Počet světových multimilionářů by mohl během pěti let vzrůst na skoro čtyři tisíce

Podle údajů realitní společnosti Knight Frank by počet multimilionářů ve světě mohl do roku 2031 vzrůst na téměř čtyři tisíce, protože superbohatí hromadí majetek stále rychlejším tempem.

Podle analýzy realitní společnosti Knight Frank je v současnosti na světě 3110 multimilionářů, tedy lidí s majetkem přesahujícím sto milionů dolarů (zhruba 2,1 miliardy korun). Tento počet by měl během příštích pěti let vzrůst o 25 procent na celkových 3915 osob.

Počet lidí s čistým jměním nejméně třicet milionů dolarů (zhruba 660 milionů korun) po celém světě podle společnosti Knight Frank vzrostl ze 162 191 v roce 2021 na současných 716 626, tedy o více než tři sta procent.

Šéf výzkumu trhu s nemovitostmi Liam Bailey pro britský deník The Guardian uvedl, že za výrazným růstem majetku miliardářů a milionářů stojí zisky z technologického sektoru, především z umělé inteligence (AI).

„Možnosti rozšiřování podnikání nikdy nebyly větší,“ dodal s tím, že „i proto je dnes snazší rychle nashromáždit velký majetek, a to zejména díky technologiím a AI“.

Podle průzkumu má nejrychleji přibývat miliardářů v Saúdské Arábii, bohaté na ropu. Jejich počet by tam měl vzrůst z 23 v roce 2026 na odhadovaných 65 v roce 2031. Více než dvojnásobně má ve stejném období vzrůst i počet multimilionářů v Polsku, z 13 na 29. Ve Švédsku se očekává růst o 81 procent, z 32 na 58.

Děje se tak v době, kdy se rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli světa dále prohlubují. Loňská Zpráva o světové nerovnosti ukázala, že méně než 60 tisíc lidí, tedy 0,001 procenta světové populace, ovládá třikrát větší majetek než celá nejchudší polovina lidstva.

Stále častěji se ozývají hlasy, aby světoví lídři zvýšili daně pro superbohaté, a to kvůli obavám, že si nejbohatší členové společnosti kupují i politický vliv.

Organizace Oxfam upozornila, že loni přibylo rekordní množství multimilionářů, čímž jejich celkový počet poprvé překročil tři tisíce. Podle organizace disponují multimilionáři souhrnným majetkem ve výši 18,3 bilionu dolarů (zhruba 380 bilionů korun).

Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes je nejbohatším člověkem na světě šéf Tesly Elon Musk, jehož majetek se odhaduje na 785,5 miliardy dolarů (16,3 bilionu korun). Druhým nejbohatším člověkem je spoluzakladatel Googlu Larry Page s 272,5 miliardy dolarů (zhruba 5,6 bilionu korun), za ním je pak v žebříčku zakladatel Amazonu Jeff Bezos s bohatstvím 259 miliard dolarů (přibližně 5,4 bilionu korun).

Podle žebříčku bohatých listu The Sunday Times je nejbohatší rodinou v Británii rodina Hindujaových s majetkem 35 miliard liber (zhruba jeden bilion korun). Gopichand Hinduja, miliardář a hlava rodiny s podnikatelskými zájmy v ropném průmyslu, bankovnictví a nemovitostech, zemřel loni ve věku 85 let.

Ve Spojeném království v roce 2025 žilo podle žebříčku deníku celkem 156 multimilionářů, tedy o devět méně než o rok dříve. Jde o nejvýraznější pokles za 37 let existence seznamu. V posledním roce se zároveň objevilo více zpráv o odchodu superbohatých z Británie. Řada finančních poradců tento trend dává do souvislosti se zrušením režimu pro osoby bez daňového domicilu ve Spojeném království.

Bailey dodal, že politická nestabilita, daňové reformy a přísnější regulace vedou superbohaté k přesunu do menšího množství měst, která jim nabízejí „příležitosti a předvídatelnost“.

Rory Penn ze společnosti Knight Frank uvedl, že k růstu bohatství dochází ve stále složitějším globálním ekonomickém prostředí. „Velmi bohatí lidé jsou stále mobilnější, ale seznam trhů, kde se cítí opravdu dobře, když investují nebo zakládají své rodiny, se zúžil,“ zdůraznil.

Podle společnosti Knight Frank žije v Severní Americe necelá třetina světové populace multimilionářů. Její prognózy však naznačují, že do roku 2031 region předstihne oblast Asie a Tichomoří. Do té doby by měli miliardáři z tohoto regionu tvořit 37,5 procenta celkového počtu, zatímco v Severní Americe 27,8 procenta.

Cristina Sambadová, RTP, 23/04/2026 11:13 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 43 mminutami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 1 hhodinou

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 15 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.