Ministři financí zemí Evropské unie se ve čtvrtek večer dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. České ministerstvo financí ve čtvrtek informovalo o spuštění záchranného programu Pětadvacítka pro OSVČ zasažené v důsledku koronaviru. Žádosti je možno podávat už nyní. Návrh ve čtvrtek schválil Senát i prezident republiky Miloš Zeman.
Zatímco ministři financí EU se dohodli na bezpodmínečném využití záchranného fondu ESM, shody na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle ministrů rozhodnout lídři unijních zemí.
Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k „excelentní dohodě“, která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.
Podle šéfa euroskupiny Mária Centena budou moci země eurozóny čerpat z ESM úvěry až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Pokud využijí tyto peníze pro zdravotnictví nebo koronavirovou prevenci, nebudou muset splňovat žádné obvyklé podmínky pro využívání financí z tohoto fondu. Pro dlouhodobější oživení hospodářství však zcela nepodmíněné čerpání, které navrhovaly země jižního křídla eurozóny, možné nebude.
O peníze z programu Pětadvacítka mohou OSVČ žádat už nyní
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek informovala, že žádost o příspěvek je možno podávat už nyní. Ministerstvo také připravilo stránku s nejčastějšími dotazy a odpověďmi. Předpokládá, že první peníze by mohly začít chodit od pondělí 20. dubna.
Žádosti začala finanční správa přijímat ve čtvrtek. Formulář je dostupný na webu Finanční správy (www.financnisprava.cz). Předpokládá se, že v případě bezchybně vyplněné žádosti dostanou žadatelé peníze do tří až čtyř dnů. O příspěvek je možné požádat do konce června.
Kdo může o příspěvek žádat
Na částku v nominální výši 25 tisíc korun bude mít nárok OSVČ, která o ni požádá a prohlásí splnění několika základních požadavků. Jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (typicky živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně).
Vykonávaná činnost je činností hlavní, vykonávaná činnost může být i činností vedlejší, pokud OSVČ současně nevykonává zaměstnání. Žádající byl/byla aktivní ke dni 12. března 2020. Případně může jít také o OSVČ, jejíž činnost byla přerušena kdykoliv po 31. srpnu 2019 (sezonní podnikání).
Žadatel prohlásí, že nemohl tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou, a to v důsledku ohrožení zdraví souvisejícího s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády (a to zejména z některého z důvodů, jako je nutnost uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, karanténa OSVČ nebo jejího zaměstnance, péče o dítě, omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti). To, že splňuje tyto skutečnosti, doloží žadatel čestným prohlášením.
Obavy o cestovní ruch
Zaměstnavatelské a odborné asociace ve čtvrtek informovaly, že propad tržeb v cestovním ruchu od počátku krize do konce dubna, dokdy může zatím trvat nouzový stav, dosáhne 50 miliard korun. S připočtením služeb navázaných na toto odvětví budou ztráty činit přes 75 miliard. Vyplývá to z dat zaměstnavatelských a odborných asociací. Vyzývají proto vládu, aby se začala zabývat jejich návrhy na záchranu cestovního ruchu.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se podnikatelé potýkají s komplikovanými formuláři a zmatenou komunikací ze strany státu. Příliš složité jsou podle něj třeba žádosti v programu Antivirus. Vyřizování bezúročných půjček COVID zase považuje za zdlouhavé.
„Na vyhodnocení a odpověď od Českomoravské záruční a rozvojové banky se čeká dlouho, žadatelé jsou třeba i čtyři týdny bez odpovědi, nemají žádnou zpětnou vazbu. Přicházejí pouze standardizované e-maily o potvrzení přijetí žádosti, ale nemůžeme mluvit o žádné rychlé půjčce,“ uvedl Dlouhý.
Podle Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) je ale nutné u žádostí dodržovat požadavky EU a české legislativy. Vyhodnocování podle mluvčí banky Marie Lafantové navíc velmi zpomaluje, že v případě COVIDu I byla většina žádostí nekompletní nebo chybně podaná.
„Každému případu tak musíme věnovat nesrovnatelně více času. I přesto jsme schopní vyhodnotit 12krát více žádostí týdně než před vypuknutím krize,“ uvedla Lafantová. Tým banky je podle ní nyní posílen o 35 nových zaměstnanců a 50 pracovníků z ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest.
„Každopádně žádosti, u nichž bude možné úvěr poskytnout, plánujeme schválit v průběhu dubna,“ dodala mluvčí banky.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zdůraznil, že program COVID byl připraven za extrémně krátkou dobu. „My tam samozřejmě posilujeme lidi, to nám nemusí nikdo jaksi říkat,(…) má to ale kapacity objemové, má to kapacity samozřejmě prostorové,“ řekl. Neznamená to podle něj, že by se vyhodnocování nestíhalo. Z první vlny programu už byla vyplacena polovina a v příštím týdnu bude doplacena celá, uvedl dále Havlíček.
Podnikatelé také připomněli, že ČMZRB stíhá vyhodnotit asi sto žádostí v programu COVID I týdně. Tímto tempem by trvalo vyhodnocení žádostí jen v programu COVID I, kterých je přes 3200, déle než půl roku.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek upozornil, že program Antivirus nemůže skončit s tím, jak skončí krize. „Restaurace a hotely budou nabíhat pomalu, zejména hotely, vše je limitovano tím, kdy sem začnou proudit hosté z ciziny,“ poznamenal. Dodal také, že dokud se budou muset nosit roušky, bude těžké cokoliv konzumovat v restauracích.
Podle prezidenta Svaz obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy potřebují podnikatelé znát alespoň přibližné termíny, jak se co znova otevře. Jinak se může stát, že skončí, apeloval stejně jako Stárek na vládu.
Zavřené památky, hotely, restaurace
Zavřeno je v této chvíli 95 procent hotelů a dalších ubytovacích zařízení, nefunguje stejné procento lázeňských míst. V provozu nemohou být žádné prodejny cestovních kanceláří či informační centra. Návštěvníkům nejsou přístupné památkové objekty. Zavřeny jsou tři čtvrtiny restaurací, zbytek funguje v omezeném provozu „přes ulici“.
Dosavadní podpora státu v podobě bezúročných úvěrů či kompenzaci mezd je tak podle asociací nejasná, nedosáhnou na ni všichni podnikatelé. Asociace hotelů a restaurací, Fórum cestovního ruchu, Svaz léčebných lázní a Svaz obchodu a cestovního ruchu připravily proto záchranný plán, který vládě předložily na začátku minulého týdne.
Plán je rozdělen do tří částí, které zahrnují současný nouzový stav a dále období do dvou a do šesti měsíců po jeho konci. Cílem opatření je udržet co nejvíce firem v oboru a zabránit propouštění, následně podpora obnovy cestovního ruchu.
V odvětví je zaměstnáno na čtvrt milionu lidí a každý rok do veřejných rozpočtů odvádí více než 125 miliard korun. Cestovní ruch podle státní agentury CzechTourism tvoří tři procenta z hrubého domácího produktu České republiky.
Prodej aut v Číně se v březnu propadl o 41 procent, v dubnu by ale už mohlo být líp
Pandemii koronaviru pociťuje také výrazně automobilový průmysl. Prodej osobních automobilů v Číně se v březnu meziročně propadl o 40,8 procenta na 1,08 milionu vozů, jak vyplývá z aktuálních údajů Čínského svazu osobních automobilů (CPCA). Na vině byla opatření, která měla zabránit dalšímu šíření koronavirovu v zemi. Na druhou stranu už v dubnu by se podle odhadů tohoto sdružení mělo automobilů prodat výrazně více.
V únoru se prodej osobních aut na největším trhu světa kvůli koronaviru propadl dokonce o rekordních 80 procent. V těchto dnech už se ale výroba aut obnovuje a otevřela i většina čínských prodejců aut.
Jasné známky oživení vidí podle dnešního sdělení na svém nejdůležitějším trhu i koncern Volkswagen, jehož součástí je i mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. Všech 2000 prodejců kmenové značky VW už otevřelo a práce se obnovila ve 32 ze 33 továren, které podnik v Číně má.
„Je tady stále více známek oživení a existuje solidní pravděpodobnost, že by se čínský trh brzy na jaře mohl vrátit na úroveň loňského roku,“ řekl agentuře DPA šéf značky VW pro Čínu Stephan Wöllenstein.
Huyndai v Nošovicích obnoví 14. dubna výrobu
Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku v úterý 14. dubna po třítýdenní odstávce obnoví výrobu, potvrdil její mluvčí Pavel Barvík. Řekl, že zpočátku se bude vyrábět na dvě směny namísto obvyklých tří.
Výroba v Nošovicích byla kvůli pandemii nového typu koronaviru přerušena v sobotu 21. března a znovu se rozjede po velikonočních svátcích v úterý v 06:00.
Hyundai výrobu obnoví jako první velký producent osobních vozů v Česku. Mladoboleslavská Škoda Auto, kde se výroba zastavila 18. března, ve středu oznámila, že odstávku potřetí prodlouží, zatím do 27. dubna. Kolínská Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA), která výrobu přerušila ve stejný den jako Škoda, má v plánu produkci znovu rozjet 17. dubna.
„Z důvodu hladkého náběhu výroby začneme dvousměnným provozem se střídáním ranní a odpolední směny. Zaměstnanci, na které v jednotlivých týdnech vyjde noční směna, obdrží náhradu mzdy ve výši 70 procent průměrného výdělku,“ uvedl mluvčí automobilky Hyundai.
S rozjezdem samotné automobilky obnoví výrobu i její subdodavatelé. „Při rozjezdu výroby jde o dokonalé sladění a naplánování činností našich zaměstnanců a dodavatelů. Celkově se v Moravskoslezském kraji jedná zhruba o 12 tisíc lidí. Z toho je 3300 našich zaměstnanců a 8700 zaměstnanců pracujících pro naše přímé dodavatele v regionu,“ uvedl Barvík. Většina zaměstnanců automobilky pochází z regionu. Firma má v celé Evropě desítky dodavatelů, další jsou pak z Jižní Koreje.
V dodavatelském řetězci se většinou nevyrábí na sklad, ale „just in time“, tedy plynule v určeném čase podle požadavků zákazníka. Barvík řekl, že nyní se automobilka mimořádně díly částečné předzásobí. „Normálně to v systému just in time neděláme. Nyní je ale toto opatření v souvislosti s aktuální situací na hranicích pro naši jistotu nezbytné,“ řekl Barvík.
Továrna v Nošovicích je jediným výrobním závodem Hyundai v Evropské unii. Automobilka tam vyrábí typy Hyundai Tucson, několik verzí modelu Hyundai i30 a od března i první vůz na elektrický pohon Kona Electric. Slezská továrna produkuje 1500 aut denně, loni vyrobila 309 500 vozů.
Kabinet zařadil výrobce léčiv do režimu kritické infrastruktury
Vláda rozhodla o zařazení výrobců léčiv do režimu takzvané kritické infrastruktury. Na tiskové konferenci to po čtvrtečním jednání vlády řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj je zařazení výrobců léčiv do kritické infrastruktury na místě, protože jsou léčiva strategickou komoditou. Do budoucna bude muset stát podle ministra pracovat na tom, aby na svém území farmaceutické firmy udržel, a nebyl tak závislý na dovozu.
- Kritickou infrastrukturou jsou podle zákona podniky, u kterých by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva nebo zdraví osob. Jde například o energetické provozy nebo provozovatele ropovodů či plynovodů.
O zařazení výrobce léků do kritické infrastruktury vládu před několika dny požádala Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Důvodem podle ní je, aby v současné situaci nebyla přerušena výroba a byl zajištěn přístup lidí k lékům a léčbě, kterou potřebují. Podle ČAFF je nezbytné, aby se k lékům dostali bez jakýkoliv výpadků všichni pacienti, včetně těch, kteří je musí užívat dlouhodobě, bez ohledu na koronavirovou krizi.
Vláda obnovila NERV
Vláda ve čtvrtek obnovila činnost Národní ekonomické rady vlády (NERV). Bude mít 15 členů z akademické i podnikové sféry. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Hlavním úkolem rady má být vyhledávání možných problémů ve fungování ekonomiky nebo příprava doporučení při přípravě strategických hospodářských dokumentů vlády. Rada by také měla vyhodnotit přijatá opatření kvůli šíření koronaviru a navrhnout opatření související s přípravou státního rozpočtu na rok 2021.
Původně NERV představila vláda Mirka Topolánka (ODS) v lednu 2009 jako nezávislý poradní orgán kabinetu. Následně v září rada zveřejnila svoji závěrečnou zprávu.
Poté činnost rady obnovila vláda Petra Nečase (ODS) v srpnu 2010. Po pádu vlády byla činnost NERV v srpnu 2013 pozastavena. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) pak agendu rady začlenila v roce 2014 do obnovené Rady pro udržitelný rozvoj.
Kurzarbeit a nepřetržitý provoz: od května
Kurzarbeit pro firmy, které zůstaly v době omezení v nepřetržitém provozu, by se měl spustit 1. května. Na podobě se shodli zástupci ministerstev průmyslu a práce. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Jak by mohla podpora vypadat, nepřiblížil. Hospodářská komora i zaměstnavatelské svazy kritizovaly, že nynější kurzarbeitový program Antivirus nepamatuje na nepřetržité provozy.
„Jsme už domluveni na modelu (ministerstva), jak by to mohlo vypadat. Je tam celá řada věcí, které musíme dotáhnout s ohledem na kontrolu a tak dále. Co je podstatné, že jsme se shodli na spuštění od 1. května. Máme v tuto chvíli ještě několik dnů na to, abychom doladili koncept,“ uvedl Havlíček.
České dráhy začnou od úterý znovu prodávat jízdenky ve vlacích
České dráhy od příštího úterý opět začnou prodávat jízdenky ve vlaku, uvedl ve čtvrtek generální ředitel státního podniku Václav Nebeský. Průvodčí přestali ve vlacích prodávat jízdenky kvůli šíření koronaviru v polovině března. Dopravce vyzývá cestující, aby využívali bezhotovostní platby.
Zastavení prodeje jízdenek ve vlacích mělo zamezit kontaktům mezi cestujícími a vlakovým personálem. Pasažéři si měli jízdenku koupit předem na pokladně nebo elektronicky. Pokud však cestující jízdenku koupenou neměl, průvodčí ho vyzval k nákupu on-line přes e-shop. Opatření však umožňovalo i jízdy bez jízdenek, dopravce totiž nechával cestující dojet i bez jízdenky do jejich cílové stanice. Společnost se v posledních týdnech snažila zásobit personál ochrannými prostředky, včetně roušek, ochranných brýlí a rukavic. Zřejmě i proto znovu umožní prodej ve vlacích. Preferována však bude bezhotovostní platba.
O podporu v nezaměstnanosti požádalo v USA přes šest milionů lidí, Fed uvolní 2,3 bilionu dolarů
O podporu v nezaměstnanosti požádalo ve Spojených státech minulý týden asi 6,61 milionu lidí, oznámilo americké ministerstvo práce. Výsledek znamená mírné zlepšení proti předchozímu týdnu, je ale výrazně horší, než čekali analytici. Od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci více než 16 milionů lidí.
Počet žádostí v týdnu do 4. dubna je zhruba o 261 tisíc nižší než v týdnu předchozím. Analytici ale očekávali, že o podporu požádá maximálně 5,2 milionu lidí. Američané přicházejí o práci zejména proto, že řada firem je nucena kvůli omezujícím opatřením zavřít. Týká se to hlavně služeb, jako jsou restaurace, ale i některých výrobních závodů. Za poslední tři týdny tak přišel o práci jeden z deseti zaměstnanců, upozornila agentura AP. Za celý duben by mohlo o práci přijít více než 20 milionů Američanů a míra nezaměstnanosti stoupnout na 15 procent.
Koronavirová epidemie by podle odhadů měla snížit ekonomickou aktivitu v tomto čtvrtletí téměř o třetinu. Uzavření podniků, které nejsou považovány na nezbytné, nařídilo již 48 států USA. Fed už také oznámil, že uvolní 2,3 bilionu dolarů na podporu ekonomiky. Masivní objem peněz je určen na půjčky malým a středním podnikům a místní samosprávě.
Americké akcie uzavřely čtvrtek růstem. Posílily tak potřetí za čtyři dny. Index Dow Jones stoupl o 1,22 procenta, S&P o 1,45 % a Nasdaq o 0,77 procenta.
Paříž odhaduje záchranný balíček na 100 miliard eur
Francie kvůli koronaviru počítá s rekordním deficitem rozpočtu i dluhem veřejných financí. Výši záchranného balíčku pro hospodářství postižené dopady pandemie nyní Paříž odhaduje na 100 miliard eur (2,47 bilionu korun), což je více než čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl ve čtvrtek ministr financí Bruno Le Maire listu Les Échos.
Před měsícem francouzská vláda tytéž náklady odhadovala na 45 miliard eur. Suma se patrně ještě zvýší, protože do ní nejsou zahrnuty záchrany velkých společností, jako je letecká společnost Air France-KLM. „Tato čísla se mohou změnit, protože se rychle mění ekonomická situace i to, jak potřebují podniky pomoci. Naše společnosti zachráníme,“ řekl Le Maire.
Vláda druhou aktualizaci zákona o rozpočtu na letošní rok představí příští středu. Podle Le Maira tamní ekonomika letos zaznamená pokles o šest procent, což by bylo nejvíce od roku 1945.
