Návratnost koupě sítě Robin Oil by mohla být osm a půl roku, tvrdí šéf Čepra

Nahrávám video

Fixní část ceny, kterou zaplatil státní podnik Čepro za koupi sítě Robin Oil, činila 2,4 miliardy korun. Další tvořily peníze a provozní kapitál firmy. Kupní cenu společnosti Robin Oil potvrdily dva nezávislé posudky, uvedl předseda představenstva Čepra Jan Duspěva. Výslednou cenu však s odkazem na závazek o mlčenlivosti neuvedl. Její návratnost očekává zhruba za osm a půl roku. Stát kvůli akvizici odpustil Čepru vyplacení dividendy ze zisku za rok 2022, který činil 1,6 miliardy korun. Deník e15 s odkazem na dva na sobě nezávislé zdroje v minulých dnech napsal, že cena transakce činila 4,5 miliardy korun.

Konkurenční síť Robin Oil koupil podnik Čepro od podnikatele Jiřího Zoubka, celkem tak získal 75 benzinových pump. Zařadí je do své sítě EuroOil, která tak bude nově mít 285 stanic, což ji početně zařadí na třetí místo v rámci Česka.

Jednání o transakci inicioval podle Čepra vlastník sítě Robin Oil Zoubek. Státní podnik si od akvizice podle Duspěvy slibuje budoucí ekonomický profit, což by měl být i hlavní cíl transakce. S její návratností podnik počítá sice do deseti a půl roku, při započtení některých synergických efektů spojení společností by se doba mohla o dva roky zkrátit.

Čepro bude transakci podle Duspěvy financovat z více zdrojů. Část podnik uhradí z vlastních zdrojů, další z nerozděleného zisku kupované firmy a také z úvěru. Vedení Čepra se navíc dohodlo kvůli nákupu se státem na odpuštění dividendy ze zisku roku 2022, který činil 1,6 miliardy korun. Stát si přitom dividendu vybírá zpravidla každoročně. Duspěva tvrdí, že by bez toho byly náklady na případný další úvěr vyšší. Stát si zřejmě zisk z nevybrané dividendy vybere v příštích letech.

Mluvčí ministerstva financí Pavla Vodstrčilová upřesnila, že za posledních deset odvedlo Čepro na dividendách státu dvanáct miliard korun. „Pokud se bude tato společnost úspěšně rozvíjet a navyšovat zisk, bude v čase platit také vyšší dividendy,“ doplnila s tím, že nákup je výhodný jak pro stát, tak pro firmu vlastněnou resortem financí.

S výhodností nákupů souhlasí i část opozice. První místopředseda hnutí ANO a někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček říká, že se jedná o přibližně desetiletou návratnost. „Z finančního úhlu pohledu je to naprosto běžná věc a nevidím tam žádné riziko,“ dodal.

Za loňský rok ovšem bude zisk podle odhadů společnosti možná až o polovinu nižší. Šéf Čepra má zato, že se na loňském hospodaření projevily komplikace spojené s ruskou invazí na Ukrajině. Přesná čísla ještě podnik ale neuvedl.

Není zřejmé, co vše si Čepro koupilo, tvrdí šéf nezávislých petrolejářů

Podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka je složité obchod hodnotit, protože není zřejmé, co vše si Čepro koupilo. Tedy zda jde jen o čerpací stanice, nebo i další pozemky u nich, které by podnik mohl dál zužitkovat. V případě, že by se ovšem odhlédlo od hodnocení ceny, dává koupě z obchodního hlediska pro tržní společnost smysl, tvrdí.

Z pohledu státu ale ne, protože ten pumpy nepotřebuje, pokračoval. Indráček také nevěří v návratnost za deklarovaných zhruba 8,5 roku, podle něj bude o něco delší. Upozornil zejména na postupný přechod na elektromobilitu a pokles spotřeby pohonných hmot. Pochybnosti má také o využití stanic Robin Oil pro dobíjecí infrastrukturu. Ta totiž podle Indráčka dává u současných pump smysl hlavně u dálnic, u nichž má tato značka pouze jednotky stanic.

Portfolio manažer společnosti Amundi Asset Management Petr Zajíc připojil, že očekává kontrolu ze strany akcionáře – tedy resortu financí. „Já si nemyslím, že v zájmu ministerstva financí nebo cílem ministerstva je podnikat v nějakém maloobchodním prodeji,“ komentoval. Transakce je prý logická z pohledu společnosti Čepro, která jako management každé akciové společnosti má cíl maximalizovat zisk.

Čepro prý neplánuje, že by u sítě Robin Oil provedlo takzvaný rebranding, tedy převedení značky pod EuroOil. Ve hře je podle Duspěvy spíše přeměna tváře celé obchodní značky.

Obě firmy patří mezi sedm největších vlastníků čerpacích stanic v tuzemsku, ani po spojení ale jejich podíl na trhu nedosáhne patnácti procent. Největším provozovatelem čerpacích stanic je se 436 pumpami síť Orlen Benzina, která patří do polské skupiny PKN Orlen. Celkem 303 stanic má na druhém místě maďarský MOL. Za třetím EuroOil následují s více než stovkou stanic britsko-nizozemský Shell (181 stanic) a rakouský OMV (138 stanic).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 13 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
3. 8. 2026

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
3. 8. 2026

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
3. 8. 2026

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
3. 8. 2026

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.