Na intervence počátkem dubna padlo v přepočtu asi 133 milionů každou hodinu

Česká národní banka na počátku dubna – těsně před ukončením intervencí proti posilující koruně – na devizovém trhu vynaložila zhruba 18 miliard korun za nákup eur. Celkově tak od listopadu 2013 do 6. dubna 2017 vydala centrální banka na intervence více než dva biliony korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila.

Rekordní měsíční objem intervencí zaznamenala ČNB v březnu, kdy vynaložila zhruba 520 miliard korun za nákup eur. Důvodem byl tlak investorů s blížícím se očekávaným koncem intervencí i údaje o rostoucí inflaci.

Česká národní banka pak v dubnu stačila v rámci svého intervenčního režimu nakoupit devizy v objemu zhruba 17,6 miliardy korun. „Vzhledem k tomu, že intervenční režim ukončila po poledni 6. dubna, za každou hodinu tak v měsíci dubnu vydala na obranu kurzového závazku přibližně 133 milionů korun. To vypovídá o mohutném spekulativním tlaku, jehož síle nemohla dále odolávat a byla nucena režim ukončit,“ konstatuje hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Nahrávám video

Ačkoli tak objem devizových rezerv v držení ČNB ke konci května poprvé od března 2016 meziměsíčně klesl, stále se jejich výše pohybuje kolem úrovně 70 procent hrubého domácího produktu a patří k nejvyšším na světě. „Vyšší objem devizových rezerv v poměru k HDP vykazují například švýcarská nebo japonská centrální banka. Ty však mají ve své ‚gesci‘ měny – frank a jen – považované za světové ‚bezpečné přístavy‘. Něco takového o koruně rozhodně říci nelze,“ vysvětluje Kovanda.

„Mohutný spekulativní kapitál, který ČNB v prvním kvartále letošního roku ukvapeným prodloužením ‚tvrdého závazku‘ přilákala, nyní brání výraznějšímu posílení české měny, jež tak i dva měsíce po ukončení intervenčního režimu zůstává podhodnocená,“ dodává. To podle něho zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB přistoupí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb za téměř deset let, tedy od února 2008, už letos, možná již během třetího čtvrtletí.

Podle ČNB růst devizových rezerv nevadí

Režim devizových intervencí zahájila ČNB s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korunám za euro kvůli obavám z deflace. V současnosti se koruna obchoduje kolem 26,30.

ČNB dlouhodobě uvádí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku. ČNB k tomu dlouhodobě dodává, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu. Z výsledků hospodaření ČNB za loňský rok vyplývá, že v jejím rezervním fondu by měla banka mít i se ziskem 46,5 miliardy korun za loňský rok zhruba 60 miliard korun.

Během celé doby kurzového závazku skoupila ČNB eura za 2050 miliard korun.

Za celou dobu trvání kurzového závazku skoupila ČNB eura za 2050 miliard korun. Z toho více než polovinu (1150 miliard) během pouhých čtyř měsíců roku 2017. Devizové rezervy se především kvůli masivním intervencím nafoukly ze zhruba 900 miliard korun v říjnu 2013 (22 % HDP) na 3355 miliard v dubnu 2017 (71 % HDP).

Devizové intervence ČNB
Zdroj: ČTK/ČNB

Za aktuálním poklesem objemu rezerv centrální banky v korunovém vyjádření je podle ekonoma Komerční banky (KB) Marka Dřímala přecenění cizoměnových aktiv, které devizové rezervy tvoří, a to kvůli květnovému posílení koruny. „Česká měna totiž květen uzavřela proti euru na úrovni 26,35 koruny za euro, je tedy zhruba o 2,5 procenta silnější vůči hodnotě kurzového závazku,“ konstatuje Dřímal.

Podle odhadů analytiků KB politika slabé koruny české ekonomice pomohla. „Rychleji rostly exporty, zaměstnanost a mzdy, výrazně se snížil podíl nezaměstnaných. Otázkou však je, jestli bylo nutné prodloužení intervencí až do dubna 2017. ČNB ale raději volila opatrnou strategii, než aby riskovala, že dřívější konec intervencí přinese do ekonomiky šok,“ říká Dřímal.

Mezi náklady intervencí patří dražší dovozy pro spotřebitele i firmy, prostředí extrémně nízkých výnosů, které pomohlo k rychlému růstu cen nemovitostí, a také budoucí ztráty ČNB z přecenění devizových rezerv.

Příliv spekulativního kapitálu zároveň kurz koruny nadále ovlivňuje. „Pro posílení české měny je nutné, aby na trh přišli noví investoři, a to například díky očekávanému zvyšování sazeb ČNB. Předpokládáme, že k němu dojde na konci letošního roku,“ uvádí Dřímal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pokud by však na světových trzích nastal nějaký problém typu růstu nervozity, zpomalení nějaké významné ekonomiky, šance na růst sazeb ČNB by klesly a část zahraničních investorů by se z českého trhu mohla stáhnout. „To by se zřejmě projevilo i ve výraznějším oslabení koruny, klidně zpět nad úroveň 27 korun za euro,“ dodává Dřímal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 16 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 17 hhodinami

VideoČervený a Hladík se v Událostech, komentářích přeli o podobě Nové zelené úsporám

Stát obnoví podporu domácností, které chtějí přestavbou snížit spotřebu energií. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) představil upravenou podobu programu Nová zelená úsporám – ten místo dotací nabídne především bezúročné úvěry. „Když jsme přišli na úřad, zjistili jsme, že to, jak to zastavil 10. listopadu 2025 ještě tehdejší ministr životního prostředí pan (Petr) Hladík (KDU-ČSL), tak tam nejsou žádné peníze. Bohužel modernizační fond byl přečerpán o deset miliard,“ prohlásil Červený v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Exministr Hladík se proti tvrzením ohradil a podotkl, že občany zajímá, jak jim vláda pomůže. „Nová česká vláda jim říká – my vám pomáhat nebudeme, my pomůžeme bohatým zahraničním bankám. Místo toho, abychom pomohli lidem a dali jsme jim dotace, tak peníze posuneme směrem k bankám,“ uvedl Hladík.
29. 5. 2026

Pozastavení dotací kvůli Babišově možnému střetu zájmů se týká i zemědělství

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Komise udělila Temu miliardovou pokutu

Evropská komise ve čtvrtek uložila čínské společnosti Temu pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Důkazy, které má komise k dispozici, naznačují, že spotřebitelé v EU se na platformě Temu s velkou pravděpodobností setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Společnost reagovala, že považuje pokutu za nepřiměřenou. Rozhodnutí EK však uvítal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza, dle nějž by měly proti Temu zakročit i české úřady.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Na obnovu domu bude možné získat bezúročnou půjčku až dva miliony korun, řekl Červený

Na komplexní renovaci rodinného domu z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) si bude možné bezúročně půjčit až dva miliony korun. U bytových domů bude podpora činit až 750 tisíc korun na jeden byt a nízkopříjmové domácnosti budou moci v programu NZÚ Light získat přímou dotaci až 400 tisíc korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Příjem žádostí začne 25. června 2026. Program by měl být zajištěn do roku 2029.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace Agrofertu, zjistil Deník N

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.
27. 5. 2026Aktualizováno27. 5. 2026
Načítání...