Osobních bankrotů je méně. Může za to malá informovanost i pandemie

Osobních bankrotů výrazně ubylo. Zatímco v druhém pololetí roku 2019 jich bylo skoro 22 tisíc, za šest měsíců letošního roku se čísla dostala jen k necelým 11 tisícům. ČT to potvrdil Institut prevence a řešení předlužení. Podle oslovených odborníků za to může pandemie, ale i to, že lidé o možnostech oddlužení moc nevědí. A to i přesto, že v červnu 2019 začala platit nová, výhodnější opatření v oddlužení. Podle dat Institutu prevence a řešení předlužení je v osobním bankrotu aktuálně přibližně 110 tisíc lidí.

Od června roku 2019, kdy vstoupila v účinnost oddlužovací novela insolvenčního zákona, počet lidí v oddlužení klesá. A právě v době pandemie se čísla ještě výrazněji snížila. V červenci 2021 přišlo podle Institutu prevence a řešení předlužení na soudy skoro patnáct set žádostí, v roce 2019 to byly přitom necelé čtyři tisíce.

Podle odborníků je důvodem převážně to, že se během pandemie lidé nemohli scházet, zdržovali se převážně doma a nevyhledávali pro řešení svých problémů s dluhy pomoc. „Nižší množství oddlužení dáváme do souvislosti s koronou, kdy byla jakákoli komunikace obtížnější,“ sdělil daňový analytik Člověka v tísni David Borges.

„V současné době není plně překonána koronavirová pandemie, která brzdí poskytování služeb v oblasti oddlužení,“ doplnil vliv koronaviru i mluvčí ministerstva spravedlnosti Michal Pleskot.

Pandemie naopak podle ředitele Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla nemusí být jedinou příčinou. „Mezi nejdůležitější důvody nižšího zájmu o vstup do oddlužení patří nedostatečná osvěta o existenci institutu oddlužení a o podmínkách vstupu. Lidé zkrátka o této možnosti nevědí, nebo mají špatné či staré informace. Vlastně ani mnohdy neví, že splňují podmínky. Rozhodně by jim to mohlo pomoct, nemuselo by tak zůstávat tolik lidí s nesplatitelnými dluhy.“

Některá nová pravidla brání vstupu do osobního bankrotu

Nepomohly ani legislativní změny. V červenci 2021 schválila Poslanecká sněmovna novely občanského soudního a exekučního řádu. Ty zavedly nová pravidla pro dlužníky, která jsou pro ně výhodnější. Pokud ale osoba využije některou z přijatých novinek, nemůže být zároveň v oddlužení. Podle ministerstva spravedlnosti je i to důvodem, proč aktuální počet lidí v osobních bankrotech stagnuje.

Jedním z přijatých opatření pro dlužníky je například milostivé léto, v rámci kterého se osoba může zbavit dluhů vůči státním úřadům. Bude jim stačit zaplatit původní dlužnou částku spolu s poplatkem 750 korun na zastavení exekuce. Odpustí se jim tak například úroky z prodlení, smluvní pokuty a podobně.

„Dalším důvodem nízkého počtu lidí v oddlužení může být i start milostivého léta, což je záležitost týkající se exekucí. Díky tomu bude část exekucí za veřejnými institucemi doplacena a pro spoustu lidí to je zajímavá příležitost. Zároveň platí, že ji není možné využít, pokud je člověk v oddlužení. My proto našim klientům říkáme, ať počkají se vstupem do oddlužení, ať se nejprve podíváme na to, jaké exekuce mají a jestli se nedá využít možnost toho splacení v rámci Milostivého léta,“ doplnil Borges.

Důvodem nízkého počtu do oddlužení je i jeho dlouhá doba trvání

Podle Institutu prevence a řešení předlužení může být pro mnoho lidí odrazující i pětiletá doba trvání oddlužení. Během pěti let tak musí dlužník podle právních předpisů platit alespoň minimální částku, která je stanovená na 2178 korun. „V některých případech může vstup do osobního bankrotu ovlivnit i vyšší srážka v oddlužení než v exekuci, což je v souvislosti s jeho pětiletou délkou pro řadu lidí nepřekročitelný mantinel. Jinými slovy, lidem by nezbylo dost peněz na živobytí, a tak upřednostní současnou situaci před budoucí nejistou možností oddlužení. Pro vstup do něj hrají roli i stále existující bariéry, například minimální splátka, což je zejména u seniorů či samoživitelek velmi významný faktor,“ uvedl ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

David Borges z Člověka v tísni se ale domnívá, že nárůstu počtu osobních bankrotů pomůže přijetí směrnice Evropské unie, která by dobu oddlužení zkrátila na tři roky, a to jak pro podnikatele, tak i spotřebitele. „Pro řadu lidí je pětiletý horizont hrozně moc. Určitě by to tomu pomohlo. Zároveň se diskutuje i o dalším zmírnění některých pravidel, takže se dá očekávat nárůst vstupu do oddlužení,“ potvrdil.

Ministerstvo spravedlnosti podle mluvčího Michala Pleskota připravilo návrh novely insolvenčního zákona podle směrnice Evropské unie už v listopadu minulého roku. „Základním východiskem návrhu je nabídnout poctivým dlužníkům stejný režim osvobození od dluhů, a to nezávisle na povaze výdělečné činnosti nebo způsobu obživy,“ sdělil Pleskot.

Do osobního bankrotu může osoba vstoupit za splnění zákonných podmínek. Jednou z nich je například nutnost mít dluhy u dvou a více věřitelů, které musí být minimálně 30 dní po splatnosti. Pokud někdo chce vstoupit do oddlužení, musí podat insolvenční návrh, který schválí soud. S insolvenčním návrhem mohou lidem pomoct advokáti, notáři nebo neziskové organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 37 mminutami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 15 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 21 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 22 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.