Koaliční rada se ve středu shodla, že by důchody měly nad rámec zákonné valorizace stoupnout o tři sta korun. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v pořadu Události, komentáře podotkla, že prioritou by v této chvíli mělo být především snížení deficitu rozpočtu. Pode předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudové chybí především plán, kde se vezme dodatečných až deset miliard, které budou potřeba. Kabinet by se měl návrhem zabývat v pondělí.
„Já bych proti tomuto nesystémovému navýšení důchodů nic nenamítala v momentu, kdy by současně s tímto návrhem ministryně financí předložila plán, kde vezme zhruba sedm až deset miliard na financování tohoto dodatečného zvýšení. Anebo kdyby předložila plán na to, které výdaje státního rozpočtu škrtne,“ uvedla Nerudová.
Ministryně sice oznámila, že hodlá navýšení důchodů sanovat zavedením digitální daně ve výši sedmi procent, nicméně to předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody pokládá za pouhou fikci. „Protože ty státy Evropské unie, které digitální daň zavedly, tak ji zavedly ve výši zhruba tří až pěti procent. Nikdo ji nemá sedm procent,“ vysvětlila. Dodala, že navíc z výpočtů vyplývá, že zavedení daně ve výši sedmi procent znamená daňový výběr ve výši 1,5 až dvě miliardy. Z toho plyne, že ani to nepokryje celkový dodatečný náklad.
„Je potřeba se zamyslet nad tím, jak je možné, že paní ministryně už v dubnu avizovala, že bude muset stopnout pomoc podnikatelům, protože nemá peníze v rozpočtu, a najednou v něm dodatečně nalezne sedm až deset miliard pro naprosto nesystémové zvýšení důchodů těsně před volbami. Takže já si kladu otázku, jak je možné, že na některé výdaje peníze v rozpočtu jsou a na jiné nejsou,“ dodala.
Zamrazilová podotkla, že si klade ještě jinou otázku – k čemu je vlastně celé valorizační schéma. „Po několik let tady vlastně to schéma dodrženo nebylo, takže spíš vidím relevantní diskuzi ohledně toho, proč tady vůbec existuje, když se soustavně prolamuje,“ podotkla s tím, zda tedy nenastal čas k jeho změně. Peníze by měly podle ní především teď směřovat na snížení deficitu, který příští rok zřejmě zamíří k 350 až 400 miliardám korun, protože důchody by stouply o poměrně výraznou částku, i kdyby bylo valorizační schéma dodrženo.
„Aby tady nevznikla nějaká mylná představa, že by důchody nerostly. Ony by stejně rostly minimálně třemi procenty, což by bylo kolem 450 korun, takže i tak by jejich kupní síla byla udržena v relaci ke mzdě,“ zdůraznila.
Důchodovou reformu zbrzdil koronavirus
Roky připravovanou důchodovou reformu přibrzdil v posledních měsících podle Nerudové také covid. Kvůli němu se například komise nemohla scházet osobně. „Tvorba důchodové reformy je poměrně citlivá záležitost a řešit ji přes Teams se 45 lidmi bylo opravdu neúnosné,“ vysvětlila.
Přesto se podle ní ukazuje, že dosavadní konsenzus, který byl dosažen v komisi, představuje základy, na kterých lze stavět. „Protože podívám-li se do volebních programů v podstatě všech stran, které ho již zveřejnily, tak na závěrech z komise skutečně staví svoje nové návrhy na důchodovou reformu,“ uvedla. Z toho důvodu se domnívá, že by se dala i před volbami v tomto ohledu nalézt shoda. „A vést volební kampaň o tom vybavení penzijního domu,“ doplnila.
Zdůraznila však, že vzhledem k vysokým deficitům státního rozpočtu musí ale tato reforma jít ruku v ruce s daňovou reformou a s úpravami státního rozpočtu.
„Považuji v podstatě za nemorální, aby jakákoliv další vláda hovořila o zvyšování daní, aniž by se zabývala výdajovou stranou státního rozpočtu. Protože je nutno si přiznat, že od smrti Eduarda Janoty (bývalý ministr financí) pořád jenom indexujeme výdaje, aniž bychom se do nich skutečně dívali. A pandemie způsobila tak velký deficit, že skutečně musí přijít velmi výrazná konsolidace,“ připomněla.
Podle Zamrazilové shoda na základních stavebních kamenech reformy, tak jak o nich mluvila Nerudová, možná je. Problém ale může činit nultý pilíř a jeho dopady na rozpočet, respektive daňovou zátěž. Zásadní otázkou podle ní zůstává, jaká by měla být výše základní výměry.
„To, co říkala paní profesorka Nerudová, v zásadě hovoří o tom, že tady došlo k návrhu na rozdělení penzijního systému na takzvaný nultý pilíř, který by měl být financován z daní, a další pilíř, který by vlastně byl zásluhový pilíř tak, jak vnímáme penzijní systém dnes. A ten by byl financován z důchodového pojištění tak, jak ho dosud známe. Tady problém nevidím, to skutečně stavební kameny asi možné jsou. Problém je v tom, že návrh zákona stanoví základní výměru, to znamená ten nultý pilíř, na hodnotě deset tisíc korun, a to znamená pro daňový systém zátěž ve výši tři sta miliard korun,“ uvedla s tím, že to přestavuje zhruba polovinu toho, co se aktuálně na penze vydává.
Prakticky by to znamenalo zvýšit daně o zhruba čtyřicet procent. Bylo by tak podle ní třeba najít shodu na tom, aby tento nultý pilíř nebyl ve výši deset tisíc korun jako základní výměra důchodu, což znamená 28 procent průměrné mzdy. „Ale dejme tomu nějakých pět tisíc korun, což by proti dnešnímu stavu 3,5 tisíce stejně znamenalo citelný vzestup. O tom by se jistě hovořit dalo,“ uvedla. V takovém případě by to totiž znamenalo růst daňové zátěže o zhruba dvacet procent.
Podle ní by tak ale mohlo být dodrženo to, co reforma slibovala, tedy zvýšení prvků zásluhovosti. „To vlastně variantu s deseti tisíci korunami základního důchodu absolutně hází pod stůl, to je pouze přechod k vyšší solidaritě a nikoliv k vyšší zásluhovosti,“ doplnila.
Nerudová však připomněla, že zmíněná částka ve výši deset tisíc korun je pod hranicí příjmové chudoby, protože ta pro jednotlivce činí zhruba 11 635 korun.
„O té částce se už velmi výrazně samozřejmě diskutovalo na komisi, takže já předpokládám, že někde v tom rozpětí pěti až deseti tisíc korun určitě shoda nalezena může být. A doufám, že bude,“ dodala.
