S tím počítal původní návrh vyhlášky o pravidlech pro vytápění, zřejmě ale v meziresortním řízení vypadl předpoklad, že by se teplota omezila již při vyhlášení předcházení stavu nouze.

Podle premiéra Fialy jde zatím jen o to, že teplárny budou moci spalovat jiné palivo než zemní plyn, zač by jim jinak hrozily sankce, případně by byl předem nutný zdlouhavý povolovací proces. „Teplárny se mohou už nyní začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí,“ řekl Fiala. Síkela označil předcházení stavu nouze za „další krok, který nám umožní snížit spotřebu plynu během nadcházející topné sezony“.

Paliva, která nyní budou moci teplárny použít, nesplňují aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je nyní pro vládní politiky prioritou. „Opatření má také podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt,“ dodal premiér.

Výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek upozornil, že zákazníci tepláren přesto nemohou očekávat, že by cena tepla nestoupala. „Ale znamená to, že bude stoupat podstatně méně, než kdyby teplárny musely přejít na zemní plyn,“ prohlásil.

Firmy, které mají ztrátu kvůli drahým energiím, dostanou kompenzace

V souvislosti s vysokými cenami energií slíbil Síkela, že v září předloží vládě program kompenzací pro firmy ze zpracovatelského průmyslu. Náklady odhaduje na 25 až 28 miliard korun. Náhrady si budou moci podle něj nárokovat podniky, které prokážou, že mají kvůli cenám energií provozní ztrátu.

„Budeme kompenzovat až 30 procent způsobilých nákladů u normálních firem, až do 50 procent u energeticky náročných a do 70 procent způsobilých nákladů u zvláště energeticky náročných provozů,“ uvedl Síkela.

Zavést pomoc umožňuje dočasný krizový rámec, který Evropská komise představila na konci března. Síkela uvedl, že maximální výše podpory bude podle něj dva miliony eur (asi 49,1 milionu korun). 

Síkela chce využít takzvaný dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, který zveřejnila Evropská komise. Firmy zasažené protiruskými sankcemi a vysokými cenami energií mohou získat až desítky milionů korun prostřednictvím přímých dotací, daňových a platebních výhod nebo záruk či úvěrů. Zda a jak členské státy tu možnost využijí, závisí na jejich rozhodnutí.

Pro pomoc podle něj přišel ten správný čas, na její podobě spolupracuje se Svazem průmyslu a dopravy. Průmysl je podle Síkely ohledně cen energií zranitelný kvůli podcenění energetických úspor a účinnosti.

„Ekonomika spotřebuje na jednu korunu HDP dvakrát více energie, než je průměr v EU,“ řekl ministr. Hůře je na tom v celé Unii podle něho jen Bulharsko.

Síkela připravuje zavedení státního obchodníka s energiemi, podle opozice je pozdě

Vládě také předloží návrh na urychlené založení státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice. Jeho zavedení chce Síkelovo ministerstvo urychlit.

Síkelův předchůdce a místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček však nepovažuje zřízení státního obchodníka za krok odpovídající aktuální krizi. Stát by podle něj měl spíše stanovit maximální ceny energií. „Daleko lepší řešení v současné kritické situaci je zastropování. Obchodník mohl mít význam před pár měsíci,“ míní Havlíček.

Podle analytika Jiřího Tylečka je těžko představitelné, že by stát dokázal tímto způsobem získat energii levněji. „Anebo by musel stát cenu dotovat,“ poukázal.

Svaz: Pomoc už měla přijít

Podle Svazu průmyslu a dopravy ale pomoc s využitím krizového rámce měla už dávno fungovat. Ředitel sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek potvrdil spolupráci od zveřejnění opatření, upozornil však, že k uskutečnění záměru ministři nepřikročili.

„Na začátku léta například Francie či Německo již notifikovaly konkrétní programy, které jsme v podstatě v podobném znění chtěli i po české vládě,“ doplnil.

Čížek zároveň řekl, že meziroční nárůsty cen elektřiny a plynu ohrožují konkurenceschopnost českých firem, a pokud vláda nepřijme adekvátní opatření, je ohrožena i existence evropského a českého průmyslu.

K uplatnění dočasného krizového rámce dlouhodobě vyzývají i další profesní svazy. Kvůli vysokým cenám energií firmy podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků bojují o přežití. Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek tento týden uvedl, že stav, kdy ceny elektřiny jsou na desetinásobku loňského roku, nelze nazvat tržním prostředím, ale likvidací podnikání. Dodal, že stát přihlíží bez jasné a razantní reakce.

Podpora domácností

První místopředseda STAN Lukáš Vlček uvedl, že představa hnutí je, aby letos podpora pro domácnosti dosáhla zhruba 10 tisíc korun. „Máme-li hovořit o prostředcích, které se promítnou do letošního státního rozpočtu, který nepochybně bude muset projít určitou revizí,“ uvedl. Vláda musí podle Síkely doručovat pomoc co nejvíce adresně, současná podoba úsporného tarifu je ale plošná. Počet nízkopříjmových je ale podle něj vyšší.

Ministr zopakoval, že bude prosazovat společné evropské řešení cen energií. Zmínil zvýšení částky pro obchodníky na záruky nebo zřízení intervenčnímu fondu. Chce také hledat cestu, jak oddělit ceny plynu a elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...