Povinné české potraviny čeká další kolo. Poslanci chtějí sporný návrh ještě zpřesňovat

Nahrávám video

Ze třetího čtení zpět do druhého vrátila ve středu sněmovna návrh na zavedení povinného minimálního podílu českých potravin v obchodech. Vrácení žádal sněmovní zemědělský výbor, aby bylo opět možné načíst pozměňovací návrhy. Ty by měly normu, která vzbudila velký a nejednoznačný ohlas, dál zpřesnit.

Pozměňovací návrh zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech předložila skupina dvou desítek poslanců ze všech politických stran. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.

Návrh na minimální podíl kritizovaly Hospodářská komora i Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle nich by norma byla v rozporu s evropským právem a vedla by ke zdražování a snižování kvality zboží.

Toman: O všem dnes rozhodují obchodní řetězce

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) s vrácením do druhého čtení souhlasil. „Já nevidím důvod, aby se sem vozila jablka z Jižní Ameriky v sezoně. Nevidím důvod, abychom dováželi hrušky,“ řekl. „Všichni, kteří proti tomu vystupují, jsou zastánci obchodních řetězců,“ hájil povinný podíl. „Zákazník nerozhoduje o ničem, rozhoduje řetězec,“ shrnul.

Zpravodaj k předloze Pavel Kováčik (KSČM) řekl, že český zemědělec je ohrožený druh, který si zasluhuje ochranu přinejmenším takovou, jakou mají zemědělci v ostatních evropských státech. Argumenty vyššími cenami a menší nabídkou v Událostech, komentářích označil za demagogický.

Naproti tomu podle bývalého ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) představuje poslanecký návrh cestu, jak podpořit velké výrobce. Pokud se omezí dovozy, zvýší se ceny a zákazník to zaplatí, argumentoval. S tím souhlasí Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž zákon pomůže agrobaronům. Podpora tuzemských výrobců má smysl, ale musí si ji vynutit zákazníci, míní poslanec. „Ten, kdo rozhoduje o tom, co v pultech najde, je zákazník svými každodenními nákupy,“ doplňuje místopředseda STAN Jan Farský.

Spory ve sněmovně

Další bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil, že návrh má nedokonalosti, a je podle něj třeba hledat lepší cestu. Poznamenal, že problém se netýká exotického ovoce, když ale vidí hovězí maso dovezené z Jižní Ameriky, pokládá to za problém.

S vrácením do druhého čtení nesouhlasilo hnutí SPD. Předseda jeho klubu Radim Fiala prohlásil, že pokud sněmovna „zaparkuje“ návrh ve druhém čtení, bude SPD s tímto návrhem přicházet opakovaně. Další diskusi o povinném podílu naproti tomu podpořili Piráti. Povinný podíl českých potravin kritizuje i opoziční TOP 09. 

Zastáncem a spolupředkladatelem návrhu na podíl tuzemských potravin je i Václav Klaus mladší (Trikolóra, původně ODS). Tím si vysloužil výtku svého bývalého spolustraníka Bendla, který řekl, že kdyby to na vlastní uši neslyšel, neuvěřil by, že Klaus obhajuje protekcionismus. Klaus označil Bendlova slova za trapný útok a za důkaz, že ODS nemá zemědělský program.

Poslanecký návrh je součástí projednávané vládní novely, která především řeší takzvanou dvojí kvalitu potravin. Vláda chce zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Výbor už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.

Návrh novely dále zmírňuje přísnost definice české potraviny. „Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat,“ stojí v důvodové zprávě.

„Když se podíváme na soběstačnost v základních komoditách, tak samozřejmě zjistíte, že třeba v mléce, v hovězím mase anebo třeba v obilovinách jsme výrazně za hranicí té soběstačnosti. Nicméně pokud se budeme bavit o zpracovaných produktech, konkrétních potravinách, tak například u mléčných výrobků bohužel vyvážíme třeba třetinu syrového mléka za hranice a sem se dováží zpracované výrobky s přidanou hodnotou,“ tajemník Agrární komory Jan Doležal.

Podle předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka (ANO) by mohl návrh druhým čtením projít ještě do prázdnin, třetím pak na podzim - tak aby v pozměněné podobě začal platit od ledna. Ministerstvo zemědělství ale má ještě o notifikacích jednat s Evropskou komisí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 14 hhodinami

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 19 hhodinami

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 20 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.