MMF zhoršil odhad růstu globální i české ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta. Předpověděl nyní také zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,9 procenta z loňských 3,5 procenta. V dubnu přitom odhadoval, že v letošním roce se tuzemský HDP zvýší o 2,3 procenta. V příštím roce má tempo růstu zpomalit na 1,5 procenta.

Od ledna je to už počtvrté, co měnový fond přistoupil ke zhoršení výhledu. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta, a výrazně se tak zotavila z poklesu o 3,1 procenta v roce 2020. Tehdy na ni dolehla pandemie nemoci covid-19.

Světová ekonomika se nadále potýká s velkými problémy, ke kterým přispívá invaze Ruska na Ukrajinu, krize životních nákladů způsobená přetrvávajícími a rozšiřujícími se inflačními tlaky a slabší výkon čínské ekonomiky. Téměř všude způsobí vážné problémy domácnostem rychle rostoucí ceny, zejména potravin a energií. Inflační tlaky se ukazují jako širší a trvalejší, než se předpokládalo. Očekává se, že letos celosvětová inflace dosáhne svého vrcholu 9,5 procenta a do roku 2024 se sníží na 4,1 procenta.

Zpomalení globální ekonomiky v roce 2023 bude mít podle MMF široký základ. Země představující zhruba třetinu globální ekonomiky jsou ohrožené v letošním nebo v příštím roce poklesem a výkon tří největších světových ekonomik – USA, Číny a eurozóny – bude slábnout.

USA, Čína a eurozóna

Ve Spojených státech má další zpřísňování měnové politiky a finančních podmínek zpomalit v příštím roce růst na jedno procento z letošních 1,6 procenta. Výhled na příští rok nechal MMF beze změny, prognóza na letošní rok je však horší o 0,7 procentního bodu, než čekal v červenci.

Pro Čínu MMF zhoršil prognózu růstu pro příští rok o 0,2 procentního bodu na 4,4 procenta kvůli oslabení realitního sektoru a pokračování pandemických omezení. Růst by však měl zrychlit z letošních očekávaných 3,2 procenta.

Zpomalení má být nejvýraznější v eurozóně, na kterou bude mít podle MMF negativní dopad pokračující energetická krize způsobená válkou. Růst HDP se zde podle odhadu příští rok sníží na 0,5 procenta, když v červenci fond očekával růst o 1,2 procenta. Pro letošní rok však MMF zlepšil výhled eurozóny o 0,5 procentního bodu na 3,1 procenta. 

Rizika zhoršení výhledu zůstávají vysoká, varoval měnový fond. Mimo jiné by se inflace mohla ukázat jako trvalejší, válka na Ukrajině by mohla eskalovat a prohloubit energetickou krizi nebo by na finančních trzích mohly vypuknout turbulence, které by investory přiměly k nákupům bezpečných aktiv a dále posílily dolar. Hrozí také špatné nastavení měnové, fiskální nebo finanční politiky.

Inflace má v Česku zpomalit na 8,6 procenta

MMF ve své zprávě upozornil hlavně na možné výpadky dodávek energií z Ruska, i když pravděpodobnost a rozsah možných výpadků je nyní menší, než čekal v červenci, díky rychlejšímu nahromadění zásob v EU. Nicméně varoval, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních možností čelit narušení dodávek.

Pro Česko MMF předpověděl zpomalení růstu ekonomiky v letošním roce na 1,9 procenta, v příštím roce pak na 1,5 procenta.

České ministerstvo financí v srpnu v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta. Pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. Česká národní banka čeká za letošní rok zvýšení HDP o 2,3 procenta.

Navzdory předpokládanému zpomalení hospodářského růstu počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. Příští rok měnový fond očekává další pokles, a to na 2,3 procenta.

Inflace v Česku má letos vyskočit na 16,3 procenta z loňských 3,8 procenta. V roce 2023 ale podle odhadu zpomalí na 8,6 procenta. V dubnu přitom MMF předpovídal, že tuzemská inflace se letos vyšplhá na devět procent a příští rok zpomalí na 2,3 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
před 1 mminutou

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.