Nemocnice dostanou od státu dvě miliardy na modernizaci. Ředitelé upozorňují, že je to málo

Nahrávám video

Více než dvě miliardy korun plánuje letos ministerstvo zdravotnictví vydat na opravy státních nemocnic. Loni byla částka čtvrtinová. Podle ředitelů zdravotnických zařízení nejsou investice dostatečné a některá oddělení chátrají.

Skelet plicní kliniky Thomayerovy nemocnice je z roku 1928. Podle náměstka pro ekonomiku, techniku a provoz nemocnice Jana Halíře budova procházela pouze menšími opravami, přesto se konstrukce nachází ve velmi dobré kondici. Zbytek nemocnice je na tom ale špatně. Proto vedení zařízení rozhodlo, že jediné místo v Česku, kde se léčí nejvážnější formy tuberkulózy, kompletně zrekonstruuje zhruba za tři sta milionů.

Postupnou modernizací prochází i další části areálu, ať už jde o zateplení, nebo úspornější svítidla. Na některé objekty se ale nedostane, protože zatím nejsou peníze. „Prostředky, které jsou vkládány do oprav těchto nemovitostí, by měly být daleko větší,“ dodal Halíř. 

Fakultní nemocnice mohou opravy financovat buď z vlastních úspor, ty ale obvykle nejsou velké, nebo spoléhat na unijní fondy a státní rozpočet. Loni z něj dostaly na modernizaci zhruba půl miliardy, tedy míň než v předchozích letech. Letos by to měly být dvě miliardy.

Opravy a modernizace nemocnic
Zdroj: MZ ČR

Taková částka by ale nestačila ani na renovaci bloku v největší české nemocnici v pražském Motole. Jsou v něm laboratoře a taky dětská transplantační jednotka, která je jediná svého druhu v Česku. „Už jsme na hraně. Bohužel náklady se dneska pohybují ve výši 2 až 2,5 miliardy, a to jsou náklady, které si státní rozpočet nemůže dovolit,“ podotkl ředitel FN v Motole Miloslav Ludvík. 

Fakultní nemocnice si nemohou půjčit

Na rozdíl od krajských zařízení, které jsou často akciovými společnostmi, patří fakultní nemocnice státu, a proto si bez jeho souhlasu na rekonstrukce nemohou samy půjčit. „Umím si představit, že by se investice dejme tomu dvou miliard do Motola splácela třeba patnáct let, z toho 700 milionů by splatila nemocnice a miliarda tři sta by šlo ze státního,“ doplnil Ludvík. 

„Myslím si, že akciová společnost je vhodnější forma pro nemocnici. Máme nějaké odpisy a investujeme prostředky zpátky do nemocnice, nemáme potřebu je šetřit z hlediska hospodářského výsledku,“ sdělil předseda Asociace českých a moravských nemocnic a také ředitel Nemocnice Prachatice Michal Čarvaš.

Státní nemocnice zase mají snazší přístup k některým ministerským programům, podle šéfa resortu by se proto dotační systém měl narovnat. „Aby nebyly omezené na typ nemocnice. Je mi jedno, kdo ji zřizuje, ale musí mít kvalitní péči. Jestli je státní, krajská, městská, je jedno,“ prohlásil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Počítá také s většími investicemi z evropských fondů. Vyjednat chce letos třeba tři miliardy na modernizaci geriatrických oddělení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 8 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.